Italský ministr zahraničí Antonio Tajani před svou třídenní cestou do Pekingu prohlásil, že účast v čínské iniciativě Pás a stezka (také zvané Nová hedvábná stezka) nepřinesla zemi očekávané ekonomické výhody.
„Italský parlament situaci prověřuje. V tuto chvíli fungují země bez iniciativy Pás a stezka, tedy evropské země, lépe než my. Za tímto účelem se Itálie rozhodne, zda zůstane nebo nezůstane v iniciativě Pás a stezka. V parlamentu je mnoho stran proti,“ řekl v sobotu Tajani pro CNBC.
Dohoda podle něj „nesplnila italská očekávání“. Cílem iniciativy je propojit Asii, Evropu a Afriku prostřednictvím „Nové hedvábné stezky“, která klade důraz na nákladné infrastrukturní projekty. Kritici stezku odsuzují jako způsob, jak čínská komunistická strana rozšiřuje svou geopolitickou moc a ekonomický vliv.
„Italské poselství je velmi jasné: chceme spolupracovat s Čínou, chceme být přítomni na čínském trhu, jsme připraveni na čínské investice, ale jak jsem řekl, je důležité mít rovné podmínky,“ uvedl Tajani, který dříve působil jako předseda Evropského parlamentu, jako evropský komisař a je také místopředsedou italské vlády. „Chceme pokračovat v úzké spolupráci s Čínou, ale musíme také analyzovat export: Pás a stezka nepřinesla výsledky, v něž jsme doufali,“ prohlásil ministr zahraničí.
Itálie je jedinou zemí G7, která je součástí čínské iniciativy, a její stažení by pro Čínu znamenalo velkou porážku.
Kdy se má Itálie rozhodnout
Jihoevropská země má na rozhodnutí o vystoupení z Pásu a stezky ještě pár měsíců, přesněji do konce roku. Podle dohody mezi Itálií a Čínou má dohoda pětileté trvání a bude v březnu 2024 automaticky prodloužena na dalších pět let, pokud se žádná ze stran nerozhodne ji letos zrušit.
Tajani nepotvrdil, kdy Itálie své rozhodnutí přijme, ale není to poprvé, co italští představitelé veřejně vyjádřili zklamání nad stezkou. Poté, co bývalý italský premiér Mario Draghi původně připojil zemi k iniciativě v roce 2019, dohodu na dva roky zmrazil, když v roce 2021 nastoupil do úřadu.
Také jiní italští představitelé nedávno uvedli, že vidí, jak si ostatní země udržují dobré vztahy s Čínou i bez toho, aby byly součástí Nové hedvábné stezky, a zpochybňují výhody členství.
V červenci italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl, že původní rozhodnutí připojit se bylo „improvizovaným a strašným činem“. Řekl, že to znásobilo čínský export do Itálie, ale podobně nezvýšilo italský export do Číny.
„Dnes jde o to, jak odejít bez poškození vztahů [s Pekingem]. Protože je pravda, že Čína je konkurentem, ale také partnerem,“ řekl Crosetto deníku Corriere della Sera.
Italská premiérka Giorgia Meloniová tehdy během setkání s prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě novinářům řekla, že Itálie učiní rozhodnutí do prosince. Upozornila na „paradox“, že Itálie je jedinou zemí G7, která se Pásu a stezky účastní, a přitom není ani zemí G7 s největším obchodem s Čínou.
„Mysleli jsme si, že volný obchod bez pravidel může vyřešit naše problémy, může distribuovat bohatství a může demokratizovat systémy, které byly méně demokratické než ty naše. Nestalo se tak,“ poznamenala Meloniová. Dodala také: „A druhá věc, která se stala, byla, že systémy, které nebyly demokratické, se zapojily na institucionální straně a získaly ve světě prostor. Nyní jsou silnější a my jsme slabší, protože nekontrolujeme naše dodavatelské řetězce. Takže je třeba to přehodnotit.“
Kontroverzní členství
Rozhodnutí připojit se k Nové hedvábné stezce bylo velmi kritizováno, protože jde o kontroverzní projekt. Infrastruktura pro obchodní cesty napříč třemi kontinenty je podporována čínskými půjčkami, přičemž kritici poukazují na to, že rozvojové země se tím zadlužily do té míry, že nestačí Pekingu splácet, zatímco čínský režim si tím posílil vliv v zemích podél trasy stezky.
Dohoda s Itálií byla podepsána v roce 2019 na slavnostním ceremoniálu, jehož se nezúčastnil tehdejší premiér Matteo Salvini. Ten dohodu před ceremonií otevřeně kritizoval, prohlásil, že Itálie bude „kolonií nikoho“, a dodal, že v Číně neexistuje volný trh, čímž nabádal italské podnikatele k opatrnosti.
Obavy vyjádřili také francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Evropská komise zveřejnila zprávu, která označila Peking za „systémového rivala“, jehož si je třeba držet od těla. Jedny německé noviny zveřejnily úvodník, který poznamenal, že dohoda není v zájmu Itálie a ve skutečnosti členství Itálie pouze propůjčilo Pekingu legitimitu jeho kontroverznímu projektu.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil a upravil Ondřej Horecký.
