Francií otřásá spor o zákaz náboženského oděvu ve školách. Nyní má pilotní projekt týkající se pravidel oblékání za cíl napravit roztržky.
Francie zvažuje zavedení „jednotného školního oblečení“. Ministr školství Gabriel Attal oznámil, že pilotní projekt bude zahájen v nadcházejících měsících. Informoval o tom 4. září německý televizní kanál RTL.
Oznámení přišlo týden po zahájení školní docházky, kdy bylo zakázáno nošení abáji (islámského ženského hábitu) a kamízu (oděvu podobného košili, který nosí chlapci). Zákaz vyvolal bouřlivé debaty. Mnoho mladých lidí navíc vyzvalo k protestu proti tomuto rozhodnutí.
Na tomto pozadí chce ministr školství poměrně rychle vyzkoušet experiment se školními uniformami v různých institucích. A to jak v institucích různých stupňů, jako jsou základní školy, střední školy a gymnázia, tak i v „různých oblastech“. „To umožní, aby se debata posunula kupředu. Mnoho Francouzů je pro, jiní ne,“ řekl Attal.
Experiment má podle Attala ukázat, „co to udělá, pokud jde o obnovení autority ve školách a zvýšení standardů ve školách“. Ministr školství si není jistý, zda se jedná o „zázračné řešení“, jak uvedla televize RTL. Nicméně je „velmi nakloněn“ experimentování s „jednotnou uniformou“.
Macron dává přednost uniformě
Prezident Emmanuel Macron v pondělí večer v rozhovoru pro televizní kanál HugoDecrypte vysvětlil rozdíl mezi „jednotným školním oblekem“ a „uniformou“. HugoDecrypte je kanál na YouTube zaměřený na mladé lidi.
Podle Macrona není „jednotné školní oblečení“ identickým oblečením pro každého žáka, ale spíše kodexem oblékání. Jako příklad uvedl nošení džínů a trička. Macron uvedl, že on sám by dal přednost uniformě, která je „z kázeňského hlediska [pro žáky] přijatelnější“.
Ve Francii jsou stát a náboženství přísně odděleny. Od roku 2004 jsou ve školách zakázány šátky, kipy nebo náhrdelníky s křížky jako vnější náboženské znaky. Od začátku letošního školního roku se zákaz vztahuje také na abáje a kamízy.
„Žijeme ve společnosti s menšinou, která zneužívá náboženství, a tím zpochybňuje republiku a sekularismus,“ uvedl dále prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro HugoDécrypte.
Připomněl přitom islamisticky motivovanou vraždu učitele Samuela Patyho v roce 2020, přesto nechtěl vést paralelu mezi teroristickým činem a oblečením mladých muslimek. „Otázka sekularismu ve školách je však velmi důležitá,“ dodal Macron.
Výzva k protestu na sociálních sítích
Zákaz nošení abájí ve školách již dříve vyvolal záplavu reakcí na sociálních sítích. Dospívající dívky se proti rozhodnutí postavily a vyzvaly k (dalšímu) nošení oděvu od prvního školního dne.
Jedna mladá žena uvedla: „Přijďte na začátek školy, všichni budeme nosit abáju.“ Jiná prohlásila: „Pokud se vám líbí můj oděv, určitě se bude líbit i ministrovi školství.“ Některé z odpůrkyň také argumentují „ženskou solidaritou“, aby se postavily proti tomuto opatření.
Podle politika Damiena Rieua z pravicové strany Reconquête se „islamisté nyní organizují, aby bojovali proti zákazu abájí“. Na platformě X označil jejich akce za „tragikomedii“.
Francouzská státní rada zkoumá zákaz abájí
Na začátku školního roku se téměř 300 dívek objevilo v abáji, jak v úterý řekl ministr školství Gabriel Attal ve vysílání televizní stanice BFM. Z nich 67 odmítlo svléknout svrchní oděv dlouhý až na zem, a proto byly opět poslány domů. „Dali jsme jim dopis, který mají odnést svým rodinám, aby jim vysvětlily, že sekularismus není nucení, ale svoboda,“ vysvětlil Attal.
Vláda vytipovala asi 500 škol, kde by zákaz oděvů nošených některými muslimy mohl vést ke konfliktům. Jejich zaměstnanci byli speciálně vyškoleni, uvedl Attal. S dívkami, které si nechtějí sundat abáju, by se mělo nejprve jednat.
Opozice obviňuje vládu, že využívá zákazu abájí k odvedení pozornosti od jiných problémů, jako je přetrvávající nedostatek učitelů a šikana ve školách.
V úterý se zákazem dlouhých šatů ve školách zabývala také francouzská Státní rada. Muslimská organizace požaduje, aby byl zákaz zrušen. Podle jejich názoru je „namířen především proti podezřelým muslimským dětem a nese riziko etnického profilování“.
Francouzská Státní rada nyní zkoumá, zda je zákon v souladu s ústavou. Rozhodnutí se očekává maximálně po dvou dnech od ukončení šetření.
(s použitím materiálů afp)
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
