Vědci z izraelského Weizmannova vědeckého institutu vytvořili kompletní modely lidských „embryí“ bez použití spermií nebo vajíček a pěstovali je 14 dní mimo dělohu.
Modely embryí, známé také jako syntetická embrya, nejsou ekvivalentem skutečných lidských embryí. Místo toho vypadají podobně jako raná stádia lidského vývoje, ale nevykazují žádné známky počátků mozku nebo tlukoucího srdce. Vědcům se podařilo vytvořit „modely embryí“, které byly vyvinuty z kožních buněk odebraných dospělému člověku.
Po odběru byla kožní buňka podrobena určitým biologickým a chemickým procesům, které ji přeměnily zpět na kmenovou buňku, která se pak vyvíjela mimo dělohu, dokud ve 14 dnech nedosáhla stádia lidského embrya.
Syntetická embrya obsahovala „všechny struktury a oddíly charakteristické pro toto stadium, včetně placenty, žloutkového váčku, choriového váčku a dalších vnějších tkání, které zajišťují dynamický a přiměřený růst modelů“, uvádí se v příspěvku institutu z 6. září.
Výzkum má zásadní význam, protože o raných stádiích embrya se toho ví velmi málo, jelikož je obtížné je studovat. „Drama se odehrává v prvním měsíci, zbývajících osm měsíců těhotenství je hlavně spousta růstu,“ uvedl profesor Jacob Hanna.
„Ale ten první měsíc je stále z velké části černá skříňka. Náš model lidského embrya odvozeného z kmenových buněk nabízí etický a přístupný způsob, jak do této skříňky nahlédnout. Věrně napodobuje vývoj skutečného lidského embrya, zejména vznik jeho nádherně propracované architektury.“
Profesor Hanna poukázal na to, že k několika neúspěšným těhotenstvím dochází v prvních týdnech. A většinou si postižené ženy ani nemusí být vědomy, že jsou těhotné. Právě v těchto prvních týdnech se vyvíjí mnoho vrozených vad, z nichž některé mohou být objeveny až mnohem později.
„Naše modely mohou být použity k odhalení biochemických a mechanických signálů, které zajišťují správný vývoj v této rané fázi, a způsobů, jakými se tento vývoj může pokazit,“ prohlásil vědec.
Weizmannovy modely lidských embryí mohou objasnit příčiny několika vrozených vad a typů neplodnosti a také vést k vývoji technologií pro pěstování orgánů a tkání pro transplantace, tvrdí institut. Podle něj také otevírá cesty k výzkumu, který by byl na přirozených embryích nemožný. Modely embryí lze například použít ke stanovení toho, jaké účinky mají léky nebo jiné látky na vývoj plodu.
Právní a morální otázky
Modely embryí rostly mimo dělohu osm dní a dosáhly vývojového stadia, které odpovídá 14 dnům přirozeného vývoje lidského embrya po oplodnění. To je okamžik, kdy přirozená embrya získávají vnitřní struktury nezbytné k tomu, aby se nakonec vyvinula v tělesné orgány.
Čtrnáct dní je v mnoha zemích také zákonnou hranicí pro embryonální výzkum. Práce Weizmannova institutu rovněž vyvolává otázku, zda lze vývoj embrya napodobit i po uplynutí čtrnáctidenní hranice.
Takový postup nemusí být v některých zemích nezákonný, protože modely embryí jsou právně odlišné od přirozených embryí. Čím více se takové modely podobají přirozenému procesu, tím více etických dilemat takový výzkum představuje.
„Čím více se modely lidských embryí odvozené z kmenových buněk blíží lidským embryím, tím důležitější je mít jasná pravidla a směrnice pro jejich používání,“ řekl BBC profesor James Briscoe z Institutu Francise Cricka.
Zdůraznil, že v této oblasti je třeba postupovat „opatrně, pečlivě a transparentně“, aby to u veřejnosti nevyvolalo zděšení. Je také otázkou, zda by syntetická lidská embrya měla mít stejný status a práva, včetně ochrany, jaká jsou přiznána přirozeným embryím.
Někteří namítají, že normalizace vytváření syntetických embryí pro výzkumné účely může skončit trivializací lidského života tím, že se na něj bude pohlížet jako na zboží nebo zdroj. Manipulace s takovými syntetickými embryi také zahrnuje otázky týkající se lidské důstojnosti a úcty k životu.
Tato technologie otevírá obavy ohledně genetického inženýrství a možného využití v klonování, což jsou již nyní morálně komplikované otázky.
Ačkoli v minulosti již proběhly pokusy o vytvoření modelů lidských embryí, nelze je považovat za „skutečně přesné“, protože jim chyběly kritické typy buněk, jako jsou ty, které nakonec tvoří placentu, uvádí se v příspěvku Weizmannova institutu.
Navíc tyto modely neměly „strukturální organizaci“ běžného embrya a nevykazovaly „dynamickou schopnost“, že by se mohly vyvinout do dalšího vývojového stádia. Modely lidských embryí vyvinuté výzkumným týmem ve Weizmannově institutu mají „autentickou složitost“, uvádí se v prohlášení.
Výzkum „poprvé dosáhl věrné konstrukce kompletní struktury [lidského embrya] z kmenových buněk“ v laboratoři, řekl BBC profesor Alfonso Martinez Arias z univerzity Pompeu Fabra ve Španělsku. Tím se otevírají dveře „pro studium událostí, které vedou k vytvoření lidského tělesného plánu,“ dodal.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.
