O víkendu skončilo vrcholné setkání předních představitelů zemí G20 v indickém Dillí. Letošní summit skupiny dvaceti největších ekonomik odhalil zvýšené napětí mezi dvěma nejmocnějšími zeměmi, o čemž svědčí nepřítomnost čínského vůdce Si Ťin-pchinga na summitu a námitky Pekingu proti tomu, aby se summit v roce 2026 konal ve Spojených státech.
Americký prezident Biden se snažil „zaplnit“ nepřítomnost čínského vůdce tím, že představil USA jako spolehlivějšího partnera než Čínu, partnera, který je schopen sjednotit nejbohatší země světa kolem společných cílů, včetně poskytnutí „nenátlakových“ možností financování pro rozvojové země.
Na summitu byli členové uskupení rozděleni v mnoha otázkách, včetně války na Ukrajině. Lídři však během dvoudenního střetnutí v indickém hlavním městě učinili několik klíčových rozhodnutí.
Nový infrastrukturní projekt jako konkurence čínské stezky
Spojené státy, Indie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily memorandum o porozumění pro infrastrukturní projekt, který propojí Indii, Blízký východ a Evropu prostřednictvím námořní a železniční dopravy.
Projekt vytvoří ekonomický koridor propojením železničních tratí se stávajícími přístavy v SAE, Saúdské Arábii, Jordánsku a Izraeli. Projekt bude potřebovat ještě spoustu dojednávání, přičemž klíčovou roli v nich má hrát Washington.
Projekt je považován za jednu z klíčových iniciativ Bílého domu na Blízkém východě, která má čelit rostoucímu vlivu Číny v regionu prostřednictvím jejího kontroverzního projektu Pás a stezka, také zvaného Nová hedvábná stezka.
Od svého spuštění v roce 2013 nalil tento čínský program miliardy dolarů do infrastrukturních projektů v Africe, Latinské Americe, východní Evropě a Asii. V posledních letech je však Peking ze strany Spojených států obviňován, že používá „diplomacii dluhové pasti“, aby na svou stranu získal národy zapojené do stezky.
Memorandum o porozumění uzavřené v Dillí je součástí iniciativy Partnerství pro globální infrastrukturu a investice (PGII), kterou vede G7 k financování infrastrukturních projektů v rozvojových zemích. Projekty PGII se podle Bílého domu zaměřují na „vysoce kvalitní investice do budování udržitelné infrastruktury po celém světě“.
Vzhledem ke svému rozsahu a ambicím je železniční projekt „přelomový“, řekl novinářům během brífinku 9. září Jon Finer, zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost.
Rozšíření o Africkou unii
Lídři G20 se na letošním summitu dohodli, že se Africká unie (AU), blok 55 afrických států v Africe, stane stálým členem ekonomického uskupení.
Tento krok přichází poté, co prezident Biden loni oznámil, že Spojené státy podpoří členství v AU. Svou podporu již dříve vyjádřili i další důležití členové G20, včetně Číny a Francie. Africká unie bude prvním novým členem skupiny od jejího založení v roce 1999.
Nevýrazné prohlášení k rusko-ukrajinském konfliktu
Zatímco některé země požadovaly ostré výrazy proti Rusku a označily člena G20 za agresora, Indie, která nyní skupině předsedá a zároveň má blízké vztahy s Moskvou, se snažila ve společném prohlášení najít rovnováhu.
Výsledkem je deklarace, která se vyhýbá konkrétnímu odsuzování Ruska kvůli válce na Ukrajině, místo toho obecně vyzývá všechny země, aby se zdržely použití síly k anexi území. Oproti loňskému prohlášení učiněnému na summitu na Bali jde o výrazné zjemnění rétoriky.
USA budou hostit summit G20 i navzdory námitkám Číny
Členské země se dohodly, že Spojené státy budou hostit summit G20 v roce 2026. Podle několika zpráv z médií se proti tomu Čína ohradila a následně se k ní přidalo i Rusko. Námitka však byla pouze symbolická, nemůže na rozhodnutí nic změnit, spíše odráží rozpory mezi Bílým domem a Pekingem.
V článku byly použity informace od americké redakce The Epoch Times.
