Zelenskyj chce, aby Západ posílal zpět Ukrajince způsobilé k vojenské službě. Měla by však země EU vydat Ukrajině ty, kteří uprchli podle azylových pravidel OSN? Dva státy EU již zaujaly jasné stanovisko. Rozhodnutí je politickou otázkou.
Maďarská vláda potvrzuje, že nebude přezkoumávat vojenskou službu mužů, kteří uprchli z Ukrajiny. Budapešť nevydá tamní vládě ani jednoho člověka kvůli jeho vojenské službě na Ukrajině. Potvrdil to 10. září zástupce státní správy v odpovědi na dotaz maďarské televizní stanice ATV.
Zsolt Semjén, místopředseda maďarské vlády odpovědný za národní politiku, k tomu řekl:
„Všichni uprchlíci z Ukrajiny jsou v Maďarsku svobodnými lidmi.“
Vláda Viktora Orbána není jediná, která zastává tento postoj. Polské noviny Do Rzeczy, které cituje maďarský tisk, uvádějí, že Rakousko bylo první zemí Evropské unie, která odmítla vydat Ukrajině práceschopné muže. Své stanovisko tedy zaujaly již dvě země.
Rakousko se jako první země prohlásilo za „bezpečné útočiště“ pro ukrajinské muže
Rakousko 7. září upřesnilo, že „žádní Ukrajinci schopní vojenské služby nebudou Zelenskému vydáni“. „Nikdy bychom nic takového neudělali,“ komentoval nejnovější požadavek ukrajinské vlády mluvčí ministerstva vnitra, jak uvedl server exxpress.at.
Podle rakouské vlády jim bylo odmítnutí žádosti ukrajinského prezidenta o vydání jasné. Uvedl to mluvčí vlády:
„Bylo by to masivní porušení naší suverenity, to bychom nikdy neudělali.“
Podle článku nejde jen o Rakousko. „Kyjev chce, aby všechny západoevropské země poslaly zpět uprchlé Ukrajince,“ píše se v něm. V Rakousku je v současné době 14 000 odvedených Ukrajinců. Spolu s nimi uteklo z Ukrajiny do Rakouska také více než 67 000 žen.
Varšava chce uprchlíky vydávat
Na začátku září se objevila zpráva, že „Polsko začalo vydávat muže v branném věku – kteří od 24. února 2022 nelegálně opustili Ukrajinu – ukrajinským úřadům“. Zprávu přinesl maďarský televizní kanál ATV, který zase citoval polské provládní noviny Rzeczpospolita.
Mnoho uprchlých Ukrajinců si vybralo sousední Polsko. Kolika lidí se poslední rozhodnutí polské vlády týká?
O tom existují údaje polské pohraniční policie. Podle nich „do země od vypuknutí války vstoupilo asi 2,87 milionu Ukrajinců ve věku od 18 do 60 let“. Podle pohraniční policie většina z nich vstoupila do země legálně. Mnozí se však do země dostali také s pomocí pašeráků lidí.
Podle listu Rzeczpospolita Polsko již občany Ukrajiny vydalo. Jedná se o ty, kteří se podíleli na pašování nelegálních migrantů do Evropy. Deník rovněž uvádí, že „přibližně 80 000 Ukrajinců zmizelo z dohledu polských úřadů po překročení polsko-ukrajinské hranice“. Bližší informace o této skutečnosti nejsou v současné době k dispozici.
Sebeobrana Ukrajiny versus lidská práva
Rozšiřování rusko-ukrajinského konfliktu si žádá stále více obětí na životech. Válečná situace proto vyvolává důležitou otázku lidských práv.
Měla by země EU podniknout nezbytné kroky k navrácení těch, kteří uprchli na Ukrajinu podle azylových pravidel OSN? Tito muži budou po návratu pravděpodobně odsouzeni ke službě na frontě nebo uvězněni.
Situace není v zemích EU zatím hodnocena jednotně. Podle informací rumunského webu Maszol.ro vláda v Kyjevě nedávno připravila nový zákon. Podle něj „ti, kteří opustili Ukrajinu s falešnými doklady, mohou být vydáni a stíháni ve své domovské zemi“.
Podle právního experta ukrajinské advokátní kanceláře Gracers Serhije Savinského je otázka vydávání v západních zemích politickým rozhodnutím. „Na Ukrajině by však mělo být zahájeno trestní řízení o vydání ukrajinských mužů, kteří uprchli do zahraničí s falešnými lékařskými potvrzeními,“ vysvětluje právník.
Značný počet uprchlíků se tímto způsobem vyhnul odvodu. Navíc existují i jiná řešení, jak před odvodem uprchnout.
Každý stát se rozhoduje sám – „existuje reálné ohrožení života lidí“
K situaci uprchlíků se vyjádřil také Zoltán Lomnici, ekonom z budapešťské analytické nadace Századvég.
Podle něj platí obecně uznávaná pravidla, „když neexistují přesvědčivé důkazy, že někdo byl neprávem prohlášen za neschopného vojenské služby. To znamená, že osvědčení lze ověřit pouze v přítomnosti dotyčné osoby“.
Osobní přítomnost je pojmově vyžadována v případě lékařské prohlídky, uvedl odborník pro list Magyar Nemzet. Osobní prohlídce se tak lze vyhnout pouze v případě, že jsou k dispozici například zvukové záznamy nebo písemné důkazy, „o nichž není pochyb“.
Podle Lomnicziho je však nejdůležitější, že stát, který uprchlíka přijímá, může sám „rozhodnout, že osobu (se statusem uprchlíka, ochrany nebo azylu) na Ukrajinu nevydá“.
Důvod je jednoduchý a zní: „V jejich zemi existuje reálné nebezpečí pro život člověka“.
Odborník zdůrazňuje: „Současně se na osobu, které nebyl přiznán status uprchlíka, vztahuje i klauzule o nevydání, pokud je ohrožen její život a svoboda.“
Jak by se postupovalo v ČR?
Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti pro Epoch Times je „právním základem pro vydávání osob mezi Českou republikou a Ukrajinou Evropská úmluva o vydávání“ podepsaná ve Štrasburku dne 13. 2. 1992.
„Ministerstvo spravedlnosti k dnešními dni neregistruje žádné žádosti o vydání tohoto typu, podané ukrajinskými justičními orgány,“ sdělil dále tiskový mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
„Aktuální vyjádření ukrajinských úřadů nemůžeme jakkoli komentovat, neboť ukrajinské orgány Ministerstvo spravedlnosti v této věci nikdy neoslovily,“ komentoval dále Řepka a dodal: „V obecné rovině platí, že pro případné povolení vydání je třeba splnit řadu podmínek, které jsou posuzovány v každém konkrétním případě, tj. jsou vyhodnocovány v souladu s platnou legislativou a judikaturou na individuální bázi příslušnými justičními orgány ČR. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o případném povolení vydání musí vždy předcházet vyslovení přípustnosti vydání ze strany příslušného soudu.:
„Evropská úmluva o vydávání v článku 4 vylučuje vydávání pro tzv. trestné činy vojenské z působnosti této Úmluvy. Právě vyhýbání se mobilizaci, dezerci či neuposlechnutí rozkazu lze podřadit pod tzv. trestné činy vojenské. V konkrétním případě by ovšem záviselo nikoliv na právní kvalifikaci, ale na skutkovém jednání, pro které by ukrajinské justiční orgány případně podaly žádost o vydání na konkrétní osobu. Naše státní zastupitelství a následně i soudy by následně musely posoudit soulad takovéto žádosti s podmínkami, které pro vydání stanoví Evropská úmluva a naše zákony.
Další možností je vyhošťování (deportace), která spadá do působnosti ministerstva vnitra.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová a doplnila Zdenka Danková.
