Technologie mRNA vakcín, kterou využívají některé covidové vakcíny a která je oceněná letošní Nobelovou cenou za lékařství a fyziologii, může podle molekulárního genetika Jana Pačese z Akademie věd ČR pomoci i v prevenci a léčbě rakoviny.
V rozhovoru s ČTK dnes řekl, že technologie urychlí rovněž vývoj a úpravy dalších vakcín proti virům. Odborníci podle něj ocenění tohoto objevu očekávali. Jako velmi zaslouženou označil na sociální síti X letošní Nobelovu cenu pro Maďarku Katalin Karikóovou a Američana Drewa Weissmana také například ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.
„Jedna výhoda je, že se ta vakcína dá připravit velmi rychle. Z toho důvodu je to klíčové pro zvládání budoucích pandemií,“ řekl Pačes. Světová zdravotnická organizace (WHO) už před rokem informovala, že podle odhadů má 90 procent světové populace nějakou formu imunity proti covidu, a to získanou nákazou nebo očkováním.
Podle údajů University Johnse Hopkinse podaných dávek vakcíny různých typů bylo 13,3 miliardy. „V covidu se ukázalo, že vývoj musí být velmi rychlý, abychom zachránili životy,“ dodal.
Původně byla technologie mRNA vakcín vyvíjena kvůli očkování proti rakovině. „Rakovina je z vakcinologického hlediska velmi složitá, protože každý máme svoji vlastní rakovinu. Nejsme všichni stejní, takže vyrobit jednu zkumavku, kterou by mohl dostat každý člověk a chránilo by ho to proti rakovině, vlastně nejde,“ vysvětlil Pačes.
„Ta mRNa vakcína donese do buňky informaci o nějakém proteinu, jak vypadá, a ta buňka si ho potom nasyntetizuje sama,“ uvedl.
Dle něj se může použít jako prevence proti virům, se kterými se tělo ještě nesetkalo. „Ale teoreticky si umíme představit, že když nebude nějaký enzym správně fungovat, budete mít například nějakou genetickou mutaci, tak tímto způsobem naučíte vaše buňky ho vyrábět,“ dodal s tím, že jde zatím jen o směry bádání, nikoliv konkrétní léky. Léčba některých typů rakoviny by podle Pačese mohla být díky těmto vakcínám také levnější.
Nobelova cena může podle Pačese podpořit důvěru v tento typ vakcín. „Myslím si, že je to i důvod, proč to přišlo právě teď. Ono se to i očekávalo,“ řekl. Autorita Nobelovy ceny podle něj může pomoci přesvědčit ty nerozhodnuté.
Oceněná technologie je podle Pačese nástrojem, který umožní vakcíny proti různým virům, které se často mění, rychle a levně upravovat.
V ČR se dosud nechalo proti covidu-19 podle informací ministerstva zdravotnictví očkovat do konce září 6,96 milionu lidí. To je asi 65,5 procenta populace. Naprostou většinu z více než 18,6 milionu podaných dávek vakcíny tvoří právě ty založené na technologii mRNA.
Od začátku očkování na konci roku 2020 je od nejčastější vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech dostupná třetí upravená varianta. Poslední varianty proti viru omikron XBB.1.5 bylo od září podáno více než 10.500 dávek. Zatímco na začátku září se nechalo očkovat řádově desítky lidí denně, v posledních pracovních dnech měsíce před státním svátkem to bylo více než 2000 za den.
