Volby do předního mezinárodního orgánu Rady OSN pro lidská práva se konají dnes tajným hlasováním. Mezinárodní aliance zákonodárců a bojovníci za lidská práva se snaží snížit míru podpory Číny. Důvodem je zesílit tlak na čínský režim, aby začal brát mezinárodní společenství vážně a zastavil pronásledování etnických a náboženských skupin, jako jsou Ujgurové, následovníci Falun Gongu, podzemní křesťané nebo Tibeťané.
Jednou z nátlakových skupin je Mezinárodní parlamentní aliance pro Čínu (IPAC), jejíž vicepředsedkyně a česká poslankyně Eva Decroix (ODS) oslovila s výzvou českého ministra zahraničí, aby český zástupce Čínské kandidáty do rady nepodpořil.
Aliance IPAC sdružuje celosvětově téměř 300 zákonodárců z 30 zákonodárných sborů ve 25 zemích světa a tvoří uskupení reagující na otázky vztahů s Čínou a jejím vládnoucím režimem, které jsou podle aliance „rozhodující pro celou generaci“.
Čína už v radě své zástupce má, a ti také dlouhodobě blokují řadu jednání, která souvisejí s represivními kampaněmi Komunistické strany proti Tibeťanům, Ujgurům nebo příznivcům meditační praxe Falun Gong. Nyní budou voleni noví členové rady na dobu tří let přímo Valným shromážděním OSN, které tvoří 193 delegátů členských zemí.
„Kandidatura Číny do Rady pro lidská práva OSN je pošlapáním idejí, představ a hodnot, které by toto těleso mělo zastávat a šířit,“ sdělila Epoch Times Eva Decroix. „Podmínky stanovené Valným shromážděním OSN jasně říkají, že každý ze členů musí dodržovat nejvyšší standardy týkající se podpory a ochrany lidských práv! A to Peking rozhodně nesplňuje!“
Žádost, kterou zaslala poslankyně ministrovi Lipavskému, podpořili také další poslanci: Olga Richterová (Piráti), Hayato Josef Okamura a Michaela Šojdrová (oba KDU-ČSL), Barbora Urbanová a Jarmila Levko (obě STAN).
Poslankyně Decroix dále Epoch Times sdělila, že Komunistická strana Číny, která ovládá totalitním zřízením současnou oblast Číny, „je obviňována z masivního porušování lidských práv Ujgurů a dalších turkických menšin v Ujgurské autonomní oblasti.“
Paradoxně právě na tyto násilné represe v roce 2022 upozorňovala zpráva úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, když varovala, že tyto zákroky „mohou hraničit až se zločiny proti lidskosti“.
„Situace není příliš lepší ani v Tibetu či Vnitřním Mongolsku – odepření svobody náboženského vyznání, svobody slova, zásahy proti původní kultuře či jazyku,“ dodává poslankyně.
Další problémovou oblastí je dění v Hongkongu po přijetí takzvaného zákona o státní bezpečnosti, který vedl k brutálním zásahům vůči prodemokratickým aktivistům, obyvatelům Hongkongu.
Čínský režim podle poslankyně „trvale odmítá nápravu těchto věcí a nespolupracuje s Radou ani dalšími orgány OSN“, a to je důvodem proč „takováto země zkrátka nemůže v Radě zasedat“, říká Decroix.
Čína by nebyla v Radě poprvé a zároveň není jediným „problematickým státem“, ale cílem České republiky by podle poslankyně „mělo být neustálé zvyšování standardů tohoto i dalších mezinárodních těles“, a proto považuje hlasování proti jejímu členství v Radě za „jedinou možnou volbu“.
Podle deníku The Guardian získal IPAC podporu zákonodárců z 15 zemí včetně Itálie a Bolívie, které se v této otázce dosud příliš neangažovaly. Zákonodárci napsali dopis svým ministerstvům zahraničí, v němž je vyzývají, aby Čínu nepodporovali. Členové rady členských zemí fungují právě v rámci ministerstev zahraničí.
Rada OSN pro lidská práva nahradila v roce 2006 do té doby fungující a dlouhodobě kritizovanou Komisi OSN pro lidská práva. Dnes má 47 členů, které volí přímo Valné shromáždění OSN na funkční období tří let tajným hlasováním.
Valné shromáždění tvoří všichni členové OSN a každý ze 193 států má bez rozdílu jeden hlas. Česká republika je aktuálně členem Rady pro lidská práva do konce roku 2023. V tomto roce také stálý představitel ČR Václav Bálek vykonává funkci předsedy Rady. Právě on může v této věci hlasovat.
Podle deníku The Guardian získala Čína během hlasování v roce 2016 na 180 hlasů, ale v roce 2020 tento počet klesl na 139, právě kvůli násilným represím čínského režimu v provincii Sin-ťiang, které byly některými vládami, skupinami pro lidská práva a právními orgány označeny za projev genocidy.
Jednání ní o Sin-ťiangu byla blokována navzdory tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva v loňském roce tvrdil, že zacházení s Ujgury „se může rovnat zotročení jako zločinu proti lidskosti, což si zaslouží další nezávislou analýzu“.
