článek byl aktualizován 11. října 2023
Zájem zahraničních studentů o studium na vysokých školách v České republice je velký. Ale i když jsou lidé ze zemí mimo EU na studium u nás přijati, ještě nemají vyhráno. Červenou pro ně mohou znamenat peripetie spojené se získáváním víz.
Pro české školy jde přitom o vítanou možnost, jak si přivydělat, protože zahraniční studenti si hradí náklady na studium sami. „Pro české univerzity jsou cizojazyčné studijní programy významným zdrojem příjmů, jelikož jsou na rozdíl od českých programů placené,“ napsal pro Epoch Times senátor Jiří Růžička, který předsedá senátnímu Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Právě nedostatečné financování vysokých škol bylo předmětem „kulatého stolu“ v Senátu v uplynulém týdnu.
Zájemci o studium ze zahraničí se podle předsedy senátního výboru „potýkají se složitou a zdlouhavou vízovou politikou, takže se stává, že nakonec raději zvolí pro své studium jinou destinaci nebo do studijního programu vůbec nezvládnou nastoupit.“
To potvrzuje i profesor Tomáš Kašparovský, předseda Asociace děkanů přírodovědných fakult ČR a děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Na jeho Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity studovalo k 3. říjnu 2023 celkem 263 zahraničních studentů ve všech úrovních studia, z toho 220 pochází mimo zemí EU.
„Obvykle nejproblematičtější část vízového procesu pro zahraniční uchazeče je získání vízové schůzky, zejména v některých zemích, kde je velký přetlak žadatelů a malé kapacity, resp. kvóty na ambasádách např. Indie, Pákistánu a některých afrických zemí jako Nigérie a Ghana,“ říká děkan Kašparovský.
Jak poznamenává, někteří studenti ke studiu nenastoupí – i když byli přijati – jen proto, že si nedokáží zajistit vízovou schůzku ve své zemi a bez ní nepodají vízovou žádost.
„Jako příklad bych mohl uvést náš magisterský program v angličtině, kam bylo po úspěšném přijímacím řízením přijato 27 zahraničních uchazečů, nicméně do studia nastoupí pouze 11 studentů. Ze studentů, kteří nenastoupili, uvedli tři osobní důvody, ovšem ostatní, tedy prakticky polovina přijatých narazila na nemožnost sjednat vízovou schůzku či podat žádost ve své zemi,“ líčí profesor Kašparovský.
Problematická novela
Další překážku, tentokrát legislativní, může způsobit novela Zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky platná od 1. 7. 2023. Kritici ji vidí jako problematickou zejména s ohledem na společný studijní program Erasmus Mundus, kdy studenti z třetí země studují na několika univerzitách v Evropské unii i mimo ni.
Podle novely mohou sice studenti požádat o české vízum i z jiné země než je jejich vlast, ale musí zde mít nepřetržitý pobyt alespoň 2 roky.
„Změna způsobená výše uvedenou novelou může vést k odlivu zahraničních studentů a ohrožení chodu společných studijních programů, na kterých se naše univerzita podílí,“ poznamenává tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Na UK studuje ve společných studijních programech (double, multiple, joint degrees) 260 studentů s vízovou povinností.
„Tito studenti k nám přicházejí s povolením k dlouhodobému pobytu z Dánska, Irska nebo Velké Británie, kde strávili jeden semestr či první rok studia na základě dlouhodobých víz či povolení k dlouhodobým pobytům za účelem studia,“ objasňuje Hájek.
Povinnost zažádat si o víza ze svého domovského státu představuje pro tuto skupinu studentů komplikaci. „Nejde jen o fakticky vynucený návrat do vlasti, ale také o skutečnost, že získání víza tímto způsobem je s ohledem na délku trvání vízového procesu před příjezdem ke studiu v ČR prakticky nemožné,“ říká Růžička.
Aby se tato nepříjemná patová situace vyřešila, senátoři a vysoké školy plánují uspořádat jednání se zástupci ministerstva školství, vnitra a zahraničních věcí, kde se pokusí nepříjemný uzel rozvázat.
Náměstek ministra školství Jaroslav Miller pro Epoch Times potvrdil, že k jednání dojde 25. října. Uvedl také, že MŠMT v současnosti analyzuje, jakým způsobem může změna zákona ovlivnit mobilitu studentů ze třetích zemí a jak velké skupiny by se mohla týkat.
„Očekáváme otevření debaty na téma vízové politiky státu tak, aby i vysoké školy mohly svojí internacionalizací a mezinárodním působením maximálně přispívat k ekonomickému růstu ČR a rozvoji znalostní ekonomiky,“ napsala Epoch Times tajemnice České konference rektorů Marie Fojtíková.
Stávající vízová politika v oblasti studia a vědecké spolupráce nutně potřebuje revizi, říká Růžička, a dodává, že jinak hrozí, že se naše vysoké školství stane v rámci střední Evropy nekonkurenceschopné.
Senátor Růžička navrhuje několik cest k nápravě. „Jednak je nutné řešit nedostatečnou personální kapacitu a zahlcenost zastupitelských úřadů, bavit se můžeme také např. o přednostním odbavování žádostí a samozřejmě digitalizaci vízového procesu, který by vše výrazně urychlil.“
„Pokud budou mít zahraniční studenti problémy se sem dostat, natož studovat, v internacionalizaci se příliš daleko nepohneme,“ poznamenal Růžička již na veřejném slyšení „Problémy financování vysokého školství v České republice“, které proběhlo 2. října na půdě Senátu.
Účast zahraničních studentů na vysokých školách je také jedním z hodnotících kritérií univerzitních žebříčků. Nedávno se Univerzita Karlova umístila na první příčce vysokých škol v žebříčku QS – a právě v podílu účasti zahraničních studentů dosahuje pouze cca polovinu možného hodnocení.
