Válka v Evropě, začínající válka na Blízkém východě. Bude následovat Tchajwanský průliv nebo jiná lokalita? Čínská strategie „konečné války“ má za cíl ovládnout svět. V cestě jí stojí jediná věc – USA. (1. část)
Rusko od léta 2021 soustřeďovalo v oblasti kolem Ukrajiny svá vojska na „vojenské manévry“. Prezident Vladimir Putin sice opakovaně potvrdil, že útok neplánuje, ale na zahájení zimních olympijských her v Pekingu na začátku února 2022 se setkal s nejvyšším čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Asi o 20 dní později začala válka na Ukrajině. Zapletla se do ní nejen Evropa, ale i USA. Jde o náhodu?
Letos 14. června se Si Ťin-pching v Pekingu setkal s palestinským prezidentem Abbásem a poté oznámil strategické partnerství mezi Čínou a Palestinou. Si slíbil, že bude vždy pevně podporovat „spravedlivou věc palestinského lidu, aby obnovil svá legitimní národní práva“.
Následovala další dvě setkání s mezinárodně kontroverzními blízkovýchodními lídry, vždy s odstupem několika týdnů. Dne 24. srpna se Si setkal s íránským prezidentem Raisim na okraj zasedání BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) v Johannesburgu. Čína rovněž formálně podpořila vstup Íránu do sdružení států BRICS, které se od ledna příštího roku rozšíří.
Dne 21. září přistál v Chang-čou na zahájení Asijských her soukromým čínským letadlem také syrský vládce Asad. Si a Asad poté společně navštívili buddhistický chrám. Zajímavé je, že Hamás normalizoval své vztahy se Sýrií již v roce 2022. Všechno náhoda?
Vrcholu náhod pak mohl dosáhnout 7. října strategicky promyšlený teroristický útok Hamásu na Izrael. Za oběť útočníkům padli ve velkém počtu zejména civilisté, včetně mnoha izraelských dětí, které byly zavražděny tím nejkrutějším způsobem. Plnohodnotná ozbrojená reakce Izraele se tak stala více než pravděpodobnou.
Chladná reakce na zločiny „zástupců“
Zatímco západní svět teroristický útok Hamásu na Izrael ostře odsoudil, reakce komunistického režimu v Pekingu byla překvapivě zdrženlivá. Nedošlo k žádnému výslovnému odsouzení zvěrstev Hamásu vůči izraelskému lidu. Ba co víc, čínské ministerstvo zahraničí kategoricky odmítlo výzvu izraelského velvyslance v Číně, která zazněla 8. října na platformě X (Twitteru), aby orgány Komunistické strany Číny útoky Hamásu odsoudily.
Gordon Chang, autor knihy „The Coming Collapse of China“ (Přicházející kolaps Číny), 8. října uvedl na síti X:
„Hamás je zástupcem Íránu a Írán je zástupcem Číny. Musíme pohnat Čínu k odpovědnosti za útoky, které její zmocněnci páchají na Izraeli.“
Na to se nesmí zapomenout: Čína podepsala s Íránem v roce 2021 dohodu o spolupráci na 25 let. Ta zahrnovala 300 až 400 miliard dolarů přímých investic do íránského ropného a plynárenského průmyslu nebo petrochemického průmyslu Islámského státu. Tím se stabilizoval íránský hospodářský systém, který byl na pokraji zhroucení.
Varování ze zákulisí Komunistické strany Číny
Oficiální médium KS Číny Ifeng (Phoenix Television) se sídlem v Hongkongu/Šen-čenu sdílelo 9. října na svém blogu příspěvek s názvem: „Pokud se budete vměšovat do našeho Tchajwanského průlivu, budeme se vměšovat do vašeho Izraele“.
Příspěvek napsal čínský blogger pod názvem, který v překladu znamená „poučení z historie“.
Příspěvek byl mimo jiné kritický k akcím USA v Jihočínském moři. Tvrdilo se v něm, že USA brání „návratu“ Tchaj-wanu do Číny a že to Čína snášela dost dlouho. V článku se uvádělo:
„Tentokrát je Čína připravena podniknout protiútok proti Spojeným státům, navázat úzkou spolupráci se Sýrií a zaútočit na Izrael, který je americkým pěšákem.“
Nejvyšší strategie: Plánovala Čína válečný plán proti USA na čtyřech frontách?
V části pořadu NTD „Crossroads“, kterou zveřejnila televize Epoch TV, moderátor rozvádí čínský plán, který se možná realizuje v souvislosti s útokem Hamásu na Izrael.
Záměrem bylo zapojit USA do čtyř válek. Pozadí vrcholné strategie Pekingu lze nalézt v čínském hodnocení průběhu války za druhé světové války.
Podle něj je pro USA nejlepším scénářem to, že mají jednoho jasného vnějšího nepřítele. Pokud by byli již dva, USA by ztratily orientaci. Taková byla situace před druhou světovou válkou, dva nepřátelé: „nacistické Německo a rudé riziko – Sovětský svaz“. Z tohoto důvodu USA zahájily vnitřní boj ještě před začátkem války.
Pokud by pro USA existovali tři vnější nepřátelé, lze si představit, že by to byl problém, natož čtyři, pokračoval.
„Strategickým cílem Číny je tedy zajistit, aby USA měly čtyři nepřátele, z nichž jeden musí být teroristická skupina. Rusko je jedním z nich, ale to nestačí.“
Čínský program „konečné války“ proti USA. (screenshot Epoch TV/NTD)
Chaos na Blízkém východě přeje možné válce na Tchaj-wanu
Nezávislý politický komentátor Cchaj Šen-kchun řekl 9. října Epoch Times o útoku Hamásu:
„Byl to rozsáhlý a riskantní útok, který může sloužit jako dobrá indikace plánů KS Číny na invazi na Tchaj-wan.“
Podle něj je možné, že se čínský režim poučil z úspěchu náhlého útoku Hamásu, aby se příště vypořádal s Tchaj-wanem.
Expert na Čínu rovněž uvedl, že „chaos v Izraeli a na celém Blízkém východě“ ovlivní strategii USA v Indopacifiku – a také americkou roli v Tchajwanském průlivu.
„Rozptýlí to pozornost západních zemí a ty by byly příliš zaneprázdněny, než aby reagovaly (pokud Čína napadne Tchaj-wan). Pokud se nepodaří dobře vyřešit krizi na Blízkém východě a válku mezi Ruskem a Ukrajinou, brzy vznikne velké riziko války (kolem Tchajwanského průlivu),“ obává se Cchaj Šen-kchun.
Analytik: V konfliktu hrají roli Írán, Čína a Rusko
Cchaj poznamenal, že Hamás byl schopen získat tisíce raket navzdory rozsáhlému zbrojnímu embargu –což ukazuje, „že je rozhodně podporován většími mocnostmi“. „Není to jen Írán. Myslím, že v tom hraje roli i Čína a Rusko.“
Západní společenství je však vůči Číně mnohem podezíravější.
Jak řekl 9. října deníku Epoch Times Su Tze-yun, ředitel Ústavu obranné strategie a zdrojů na tchajwanském Institutu národní obrany a bezpečnosti, Západ Siova tři blízkovýchodní setkání nepřehlédl.
„Mezinárodní společenství je nyní více podezřívavé, zda KS Číny nepřímo dodává rakety používané Hamásem prostřednictvím třetí strany, jako je Írán, protože německá média kdysi uvedla, že rakety Hamásu byly vyrobeny v Číně.“ Su položil otázku: „Dodávala Čína Hamásu také suroviny k výrobě raket?“
Tchajwanský expert na obranu potvrdil, že Čína má „velké kapacity na výrobu zbraní v Íránu“, který také „poskytl Rusku velké množství vojenského vybavení“. Su však dal jasně najevo, že „vlastní kapacita Íránu na výrobu zbraní“ zdaleka není dostatečná. Otázkou zůstává: „Jakou roli v tom (KS Číny) vlastně hrála?“ Podle analytika stojí za to se na to podívat.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
