Podle průzkumu provedeného letos v červenci, ještě před útokem Hamásu, není oblíbenost tohoto politického a teroristického hnutí, které ovládá Pásmo Gazy, nijak závratná. Pouze asi polovina obyvatel Gazy (58 %) vyjádřilo kladný názor na Hamás a 72 % obyvatel Gazy souhlasí s tím, že „Hamás nebyl schopen zlepšit život Palestinců v Gaze“.
Průzkum realizovaný od 8. – 27. července Palestinským centrem pro veřejné mínění pod vedením The Washington Institute (TWI), zkoumal postoje Palestinců na obou územích, kde v rámci hranic Izraele žijí – Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu.
Zatímco Pásmo Gazy plně ovládá Hamás, Západní břeh je částečně pod palestinskou samosprávou v čele s politickou stranou Fatah a částečně pod kontrolou Izraele.
Průzkumu se zúčastnilo 1 572 respondentů starších 18 let žijících buď v Pásmu Gazy, Západním břehu Jordánu nebo ve Východním Jeruzalémě.
Dotazovatelé zjišťovali, jak jsou obyvatelé těchto dvou palestinských enkláv spokojeni s vedením příslušných území. Jednou z otázek bylo: „Je dobře, že tu teď nepořádáme velké pouliční demonstrace, jaké měli v některých dalších arabských zemích?“
Zatímco v červnu 2022 s tímto názorem nesouhlasilo pouze 32 % obyvatel Gazy a 38 % respondentů ze Západního břehu, odmítnutí tohoto prohlášení se letos v červenci v obou lokalitách zvýšilo na 46 %.
Tyto názory se projevily, když obyvatelé Gazy napříč pásmem protestovali ve vzácném veřejném projevu hněvu proti vládě Hamásu. Zatímco impulsem byly prudké letní teploty a energetická krize, která omezuje letní dodávky elektřiny na šest hodin denně, demonstranti a vydaná prohlášení obviňují přímo vládu Hamásu. Stejně jako u předchozích protestů v roce 2019 Hamás podle zpráv protesty rychle ukončil a uvěznil řadu zúčastněných demonstrantů.
Frustrace z vlády Hamásu se jasně ukázala v letošním průzkumu, kdy kladný názor na Hamás vyjádřilo jen 58 % obyvatel Gazy, přičemž 72 % dotázaných obyvatel Gazy souhlasí s tím, že „Hamás nebyl schopen zlepšit život Palestinců v Gaze“. Naopak jen 46 % obyvatel Západního břehu si myslí totéž o Palestinské samosprávě (Fatahu).
Obyvatelé pásma Gazy silně podporují umožnění „svobodných a spravedlivých voleb“ – a většina (70 %) opět podporuje návrh, aby „Palestinská samospráva vyslala úředníky a bezpečnostní důstojníky do Gazy, aby se tam ujali správy, přičemž Hamás se vzdá svých samostatných ozbrojených jednotek“.
Obyvatelům Gazy vadí špatná ekonomická situace
Nespokojenost obyvatel Gazy s Hamásem má na svědomí neutěšená ekonomická situace v Pásmu Gazy, podotýká TWI. „Rozdíly v příjmech obyvatel Gazy ve srovnání s Palestinci žijícími na Západním břehu Jordánu nebo ve východním Jeruzalémě jsou obzvláště výrazné – tři čtvrtiny respondentů z Gazy uvedly celkový příjem domácnosti 1500 šekelů nebo méně, zatímco totéž uvedlo pouze 1–2 % respondentů ze Západního břehu Jordánu či východního Jeruzaléma,“ uvádí institut.
Tyto okolnosti vedly dvě třetiny obyvatel Gazy (oproti polovině obyvatel Západního břehu) k souhlasu, že „právě teď by se Palestinci měli zaměřit na praktické záležitosti, jako je zaměstnání, zdravotní péče, vzdělání a každodenní stabilita, nikoli na velké politické plány nebo možnosti odporu“.
Palestinci podle podle TWI nevylučovali podporu možnosti ozbrojeného odporu, nicméně jsou podle nich důležitější ekonomické příležitosti v okolních zemích, včetně Izraele, než to, co může poskytnout Hamás. V tomto ohledu je zajímavým zjištěním fakt, že téměř polovina obyvatel Gazy (47 %) souhlasí s tvrzením, že „by bylo pro nás lepší, kdybychom byli součástí Izraele, než žili v zemích, kde vládne Palestinská samospráva nebo Hamás“.
Na Západním břehu je méně široká podpora pro změnu za každou cenu. Většina tamějších obyvatel si nicméně myslí, že Palestinská samospráva má nejistou budoucnost. Jen 24 % dotázaných se domnívalo, že samospráva bude v příštích letech existovat víceméně ve své současné podobě.
Přibližně polovina obyvatel Gazy (47 %) a 41 % obyvatel Západního břehu věřilo v červenci, že Palestinci by měli „eskalovat odpor proti Izraeli, i když jim to ztíží život. Zbytek je rozdělen mezi „vyjednávání nejlepší politické dohody, které lze nyní dosáhnout“ (26 % a 24 %) a zaměření se na praktické otázky každodenního života pod izraelskou kontrolou (13 % a 18 %) nebo upřednostňováním současné situace před jinými alternativami (10 % a 16 %).
Jak s veřejným míněním „zamává“ bezprecedentní útok Hamásu na Izrael a následná odveta z Tel Avivu, ukáže budoucnost. Z průzkumu však vyplývá, že Hamás se nikdy netěšil všeobecné podpoře ani mezi obyvateli Gazy, natožpak Palestinci na dalších územích.
