Státní cenu za literaturu dnes dostal spisovatel Jiří Kratochvil, romanopisec, dramatik a novinář, autor postmoderních románů, k jehož tématům patří zejména identita a paměť. Za překladatelské dílo byla oceněna Jarka Vrbová, překladatelka z norštiny a angličtiny. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) jim dnes ceny předal na setkání v Národním divadle, kde také udělením cen ministerstva kultury vyzdvihl i další osobnosti z kulturního světa.
Kratochvil dostal Státní cenu za literaturu za povídkový soubor Škrtiči bohyně Kálí s přihlédnutím k dosavadnímu dílu. Kratochvila odborníci označují za předního představitele postmoderny, jeho tvorba je také zřetelně ovlivněna magickým realismem. Jeho literární experimenty vyznačující se hravostí, bizarností, groteskností či chaotičností, mají ale často autobiografický základ vycházející z jeho osobních zkušeností i z peripetií dějin 20. století. A také jsou spojeny s brněnským geniem loci.
K více než třem desítkám vydaných knih, mezi nimiž jsou romány, povídky, eseje, divadelní a rozhlasové hry, patří třeba Medvědí román (1990), Uprostřed nocí zpěv (1992), Má lásko, postmoderno (1994), Siamský příběh (1996), Urmedvěd (1999), Lehni, bestie! (2002), Liška v dámu (2019), Škrtiči bohyně Kálí (2022) či Kapesní román pro kapsáře (2023).
Třiaosmdesátiletý Jiří Kratochvil byl v 70. letech ineditním spisovatelem, pracoval v manuálních profesích, ke svobodné tvorbě se mohl vrátit až po roce 1989. V 90. letech obdržel za svou literární činnost řadu cen, například Cenu Toma Stopparda (1991), Cenu Karla Čapka (1998) nebo Cenu Jaroslava Seiferta (1999). V roce 2020 získal cenu Magnesia Litera za prózu za svůj román Liška v dámu. Knihu Škrtiči bohyně Kálí vydanou v loňském roce označil jako svou poslední povídkovou knížku, a tedy i jeho rozloučení s příběhy.
Jarka Vrbová vystudovala norštinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přeložila díla autorů jako Knut Faldbakken, Jostein Gaarder či Astrid Lindgrenová. V roce 2010 obdržela za svou překladatelskou činnost prestižní státní titul norského krále Rytíř první třídy řádu za zásluhy. Počet titulů, které Vrbová převedla do českého jazyka, překročil několik desítek.
Státní cena za literaturu a překlad se udílí od roku 1995 v návaznosti na tradici první republiky. Je určena k ohodnocení buď významného původního díla české literatury, nebo dosavadní literární tvorby, podobně v oblasti překladu buď k ohodnocení významného literárního překladu z cizího jazyka do češtiny, nebo za dosavadní činnost v oblasti překladu literárních děl. Ceny se udílejí na návrh poroty jmenované ministrem kultury. Loni se laureátkou ceny za literaturu stala Kateřina Tučková, cenu za překlad dostal Jiří Našinec.
