Čínský vůdce Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se ve středu 18. října setkali v Pekingu. Vzkazy obou hlav států podle jednoho z analytiků poukazovaly na novou „osu zla“.
Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching si na včerejším setkání vyměnili vřelé pozdravy. Vzájemně se označili za „staré“ a „drahé“ přátele a uvítali prohloubení „politické vzájemné důvěry“.
Ruský vůdce rovněž pochválil Siův projekt „Nové hedvábné stezky“ („Belt and Road Initiative“, BRI, známá také jako „Jeden pás, jedna cesta“) za jeho údajnou úlohu při prosazování „spravedlivějšího, multipolárního světa“ – nového světového řádu.
Na závěr jednání, které probíhalo na pozadí konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě, Putin na tiskové konferenci uvedl, že tříhodinové setkání se týkalo celé řady otázek od ekonomiky až po politickou angažovanost.
V diskusi byla „podrobně projednána situace na Blízkém východě“, řekl Putin novinářům v Pekingu. Kromě toho Putin „podrobně informoval Si Ťin-pchinga o situaci na Ukrajině“.
Ruský vůdce označil konflikty ve světě za „společné hrozby“, což posílilo vztahy mezi Moskvou a Pekingem.
Putin uvedl, že hovořil „asi hodinu a půl nebo dvě hodiny“ o „velmi důvěrných“ otázkách. Neposkytl žádné další podrobnosti o rozhovorech, ale hovořil o „velmi produktivní a věcné“ části setkání.
Putin nařídil invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Stalo se tak necelé tři týdny poté, co se Sim v den zahájení zimních olympijských her v Pekingu vyhlásili „partnerství bez hranic“. Od té doby se Si zdržel odsouzení útoku a odmítl označit akce Moskvy za invazi.
Namísto toho Komunistická strana Číny (KS Číny) obviňuje Spojené státy z podněcování konfliktu a rozšířila obchod s Ruskem. Pro Moskvu je to zásadní spojení, protože na zemi dopadají západní sankce.
Vícevrstvá vzájemná propletenost
Obchodní obrat mezi oběma sousedy přesáhl 190 miliard eur, řekl Putin Siovi na začátku setkání. Zdůraznil, že úzká koordinace zahraniční politiky je obzvláště důležitá kvůli tomu, co označil za „obtížné podmínky v současné době“.
Si označil Putina za svého „starého přítele“ a poukázal na to, že se za posledních deset let setkali 42krát. A také navázali „dobré pracovní vztahy a hluboké přátelství“, jak vyplývá z videozáznamů zveřejněných čínskými státními médii.
Si prohlásil, že „politická vzájemná důvěra“ obou zemí se prohlubuje, a označil jejich strategickou koordinaci za „úzkou a účinnou“.
Podle čínských státních médií Si zopakoval, že jeho režim podporuje Rusko při ochraně jeho národní suverenity, bezpečnosti a rozvojových zájmů. Putin na oplátku podpořil územní nároky Pekingu na samosprávný Tchaj-wan.
Poslední výměna názorů mezi oběma vůdci se uskutečnila na pozadí války mezi Izraelem a Hamásem. Izrael provedl letecké údery v pásmu Gazy v reakci na útoky Hamásu ze 7. října, které si v židovském státě vyžádaly nejméně 1 400 mrtvých a tisíce zraněných. Nejméně 199 lidí bylo vzato jako rukojmí.
Americký prezident Joe Biden přijel 18. října do Tel Avivu, aby demonstroval svou podporu Izraeli.
Moskva obvinila politiku Washingtonu ze současné války mezi Izraelem a Hamásem. Peking sice odsoudil násilí proti civilistům, ale nepostavil se na žádnou stranu a prohlásil, že je přítelem Izraele a Palestinců. Čínský ministr zahraničí Wang I 14. října vyzval Izrael, aby zastavil své vojenské akce, a uvedl, že v reakci na přeshraniční útok teroristů z Hamásu před více než týdnem „překročil rámec sebeobrany“.
Nová „osa zla“
Ještě před setkáním s Putinem se Si ve svém úvodním projevu na fóru k 10. výročí vlajkového projektu BRI, které se konalo ve stejný den, pustil do Spojených států.
Aniž by jmenoval konkrétní zemi, čínský vůdce se vyslovil proti „jednostranným sankcím, ekonomickému nátlaku, oddělování a narušování dodavatelských řetězců“. Narážel tím na snahy Washingtonu potírat nekalé obchodní praktiky a krádeže duševního vlastnictví ze strany KS Číny v posledních letech.
Si zároveň představil svůj infrastrukturní projekt v hodnotě bilionu eur jako globální platformu pro spolupráci a prosperitu. Po Siovi ocenil ruský vůdce projekt „Nové hedvábné stezky“ za jeho úlohu při vytváření „spravedlivějšího, multipolárního světa“.
Poselství vedoucích představitelů Ruska a Číny nejsou pro vnější pozorovatele překvapivá.
„Putin se nyní spoléhá na ekonomickou podporu Číny,“ uvedl pro Epoch Times Su Tzu-yun, vedoucí analytik tchajwanského státem financovaného Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti.
Z výroků obou hlav států je také zřejmé, že se vytvořila nová „osa zla“, uvedl Čcheng Čchin-mo, odborník na Rusko a mezinárodní vztahy z tchajwanské univerzity Tamkang.
Tato nová osa, která zahrnuje Kreml, Komunistickou stranu Číny, Severní Koreu a Teherán, má za cíl zpochybnit spojenectví vytvořené západními demokraciemi, řekl Čcheng deníku Epoch Times.
„Jinými slovy, vznikla nová studená válka.“
„Páteř nového světového řádu“
Odborníci již dlouho varují před cílem Číny vytvořit nový světový řád.
V roce 2020 Nadège Rollandová, uznávaná pracovnice amerického Národního úřadu pro výzkum Asie, ve svém článku napsala, že Nová hedvábná stezka je „páteří nového světového řádu, o který čínské vedení usiluje“.
„Její jednotlivé součástky slouží k upevnění dlouhodobého vlivu Číny v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách. Toto dílčí získávání vlivu, které je vedeno oportunismem, se rovněž řídí strategickou logikou zaměřenou na maximalizaci moci,“ napsala.
Rollandová svůj názor zopakovala v dokumentu z roku 2021.
„BRI nejen kreslí fiktivní mapu žádoucí čínské sféry vlivu, ale slouží také jako zkušební pole pro subsystém plánovaný čínským vedením, v němž Čína stojí v centru nového ekonomického a politického řádu a stále více uplatňuje svůj vliv na závislé země,“ kritizovala.
Podle čínských státních médií Čína a Rusko spolupracují v rámci BRI od roku 2014.
Euroasijská hospodářská unie
Článek ve zprávě Bonnského mezinárodního bezpečnostního fóra pro rok 2019 naznačuje, že Kreml může považovat čínskou BRI za prostředek k prosazování svých ambicí. V článku, jehož autorem je dr. Vladislav Belov, zástupce ředitele Ruské akademie věd, se uvádí, že BRI „by mohla být vnímána jako alternativní přístup k přetváření světového řádu ,zdola‘“.
Belov tvrdí, že BRI je „v souladu“ s Ruskem ovládanou Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU), sdružením bývalých sovětských států.
„Propojení těchto projektů naznačuje, že Moskva a Peking budují nové formy světového řádu, které jsou efektivnější než podobné přístupy na Západě,“ napsal.
Rabín Aryeh Lightstone, bývalý poradce amerického velvyslance v Izraeli Davida Friedmana, řekl 17. října NTD, sesterskému médiu Epoch Times, že svět je svědkem nového uspořádání globální mocenské dynamiky.
„Jsme svědky toho, že Amerika je na světové scéně neuvěřitelně slabá. A vidíme, jak toho ostatní využívají,“ řekl Lightstone před jednáním mezi Putinem a Si. Dodal, že zvěrstva páchaná Hamásem jsou něčím, „co jsme neviděli od dob holocaustu“.
Tento článek vyšel původně na webu americké edice The Epoch Times pod názvem: „Putin Hails Deepened Ties With China as Xi Outlines His Vision for New World Order“. Z článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
