Švédsko, kdysi mimořádně kosmopolitní země, hledá další způsoby, jak si pomoci proti infiltrovanému zločinu gangů, a přišla s dalším rozšiřováním sledovacího státu. Plánují se sledovací drony a biometrické skenery obličejů.
Švédská vláda chce vybavit vnitřní města ještě větší sledovací technikou. Podle informací listu Tagesspiegel má být nejen ještě rychleji instalováno podstatně více kamer, ale také se mají stále více používat biometrické systémy. Tato opatření mají pomoci omezit kriminalitu gangů, která je ve skandinávské zemi již léta vážným problémem.
Členové konzervativně-liberální vládní koalice a Švédských demokratů již před několika dny ve Stockholmu představili odpovídající plány. Podle nich má být novela „zákona o kamerovém dohledu“ prosazena ještě rychleji, aby se dosavadní cíl 1 600 sledovacích kamer mohl zvýšit na více než 2 500 již v příštím roce.
Ministr spravedlnosti slibuje rychlost
Podle švédského ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera by po dokončení „kamerové ofenzivy“ mělo být v provozu pětkrát více elektronických očí než v době nástupu vlády v říjnu 2022. Strömmer doufá, že vláda připraví návrh zákona do šesti až osmi měsíců.
Policie má být rovněž zmocněna k ještě většímu využívání sledovacích dronů v boji proti gangům. Kromě toho mají mít policisté „přímý přístup k externím kamerám, například dopravního úřadu“, jak píše list Tagesspiegel.
Využívat se má také technologie umělé inteligence
Strömmer plán posílil poukazem na to, že dnes se „stále méně lidí“ odvažuje „mluvit s policií“. Proto je „potřeba technických důkazů klíčová“. Hlavní roli by přitom hrály kamery. S pomocí speciálního skenovacího softwaru a technologie umělé inteligence by měly být schopny zachytit i obličeje a poznávací značky aut (video z tiskové konference ve švédštině na SVTplay.se).
„Typ povoleného rozpoznávání obličejů není ve zprávě specifikován. Zmínky o dronech a dopravních kamerách však zřejmě naznačují, že rozpoznávání obličejů bude využíváno v reálném čase, a ne až následně,“ komentoval úvahy vládní aliance AI-kritický portál Biometricupdate.com.
Strach, že váš dům vyletí do povětří
Za plány stojí Martin Melin, mluvčí pro daňovou politiku a zástupce ve výboru pro spravedlnost za švédské liberály. „Kamerový dohled se osvědčil v jiných zemích, například ve Velké Británii, v boji proti závažné trestné činnosti,“ cituje Melina list Tagesspiegel. Obavy z ohrožení soukromí podle něj byly smeteny ze stolu:
„Nemyslím si, že se lidé bojí, že budou natáčeni, ale bojí se, že jim někdo vyhodí dům do povětří nebo že na ně někdo vystřelí, když jdou nakupovat.“
Zástupci švédské vlády představili počátkem října ve Stockholmu svou koncepci rozsáhlejšího kamerového dohledu. Druhý zleva ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. (Screenshot / SVT Nyheter)
Švédská vláda se již před několika dny rozhodla „zapojit“ do boje proti vnitřní kriminalitě gangů nejen policii, ale i armádu. V současné době má spolupráce probíhat „v rámci současného právního stavu“. Aby měla policie v budoucnu možnost požádat armádu o ještě větší pomoc v podobě „personálu a vybavení“, musel by být změněn zákon. To se také plánuje.
Konzervativně-umírněný premiér Ulf Kristersson již zmínil některé z možných podpůrných služeb. Konkrétně „odborné znalosti v oblasti výbušnin“ a také „vrtulníky, pomoc při analýzách a forenzních pracích“.
„Nezodpovědná imigrační politika“ jako příčina
Kristersson nedávno pronesl „projev k národu“ s ohledem na situaci ve švédských vnitřních městech. Pojmenoval příčiny excesů násilí v ulicích: „Přivedla nás sem nezodpovědná imigrační politika a neúspěšná integrace.“
„Paralelní společnosti“ a „vyloučení“ přistěhovalců jsou „živnou půdou pro zločinecké gangy“. Ty budou „bezohledně verbovat děti a cvičit budoucí vrahy“, uvedl Kristersson. Aby tomu čelil, slíbil šéf vlády, že bude gangy pronásledovat, porazí je a postaví před soud. „Pokud jsou to švédští občané, budou zavřeni s velmi dlouhými tresty odnětí svobody,“ oznámil Kristersson. „Pokud jsou to cizí státní příslušníci, budou rovněž deportováni.“
Švédsko má již několik let velký problém s kriminalitou gangů, která se opakovaně projevuje střelbou a úmyslně způsobenými výbuchy. Často jde o vliv v obchodu s drogami, o který soupeří několik konkurenčních gangů. Mezi pachateli a oběťmi jsou znovu a znovu mladiství. Násilím jsou postižena zejména stockholmská předměstí, zejména na jihu, ale také na severu města.
Bavorsko chce zavést čipové karty pro žadatele o azyl
Také v Bavorsku chce zemská vláda zřejmě využít více technických prostředků ke kontrole chování žadatelů o azyl.
Podle serveru Netzpolitik.org premiér Markus Söder (CSU) již v září oznámil zavedení „čipové karty pro odmítnuté žadatele o azyl“, s níž „má být zabráněno transferům do domovských zemí“. Taková karta by neměla fungovat v bankomatech. Nemělo by s ní být také možné kupovat alkohol.
Jak již koncem června informoval list Bayerische Staatszeitung, karta by mohla sloužit k „monitorování převodů, omezování výběrů, blokování účtů a omezování plateb do předem definovaných regionů“.
Podle Staatszeitung existovaly odpovídající úvahy již v polovině roku 2010. V roce 2015 již některé „bavorské okresy“ podobné plastové karty „testovaly – ale ukončily je kvůli ,nepřijatelně vysoké administrativní zátěži‘“.
Ministr vnitra Joachim Herrmann však od roku 2016 usiluje o urychlení projektu. V současné době se „připravuje první výběrové řízení na zavedení platebního systému“, přiznalo jeho ministerstvo v odpovědi na dotaz poslanecké skupiny Zelených ve spolkovém sněmu. Její členové se nyní obávají „zásahu do osobního života uprchlíků“.
„Nereálné a více než nepřátelské vůči integraci“
Podpůrné organizace jako „Pro Asyl“ nebo „Bavorská rada pro uprchlíky“ si podle Netzpolitik.org o omezených platebních kartách také nemyslí mnoho. „Kromě individuálních zájmů v rámci volební kampaně pro nás myšlenka bezhotovostní čipové karty představuje další pokus, jak lidem hledajícím ochranu ještě více znepříjemnit život v Německu. Tato čipová karta je zcela mimo realitu a více než nepřátelská vůči integraci,“ cituje Netzpolitik.org Radu pro uprchlíky.
Naposledy se v celém Německu na pozadí probíhající masové migrace debatovalo také o speciálních peněžních kartách a věcných dávkách pro žadatele o azyl. Krátce před zemskými volbami v Bavorsku a Hesensku se pro mnohem tvrdší azylovou politiku obecně vyslovil Christian Dürr, předseda parlamentní frakce FDP v Bundestagu.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.
