Analýza zpráv
Rostoucí zadlužení místních samospráv a zpomalující se ekonomika vyvolávají obavy z dluhové bubliny v Číně. Odborníci tvrdí, že Peking musí buď zahájit rozsáhlý plán restrukturalizace dluhu místních samospráv, nebo omezit jejich úlohu při podpoře hospodářského růstu země.
Prudký nárůst zadlužení místních samospráv dostal do centra pozornosti obrovskou hromadu čínského dluhu a analytici i investoři naléhají na odpovědné činitele, aby přestali postupovat podle starého návodu navyšovat zadlužení pro podporu krátkodobého růstu a raději se zabývali problémem možného selhání dluhu.
Podle odhadů ANZ dosáhl dluh čínských místních vlád v roce 2022 výše 12,8 bilionu dolarů (92 bilionů jüanů či 294 bilionu českých korun), což představuje 72 % HDP. To zahrnuje 4,9 bilionu dolarů v oficiálních dluhopisech místních samospráv a zbytek tvoří dluh místních vládních finančních institucí (local government funding vehicle – LGFV) – „hybridní“ forma financování krytá nepřímou zárukou.
Podle nedávného odhadu agentury Moody’s se emise pevninských dluhopisů v první polovině roku 2023 zvýšily o 4 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Nárůst tohoto objemu emisí byl tažen především LGFV, uvádí se v klientské zprávě Moody’s a zároveň agentura dodává, že se očekává jeho další nárůst v celém roce 2023 ve srovnání s loňským rokem.
Podle odhadu skupiny Goldman Sachs se však celkový čínský státní dluh do května 2023 vyšplhal na přibližně 23 bilionů dolarů, jak uvádí zpráva agentury Bloomberg. Toto číslo zahrnuje skryté půjčky tisíců LGFV zřízených provinciemi a městy. Tento dluh převyšuje HDP země, který se podle oficiálních údajů Světové banky v roce 2022 odhaduje na 17,96 bilionu USD. Podle globálních makromodelů a očekávání analytiků Trading Economics by měl do konce roku 2023 dosáhnout 18,73 bilionu dolarů.
„Vypadá to, že se Čína vydala cestou fiskální divergence, protože poměr jejího dluhu k HDP v posledních letech roste,“ uvedla Woon Khien Chia, nezávislá analytička a bývalá senior portfolio manažerka společnosti Niko Asset Management.
„S prudkým zpomalením růstu [čínského HDP] a omezenými možnostmi centrální banky dostatečně rychle snižovat úrokové sazby se její fiskální divergence pravděpodobně ještě prohloubí. To je znepokojující vzhledem k tomu, že celkový objem vládního dluhu již přesáhl velikost HDP země,“ řekla paní Chia deníku The Epoch Times.
Podle jejího názoru by se každá vláda měla především zabývat tím, jak využít dluhy k růstu aktiv. V případě Číny není značná část aktiv v držení ústředních, provinčních a místních vlád veřejně obchodovatelná ani kótovaná, takže je obtížné posoudit komplexní čistou pozici aktiv.
Vzhledem k poklesu čínských devizových rezerv a nevýrazné výkonnosti jak veřejného finančního trhu, tak sektoru nemovitostí však „existuje reálné riziko dluhové bubliny,“ varovala paní Chia.
Fiskální nerovnováha
Navíc je zneklidňující, že velká část dluhů místních vlád – podle hrubých odhadů 890 miliard dolarů – bude splatná v letošním roce, což převyšuje očekávaný průměrný roční nominální růst HDP ve výši 543 miliard dolarů pro příští desetiletí. „Na této úrovni se problém [čínského] zadlužení dostává do kritického bodu,“ dodává se v klientské zprávě ANZ, ke které získal deník The Epoch Times přístup.
Podle odborníků je eskalace místního dluhu příznakem mnohem hlubších strukturálních problémů v ekonomice.
Vzhledem k tomu, že místní samosprávy jsou zodpovědné za podporu sociálních a ekonomických aktivit, jsou LGFV běžně využívány jako hlavní zdroj financování, který často zahrnuje prodej pozemků a projekty v oblasti nemovitostí.
„Místní samosprávy se v podstatě vezly na zvyšujícím se dluhu developerů, kteří jsou nyní v potížích,“ napsal ve zprávě pro klienty Raymond Yeung, hlavní ekonom skupiny ANZ.
Tento model je neudržitelný, protože se tyto prostředky často používají na investice do veřejných služeb, jako je kanalizace nebo jiná infrastruktura, která negeneruje přímé peněžní toky, dodal.
Yeung napsal, že s tím, jak úřady zpřísňují takzvané skryté dluhy, bude schopnost místních samospráv podporovat růst stále omezenější, což je bude nutit spoléhat se na přímé transfery od ústřední vlády, aby pokryly chybějící prostředky.
Obnovení vztahů s USA
Ve skutečnosti nejsou místní samosprávy zcela soběstačné, mimo jiné kvůli neustále vyšším nákladům na financování v poměru k výnosům z majetku.
Jedním ze způsobů, jak se vypořádat s dluhovými závazky místních samospráv a urychlit tempo snižování dluhu, by mohl být prodej majetku, swapy dluhu vůči vlastnímu kapitálu a dokonce i omezení financování podpory hospodářského rozvoje Číny, napsal Yeung.
V září například agentura Reuters informovala, že místní úřady ve městech Jinan a Qingdao – dvou největších městech druhé nejlidnatější čínské provincie Shandong – zpřístupnily další obytné nemovitosti k prodeji na volném trhu.
„Přestože existovaly obavy z náhlého nárůstu nabídky bydlení a z dopadu, který to může mít na ceny nemovitostí, místní samosprávy nutně potřebovaly příjmy k plnění svých finančních závazků,“ napsal Yeung.
Ve snaze odvrátit úvěrovou krizi a nesplacení úvěrů poskytují i největší státní banky v Číně úvěry LGFV s velmi dlouhou dobou splatnosti od 20 do 25 let, které podle zpráv zahrnují dočasné snížení úrokových sazeb.
„Dalším způsobem, jak se vypořádat se svým dluhem, je privatizovat nebo minimálně korporatizovat státní podniky a razantněji rozložit postup místních samospráv v rámci LGFV,“ říká paní Chia.
Aby však státní podniky mohly fungovat komerčně, musela by Čína poskytnout jejich vedení autonomii při sledování komerčních cílů, které však nemusí být v souladu se sociálními a ekonomickými cíli Pekingu, jako je „společná prosperita“, dodává.
Vzhledem k tomu, že fiskální i měnová politika jsou z hlediska hospodářského růstu omezené, „další možností je znovu nastartovat vnější motory růstu – zahraniční obchod a investice. To bude pravděpodobně vyžadovat nalezení způsobů, jak obnovit přátelštější vztahy se Spojenými státy“, uzavřela paní Chia.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
