Do zákoníku práce mají přibýt další ustanovení, která umožní zaměstnancům nahlížet do platů kolegů nebo uloží zaměstnavatelům povinnost obhajovat výši mzdy a odměn. Podle některých kritických hlasů tím v praxi dojde pouze k dalšímu navýšení administrativní zátěže pro zaměstnavatele.
Změny do zákoníku mají být zapracovány dle akčního plánu vlády Petra Fialy, který reaguje na evropskou směrnici, již Česko prosadilo během loňského předsednictví v EU. Více…
Má být zrušena vymahatelnost doložky o mlčenlivosti k pracovním smlouvám a umožněno všem zaměstnancům na požádání nahlížet do výše finančních odměn svých kolegů. Má tak být dosaženo „principu rovnosti“.
V čele týmu připravujícího legislativní úpravy stojí expertka na genderovou rovnost Lenka Simerská (Zelení).
„Už jsme to tady zažili, aby všichni pracovali a dostávali stejně. Takto se rovnosti nedosahuje,“ uvedl Aleš Juchelka z hnutí ANO v narážce na dobu rovnostářství v období socialismu a komunismu v bývalém Československu.
„Děláme zásadně pravý opak toho, co bychom dělat měli. Zákoník práce by potřeboval zásadní seškrtání, ale my přidáme další krávoviny,“ píše podnikatel a moderátor Michal Půr.
Kritika se snáší i na směřování Fialovy vládní pětikoalice, která se navenek profiluje jako středopravicová, ale v praxi podle kritiků jedná jako levicová.
„Vláda, která soustavně ztěžuje podmínky podnikatelům, zvyšuje daně i dluh, má neustále tu drzost si říkat pravicová. Co je potom levice?“ píše jeden z uživatelů platformy X.
Obdobně v tomto směru kritizují vládu i konzervativní uskupení, jako např. Svobodní.
Podle právního experta Hospodářské komory Stanislava Sádovského uvedení takových opatření do praxe může sice ve firmě výrazně ztížit diskriminační jednání, případně usnadnit jejich odhalení, ale „jiným úhlem pohledu je pak zohlednění existujícího sociálního klimatu. Směrnicí zamýšlená regulace je jen další z regulací pro regulaci krytou frázemi o sociálním dobru, jemuž jsou členské státy z úrovně EU vystavovány ve stále větší míře,“ uvedl Sádovský pro portál Echo24.
„Příčetný zaměstnavatel bude vždycky umět rozdíly v odměňování nenapadnutelně odůvodnit,“ míní Sádovský. „Po uvedení této směrnice do praxe tak jen vzroste administrativní zátěž zaměstnavatele, který bude muset prokazovat časové, kvalitativní a kvantitativní ukazatele odměňování.“
Další kritika naráží na rozdílnost jednotlivých lidí a jejich pracovních a osobních kvalit. Sice mohou zastávat stejné pozice a dělat stejnou nebo podobnou práci, ale mohou ji vykonávat zcela odlišně. Zatímco jedni jsou aktivní, schopní a v kolektivu působí příznivě, druzí mohou být úspěšní a schopní méně nebo vyvolávat nesoulad. To všechno může zaměstnavatel zohlednit v jejich ohodnocení.
Podle kritiků není možné dosáhnout tabulkové rovnosti, a je na uvážení a dobrém zhodnocení zaměstnavatele, komu a kolik financí vyplatí za jeho odvedenou práci.
Zákoník práce
V zákoníku práce se o mlčenlivosti hovoří v Části 12, Hlava I, Základní ustanovení, § 276 v odstavcích 3) a 5) a také v Části 13, Společná ustanovení, Hlava II, § 303 odstavec 2b). Tato mlčenlivost umožnuje zaměstnavateli utajit výši platů a nesdělovat je ostatním zaměstnancům nebo smluvně zavázat zaměstnance, aby o svém platu nemluvili s jinými zaměstnanci.
Problémy s novelou zákoníku práce mají také někteří členové vlády, poslanci a senátoři.
Podobné směrnice mají do zákonů zapracované země s levicovými vládami, které „striktně prosazují zásadu rovného platu za rovnou práci“, jako jsou Švédsko, Island, Norsko, Kanada nebo Nový Zéland.
Ředitel a majitel společnosti ONYX Engineering píše, že novela zákoníku „dobrým škodí a slabým nepomáhá“, s tím, že „obě dvě skupiny potřebují individuální přístup, který jim ale zaměstnavatelé, díky rigorózní normě zvané zákoník práce, nemohou poskytnout“.
Novela by měla údajně odstranit nerovnosti v platech žen a mužů.
„Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v EU činí 13 % v neprospěch žen,“ uvádí vládní Akční plán rovného odměňování žen a mužů. „České ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 6 500 Kč méně než muži. Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu.“
Jak vládou zmiňované výzkumy došly k přesnému zjištění „hodnoty odvedené“ práce jednotlivých zkoumaných zaměstnanců, nebyla redakce Epoch Times prozatím schopna ověřit.
Na stránkách Genderové expertní komory ČR uvádí Lenka Šimerská, vedoucí legislativních úprav: „Věřím, že stav společnosti můžeme spolehlivě měřit podle postavení žen v ní.“
