Výdaje na výzkum a vývoj v Česku loni meziročně stouply o 9,3 procenta na rekordních 133,3 miliardy korun. Nárůst táhly hlavně podniky, které investovaly do výzkumu a vývoje 85,6 miliardy korun, o 11,8 procenta více než o rok dříve. Podíl celkových výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) se loni snížil na 1,96 procenta, zatímco v roce 2021 to byla dvě procenta. Nadále tak nedosahuje průměru Evropské unie, který je v posledních letech okolo 2,3 procenta HDP, uvedl v tiskové zprávě informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
“Dále výrazně zaostáváme například za Německem a Rakouskem. Tam na výzkum a vývoj vynakládají od roku 2017 více než tři procenta HDP,” uvedl ředitel Odboru statistik rozvoj společnosti ČSÚ Martin Mana.
V absolutním vyjádření byly výdaje na výzkum a vývoj v ČR v roce 2022 o 11,4 miliardy vyšší než o rok dříve. To je podle statistiků podobný nárůst jako v letech 2017 a 2018, ale při výrazně vyšší inflaci. Ve stálých cenách výdaje zůstaly zhruba na úrovni roku 2021. Ve výzkumu a vývoji koncem loňského roku pracovalo 123.000 lidí, za uplynulých pět let tak jejich počet vzrostl o 15.000.
Největší měrou k nárůstu výdajů přispěly firmy. Jejich investice do výzkumu meziročně stouply o 7,4 miliardy na rekordních 85,6 miliard Kč, z toho 91 procent pocházelo z jejich vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek připadl na veřejné zdroje. Ve vysokoškolském a vládním sektoru se výdaje navýšily o pět procent, v každém z obou sektorů to byl tedy nárůst zhruba o miliardu.
Veřejné domácí zdroje se na financování vývoje podílely z 30 procent. Na tuto činnost šlo loni z veřejných rozpočtů 40,4 miliardy, o miliardu více než o rok dříve. “I když šlo o rekordní částku, tak v porovnání s výrazným navyšováním prostředků státu na tuto činnost v letech 2017 až 2019 tempo růstu výrazně zpomalilo,” uvedli statistici.
Z veřejných zahraničních zdrojů, které tvořily hlavně peníze EU, loni směřovalo do vývoje a výzkumu podle Marka Štampacha z Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ 9,5 miliardy korun. Byla to nejvyšší částka od roku 2015, kdy veřejná zahraniční podpora dosáhla 13,8 miliardy korun. “V letech 2012 až 2015 směřovaly nejvyšší částky podpory na výstavbu nových výzkumných center ve veřejném sektoru, naopak v posledních letech začaly unijních dotací na výzkum a vývoj více využívat podniky,” dodal Štampach.
