Útok teroristického hnutí Hamás na Izrael přiměl k pohotovosti i vládu v Soulu. Její představitelé nevylučují, že by překvapivý útok mohla plánovat i Severní Korea. Pchjongjang mezitím vyhrožuje USA.
Překvapivý teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října vyvolal poplach také v Jižní Koreji. Stejně jako židovský stát musí neustále počítat s útoky teroristických skupin, Soul čelí výzvě připravit se na možné útoky ze strany Severní Koreje. Nedávný manévr Jižní Koreje, Japonska a USA byl využit jako příležitost k novým hrozbám.
Severní Korea by mohla být kdykoli schopna provést překvapivý útok
Několik incidentů v minulosti ukázalo, že překvapivé útoky ze strany Severní Koreje lze očekávat kdykoli. Jeden z nich, ostřelování ostrova Yeonpyeong v roce 2010, byl motivován manévrem jihokorejských ozbrojených sil. Ty vystřelily projektily – nikoli však směrem na Severní Koreu.
Přesto odtamtud přišla žádost o „zastavení palby“. O několik hodin později Severní Korea vypálila na ostrov dělostřelecké granáty, které zabily dva civilisty a tři zranily.
Nyní přicházejí z Pchjongjangu nové hrozby – a jsou namířeny proti USA. Státní tisková agentura Korejské lidově demokratické republiky KCNA nedávno zveřejnila komentář. V titulku se uvádí, že jako „první cíl“ pro zničení byla vybrána strategická jaderná zařízení Spojených států umístěná v Jižní Koreji.
Manévry Jižní Koreje, USA a Japonska jako kámen úrazu
Severní Korea v textu obvinila Američany z „vojenských provokací“, které se vyvíjejí „do stále nebezpečnější fáze“. Narážela tím na nedávné společné manévry ozbrojených sil USA, Jižní Koreje a Japonska. Za tímto účelem USA do regionu přesunuly strategické bombardéry B-52 a stíhačky stealth „F-22 Raptor“.
„Divokých provokací na obloze“, jak byly v komentáři nazvány, se zúčastnily také stíhačky F-35A jihokorejského letectva. Cvičení se konalo „v oblasti přiléhající k vojenské demarkační linii“.
V textu se rovněž tvrdí, že vysocí američtí vojenští představitelé se na letecké základně Čongdžu objevili již 19. května. Společně s náčelníkem štábu jihokorejského letectva otevřeně diskutovali o „preventivním úderu“. Podle KCNA by tomuto cíli posloužil přesun strategických jaderných zbraní.
Pchjongjang hrozí preventivním úderem proti americkým zařízením na jihu země
Tváří v tvář této „promyšlené provokaci jaderné války“ ze strany USA, „zahnaných do kouta doma i v zahraničí“, nyní Severní Korea sama hrozí preventivním úderem. USA „velmi dobře vědí, že Korejský poloostrov je právně ve válečném stavu“. Proto by „strategická zařízení umístěná na území protivníka musela být prvním cílem zničení“.
Text připomněl nedávný severokorejský dodatek k ústavě, který se týká jaderných sil. Ty by nyní mohly „projít nezbytnými procedurami pro akci v případě útoku na stát s jadernými zbraněmi nebo jejich bezprostředního použití“. Nakonec je tu hrozba:
„Unáhlená akce bude doprovázena nenapravitelnou lítostí.“
Jižní Korea bez schopné obrany pro případ rozsáhlého útoku
Daniel Pinkston, přednášející mezinárodní vztahy na Trojské univerzitě v Soulu, hovořil pro deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) o situaci ohrožení. Podle Pinkstona Severní Korea umístila v blízkosti demarkační linie 1 000 dělostřeleckých systémů dlouhého dosahu. Z nich 340 je namířeno na hlavní město Soul.
Kromě toho jihokorejské vojenské kruhy předpokládají, že Severní Korea může vypálit až 16 000 projektilů za hodinu. Takovému útoku by neodolal ani obranný systém po vzoru izraelského systému „Iron Dome“, který Jižní Korea nemá.
Yang Uk, bezpečnostní expert z Asan Institute v Soulu, vysvětluje pro NZZ:
„Naše armáda musí v případě útoku severokorejské systémy co nejrychleji lokalizovat a zničit.“
Severní Korea by mohla využívat stejné íránské know-how jako Hamás
Na rozdíl od Hamásu, který chce šířit teror a zabít co nejvíce civilistů, Severní Korea cílí především na vojenské cíle. Koneckonců chtějí vyhrát válku. Z hlediska vojenské strategie by však mohlo dojít k výměně mezi Pchjongjangem, Sýrií a především Íránem, který je jak stínovou mocností v Sýrii, tak sponzorem Hamásu.
To, že teroristé při útoku na Izrael kombinovali pozemní útoky, drony a motorové kluzáky, mohlo být důsledkem této skutečnosti. Na takový scénář musí být připraven i Soul.
Severní Korea, Sýrie a Írán praktikují výměnu a vzájemně se ovlivňují, pokud jde o vojenskou doktrínu. Dochází k vzájemným dodávkám zbraní, transferům munice a výcviku.
Chystá se zrušení dohody z Trumpovy éry?
USA rovněž obviňují Severní Koreu z dodávek zbraní Rusku pro válku na Ukrajině. Kreml to odmítá. Ve skutečnosti však prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno poskytli režimu v Pchjongjangu významnou diplomatickou podporu. Vzájemné státní návštěvy však podle Kremlu nebyly doprovázeny konkrétními dohodami. Mezinárodní izolace Severní Koreje by nicméně mohla být v budoucnu zpochybněna.
Jižní Korea se mezitím potýká s dohodou mezi Soulem a Pchjongjangem, které bylo dosaženo ve spolupráci s USA. Dohoda pochází z roku 2018 a zahrnuje nárazníkové zóny, omezení manévrů a redukci některých strážních stanovišť podél pozemní hranice.
Nyní však také brání průzkumným letům v blízkosti demarkační linie. Severní Korea se obává, že by to mohlo znamenat informační nevýhodu v případě plánovaného překvapivého útoku.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
