Krajské, senátní a obecní volby se zřejmě budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Změnu přinese novela ústavy, jejíž vládní návrh dnes Sněmovna schválila bez úprav a fakticky jednomyslně. Pro definitivní přijetí novely je ještě nutný souhlas Senátu.
Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních a obecních voleb je snaha zabránit tomu, aby se podle současných pravidel přibližoval směrem k létu. Předlohu podpořilo podle záznamu hlasování 149 ze 150 přítomných poslanců, přičemž potřeba bylo nejméně 120 souhlasných hlasů. Pouze Miloslav Janulík (ANO) se hlasování zdržel, po schválení novely ale oznámil, že byl také pro.
Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Má to podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Obdobnou úpravu navrhovala už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ji ale v předvolebním složení nestihla projednat.
Zavedení pevného termínu podzimních voleb senátorů a zastupitelů navrhla vláda kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se jejich volby musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu.
Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.
V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji.
„Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce,“ uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.
S ústavní novelou je propojen zákon o správě voleb, jehož poslanecký návrh Sněmovna schválila toto úterý. Norma má, pokud ji odsouhlasí také Senát, sjednotit obecná volební pravidla pro různé typy voleb, například zjednodušit získání voličských průkazů nebo zavést elektronizaci podávání kandidátních listin.
