Prémii Lumina quaeruntur od předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové dnes v Praze získá pět mladých vědců, mezi nimi například psycholožka Kateřina Chládková, chemik Karel Škoch nebo biolog Gerrit Angst. S oceněním získají podporu až čtyři miliony korun za kalendářní rok na založení vlastních vědeckých týmů. Informovala o tom Akademie věd v tiskové zprávě.
Prémie je určena pro odborníky, jejichž vědecká praxe od získání doktorského titulu Ph.D. nepřesáhla deset let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské dovolené. Cenu mohou vědci dostat jen tehdy, pokud čtvrtinu výzkumu bude hradit akademické pracoviště, kde bude odborník působit.
“Tito mladí vědci a vědkyně s obrovským zápalem pro svůj obor jsou budoucností Akademie věd a celé české vědy. Jsem ráda, že je můžeme v jejich rozletu podporovat i proto, že finanční podpora na úrovni státu pro udržení mladých vědců, anebo pro jejich návrat ze zahraničí opravdu není příliš výrazná,“ řekla Zažímalová.
Chládková se bude ve svém výzkumu zabývat vztahem mezi rytmickou aktivitou mozku, těla a jazykovými schopnostmi. Zkoumat bude i to, jakou roli má v mezilidské interakci rytmus mluvené řeči. Podle vědkyně pomáhá rytmus lidem při osvojování řeči i při komunikaci. Díky němu lze porozumět řeči i v hlučném prostředí.
Angst se se svou skupinou bude věnovat půdní biochemii. Podle vědce je půda ústředním prvkem v boji proti změně klimatu, protože může ukládat velké množství uhlíku. Ve svém výzkumu se soustředí na roli žížal a další půdní fauny v procesu stabilizace půdní hmoty a ukládání uhlíku.
Škoch bude se svým týmem hledat přírodě bližší alternativy sloučenin kovů, jako je palladium, rhodium či nikl, Tyto sloučeniny mají velké využití při přípravě léčiv nebo jiných biologicky aktivních látek, jsou ale drahé, obtížně dostupné a často toxické. Vědec se zaměří na přírodě bližší prvky, jako je bor, křemík či fosfor, a to ve formě takzvaných Lewisových superkyselin. Jedná se o molekuly s nedostatečným počtem elektronů, které mají schopnost z okolních sloučenin odčerpávat elektrony. Tím mění uspořádání jejich elektronového obalu a umožňují jim vstupovat do reakcí, které by za standardních podmínek vůbec nefungovaly.
Prémii získá i fyzik Jakub Vícha, který bude zkoumat složení kosmického záření. Kosmické záření je proud rychle se pohybujících částic dopadajících do zemské atmosféry. Jsou nabité obrovskou energií.
Filozof Davide Crippa, který je také laureátem prémie, bude spolu se svým týmem sledovat kořeny moderního matematického vzdělávání. Využije k tomu historické a sociolingvistické metody digitálního zpracování výzkumných dat. Detailní poznatky z historie podle něj mohou nabídnout širší vhled do naléhavých problémů, jako je inkluzivní vzdělávání a další zpřístupnění matematiky.
Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 31 vědců a vědkyň.
