Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy, informovala dnes na webu Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, kde Český egyptologický ústav působí.
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ uvedl Ladislav Bareš, který koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek.
Z hrobky, jejíž nadzemní část byla zničena již v dávnověku, se zachovala jen hlavní šachta o rozměrech 6,6 krát 6,6 metru. Na jejím dně v hloubce 14 metrů ležela pohřební komora postavená z vápencových bloků. Přístup do ní umožňovala malá šachta a asi tři metry dlouhá úzká chodba spojující přístupovou šachtu s pohřební komorou.
„Ze zatím neznámých důvodů byla tato přístupová šachta z velké části zaplněna několika desítkami zdobených vápencových bloků, pocházejících z rozebrané nadzemní části nedaleké majestátní hrobky generála Menechibnekona,“ uvedli vědci.
Pohřební komora je bohatě zdobena texty a scénami. Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, na kterém jsou hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů. Všechny nábožensko-magické texty měly zesnulému podle egyptologů zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zaopatřený věčný život na onom světě.
Čeští vědci odkryli hrobku písaře Džehutiemhata téměř prázdnou, protože byla vykradena, podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti zřejmě v 5. století našeho letopočtu.
Dochovala se keramika z pohřební výbavy – misky, džbány či pokličky. „Velmi zajímavý je i nález velkého střepu chijské amfory s perfektně vyhlazeným okrajem, protože ho starověcí vykradači nejspíš použili jako lopatku,“ poznamenala Květa Smoláriková, která je v českém týmu odbornicí na keramiku.
Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků, kterou provedli přední egyptští odborníci, se podařilo mimo jiné zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně raném věku zhruba 25 let a trpěl silnou osteoporózou.
„Nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata na abúsírské archeologické koncesi je nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v Pozdní době, v 6. století před Kristem,“ dodal ředitel českých archeologických výzkumů v Abúsíru Miroslav Bárta.
Čeští, dříve českoslovenští egyptologové působí hlavně v oblasti Abúsíru a severní Sakkáry, kde mají dlouhodobě koncesi. Dlouhá léta patří mezi světovou špičku a podařilo se jim uskutečnit mnoho významných objevů.
