Tajemství Crohnovy choroby se rychle vypařuje pod tíhou výzkumů, které ukazují její souvislost s americkou stravou.
Mnoho důkazů spojuje určité potraviny s poškozením sliznice trávicího traktu. Mohlo by to znamenat, že i z těchto problémů existuje cesta ven, a to pouhou změnou toho, co jíme?
Mnohé studie v Japonsku hodnotily a vyzdvihovaly rostlinnou stravu, zejména pokud jde o snížení recidivy příznaků Crohnovy choroby. Novější studie nabízejí více důkazů poukazujících na roli potravin, včetně souvislosti mezi Crohnovou chorobou a ultra zpracovanými potravinami, a také kvasnicemi.
Rozmach idiopatických střevních zánětů (anglicky Inflammatory Bowel Diseases – IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jde ruku v ruce s industrializací. Někdo by mohl namítnout, že nárůst počtu onemocnění, jako je IBD, vysvětluje sociálně-technický rozvoj, ale stále častější výzkumy ukazují, že klíčovým důvodem nárůstu zánětlivých střevních onemocnění v rozvinutých zemích je jídlo.
Jak zdůraznila studie z počátku roku 2023 v časopise Journal of Clinical Medicine: „Prevalence IBD roste také v nově industrializovaných zemích v Africe, Asii a Jižní Americe, což odráží rostoucí incidenci IBD pozorovanou v 90. letech minulého století v západních zemích s urbanizací a rychlým společensko-ekonomickým rozvojem.“
Tyto poznatky se zdají být důvěryhodné pro oblíbenou frázi „jste to, co jíte“, i když ne všichni jsou přesvědčeni, že samotná strava nabízí lék. Avšak roste naděje, že pacienti s Crohnovou chorobou mohou mít prospěch z celostního přístupu zaměřeného na stravu, který patří k dalším základním principům protizánětlivého životního stylu. Mezitím konvenční možnosti – farmakoterapie a chirurgický zákrok – představují obrovské náklady, a ne vždy vyřeší základní zánět.
Původ novodobé nemoci
Podle Crohnovy nadace (Crohn’s and Colitis Foundation) trpí IBD přibližně jeden ze sto Američanů. Crohnova choroba – pojmenovaná po jednom z vědců, kteří ji objevili – byla poprvé popsána v přelomové zprávě v časopise Journal of the American Medical Association v říjnu 1932.
Autoři této zprávy navrhovali onemocnění terminálního ilea – nejvzdálenější části tenkého střeva – ačkoli dnes se má za to, že Crohnova choroba může postihnout kteroukoli část trávicího traktu. Tím se liší od ulcerózní kolitidy, která postihuje pouze tlusté střevo a konečník. Také se uvádělo, že Crohnova choroba postihuje hlavně mladé dospělé (což stále platí, může být diagnostikována v každém věku) a má zánětlivý stav spojený s odumíráním tkání a jizvením.
Dále zjistili, že u těchto pacientů se na sliznici objevily vředy, reakce pojivové tkáně a často došlo k zúžení střevního lumene a vzniku vícečetných píštělí. Tím se normálně hladká vrstva sliznice mění v hrudkovitý, oddálený průchod, jímž potrava hůře prochází.
Nemusí se vyskytovat na jednom místě. Crohnova choroba se vyznačuje skvrnitým zánětem, který se vyskytuje kdekoli od úst až po konečník s bolestivými příznaky, které se značně liší podle toho, kde se nemoc projevuje. Některé příznaky zahrnují průjem, nevolnost, zvracení, ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, intenzivní bolesti břicha a krvácení z konečníku.
U autoimunitních onemocnění, jako je Crohnova choroba, dochází k nadměrné a dlouhodobé zánětlivé reakci imunitního systému. Zánět způsobuje otok tkáně, teplo, zarudnutí a bolest. Může být krátkodobě užitečný při odstraňování infekcí z těla.
Více než špatné geny
Má se za to, že IBD postihuje geneticky náchylné osoby, její příznaky jsou vyvolány rizikovými faktory prostředí. Tento jev se často označuje jako „epigenetický“, což znamená, že vlivem toho, čemu jsme vystaveni, se mohou zapínat a vypínat určité geny. Během posledních několika desetiletí se zrychluje výzkum IBD jak v oblasti genetiky, tak v oblasti rizikových faktorů prostředí, zejména stravy.
Za posledních pět let přinesly dvě genetické studie poznatky o tom, proč se pacienti s Crohnovou chorobou hůře zotavují ze střevních potíží.
Roku 2018 byl objeven mechanismus, kterým může genetická změna proteinu produkovaného genem C1ORF106 změnit spoje, které spojují buňky tvořící výstelku lidského střeva, což vede k poruše funkce střevní bariéry neboli „děravému střevu“. U některých pacientů s IBD dochází také k nadprodukci proteinu zvaného inhibitor aktivátoru plazminogenu 1 (PAI-1), který může narušovat hojení střev tím, že blokuje protein nazývaný tkáňový aktivátor plazminogenu.
Genetika v kombinaci s rizikovými faktory prostředí je poněkud záhadou. Nicméně komentář v časopise The Permanente Journal z roku 2019 poukázal na to, že západní strava je nejrozšířenějším rizikovým faktorem IBD.
„U většiny pacientů s IBD nekorelují s výskytem onemocnění reprezentativní faktory prostředí, jako je kouření, kojení, nesteroidní protizánětlivé léky, užívání antibiotik v dětství, antikoncepce a apendektomie,“ uvedli autoři.
Může stravování rozhodovat o vzniku nemoci?
Studie zveřejněná v září provedla metaanalýzu pěti studií publikovaných v letech 2020-2022, jichž se zúčastnilo více než milion lidí. Za uvedené roky bylo diagnostikováno 3 000 případů IBD. Osoby, stravující se ultra zpracovanými potravinami, a dokonce i minimálně zpracovanými potravinami, měly vyšší pravděpodobnost vzniku Crohnovy choroby než ti, kteří se stravovali méně zpracovanými potravinami. Výsledky byly publikovány v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology.
Podle jiné nedávno publikované studie mohou kvasinky – potenciálně jak komenzální houby žijící ve střevech, tak jejich příjem v potravě – u pacientů s Crohnovou chorobou vyvolat reaktivitu imunitních buněk. Článek uveřejněný v časopise Nature Medicine uvádí, že tato zjištění vybízejí k testování, jestli by odstranění kvasinkových antigenů, protiplísňová léčba a/nebo bezkvasinková dieta pomohly snížit zánět a uvést onemocnění do remise.
„Z mé zkušenosti nikdy nejde jen o jednu věc, téměř nikdy,“ řekla doktorka Amy Beardová, rodinná lékařka, certifikovaná praktická lékařka a dietetička. „Ráda bych věděla, co stojí za reakcí i jinak než jen geneticky, protože podle mých zkušeností je za tím, proč jsou kvasinky problémem, celá řada dalších faktorů životního stylu a prostředí.“
Beardová sdělila deníku The Epoch Times, že kvasinky mohou jednoduše vyvolávat příznaky, protože se vyskytují současně s nerovnováhou ve střevním mikrobiomu – společenství trilionů bakterií, virů, hub a dalších mikroskopických organismů, které nám pomáhají trávit potravu. Zaměřit se pouze na kvasinky, uvedla, je jako zatýkat svědka, který je na místě činu, aniž by se prohlédly všechny ostatní důkazy.
„Líbí se mi, že se tento výzkum skutečně zaměřil na reakci kvasinek,“ řekla doktorka. „Opravdu pochybuji o tom, že by to byla ta správná volba. Zajímalo by mě, co dělá z kvasinek problém.“
Jednou z pravděpodobností je strava.
Ukázalo se, že změna stravovacích návyků, zejména západní strava s nedostatkem vlákniny, snižuje rozmanitost střevních buněk. To mnohdy svědčí o dysbióze nebo nerovnováze, která je často spojena s větším množstvím bakterií způsobujících onemocnění ve střevech.
Například bylo zjištěno, že běžně používané potravinářské emulgátory a umělé zvýrazňovače chuti podporují růst a působení některých kmenů Escherichia coli (E. coli), škodlivých bakterií, které se vyskytují v pacientech s Crohnovou chorobou, jak uvádí přehledový článek v časopise Nutrients z roku 2019. Stejně tak strava s vysokým obsahem živočišných produktů a nízkým obsahem vlákniny rovněž vyvolává rychlé změny mikrobioty spojené s IBD, zatímco u stravy s vysokým obsahem rozpustných rostlinných polysacharidů – spojených s mikrobiální diverzitou – bylo zjištěno, že omezuje produkci E. coli.
Existuje stále více malých, ale objevných studií, které ukazují, že pacienti s Crohnovou chorobou, kterým se v jídelníčku objevuje více zeleniny a méně masa, mají lepší výsledky jak v aktivní fázi onemocnění, tak v prevenci jeho vzplanutí.
Rostlinná strava na vrcholu
Před deseti lety proběhla v Japonsku malá studie na 22 hospitalizovaných pacientech, která ukázala, že 100 % pacientů, kteří drželi polo-vegetariánskou stravu – 16 pacientů – zůstalo v remisi po dobu jednoho roku a pouze u jednoho došlo v druhém roce k recidivě. U šesti pacientů, kteří se stravovali všežravou výživou, došlo ke dvěma případům recidivy.
Polo-vegetariánská strava se skládala z velké porce hnědé rýže, miso polévky, nakládané zeleniny a zeleného čaje, každodenní konzumace vajec, obyčejného jogurtu, zeleniny, ovoce, luštěnin a brambor, příležitostně mléka, mořských řas a dalších rostlinných potravin, jednou týdně ryb a pouze jednou za dva týdny masa.
Studie, publikovaná v časopise World Journal of Gastroenterology rovněž nabádá ke zdravým návykům, jako je nekouření, pravidelná fyzická aktivita, střídmé nebo žádné požívání alkoholu a pravidelné stravování bez přejídání mezi jídly.
Doktor Mitsuro Chiba, hlavní autor studie, gastroenterolog a výzkumný pracovník z Japonska, napsal v roce 2018 komentář, ve kterém vysvětluje, že i v kombinaci s léky snižuje rostlinná výživa míru remise. Nejčastějším lékem na chorobu je infliximab, infuzní terapie, která je však u 30 až 40 procent pacientů neúčinná. Prokázalo se, že samotná polo-vegetariánská strava omezuje potřebu další léčby infliximabem nebo jinými léky, uvedl.
Náklady na léčbu
Infliximab může být nákladný, ale pro pacienty, u nichž se příznaky nedaří zvládat, může být nutná i agresivnější léčba, například hospitalizace a chirurgické odstranění části střeva.
Analýza finanční zátěže Crohnovy choroby ukázala, že téměř polovina z 243 zkoumaných pacientů musela podstoupit operaci do 10 let od stanovení diagnózy, přičemž přibližně polovina z této skupiny podstoupila druhý a třetí zákrok. Podle údajů studie zveřejněné v roce 2017 v časopise Inflammatory Bowel Diseases se náklady na chorobu v USA odhadují na 250 až 360 miliardy korun ročně.
Jednoduché metody, které osvědčeně pomáhají
Naopak existují nákladově výhodnější způsoby, které se zdají být prospěšné – mimo jiné snížení stresu, snížení konzumace alkoholu, zvýšení hladiny vitaminu D a snížení vystavení toxinům v životním prostředí.
„Velkou roli hraje stres, se kterým se setkávám u mnoha pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou,“ uvádí Beardová. „Stres – ať už fyzický, psychický nebo duševní – se v těchto obdobích projevuje hodně, neboť způsobuje modulaci a ovlivňuje imunitní systém.“
Konkrétně doporučila:
- Konzumujte pravé organické potraviny (Poznamenala, že jejím pacientům se daří lépe, když se stravují více masem a méně zeleninou.)
- Snažte se o regenerační spánek, který může pomoci snížit stres.
- Vyhněte se alkoholu, kouření a drogám, včetně předepsaných. „Alkohol je pro Crohnovu chorobu velkým zákazem. Jen si koledujete o potíže. Vysaďte co nejvíce léků, zejména těch, o kterých víme, že mají vliv na vaše střeva, tedy léků na potlačení kyselosti, antikoncepce, antibiotik a nesteroidních antirevmatik,“ uvedla Beardová.
- Pobývejte více času venku, získáte tak nejen vitamín D, hormon, který získáváme především ze slunce na kůži.
- Každodenně se pohybujte, ale nepřehánějte to s cvičením.
- Vyměňte toxické chemické látky na zahradě, na kůži a při úklidu.
- Pijte hodně vody, abyste zajistili dostatečné proplachování jater a ledvin.
Ke vzniku IBD sice mohou přispívat různé specifické faktory, ale nejlepší je zaměřit se na ty nejpravděpodobnější a nejzřetelnější, radí doktorka.
„Než se lidé začnou honit za exotickými lékařskými diagnózami, měli by se ujistit, že dělají to, čemu říkáme základy funkční medicíny,“ dodala.
Tento článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
