Poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, poslancem, senátorem, zakladatelem TOP 09 a hradním kancléřem Karlem Schwarzenbergem se uskuteční v katedrále svatého Víta na Pražském hradě v sobotu 9. prosince. Uvedl to dnes mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz. Mši bude sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner, kázat bude kněz Tomáš Halík, dodal. Další informace k podobě obřadu zatím nemá. Na rozhodnutí pozůstalých a jejich domluvě se státem podle něj záleží, zda poslední rozloučení ve svatovítském chrámu doprovodí i státní pocty.
Schwarzenberg, příslušník jedné z nejstarších šlechtických rodin v Evropě, zemřel v neděli 12. listopadu ve Vídni, kde byl poslední dny hospitalizovaný kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Předtím byl v nemocnici v Praze. Bylo mu 85 let.
Vzhledem k původu, známosti, významu a prestiži, které se Schwarzenberg za svého života těšil, se očekává, že se do Prahy na poslední rozloučení sjedou smuteční hosté z řady zemí světa včetně členů předních evropských rodů.
Po obřadu ve svatovítském chrámu má rodina podle zatím nepotvrzených informací uložit ostatky zesnulého do rodové hrobky u zámku Orlík v jižních Čechách. Zástupci rodiny zatím bližší informace nesdělili.
Halík v CNN Prima NEWS uvedl, že si Schwarzenberg přál poslední rozloučení v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Z kapacitních důvodů to však nebylo možné. „Náš kostel, byť je velký, by nepojal všechny, rodina se proto nakonec rozhodla, že to bude v katedrále svatého Víta a bude to 9. prosince,“ řekl Halík, který je farářem této akademické farnosti. „Já jsem byl požádán, abych podle přání Karla Schwarzenberga při té mši kázal,“ dodal Halík.
Politici po Schwarzenbergově úmrtí ocenili jeho celoživotní, přitom neokázalou službu rodné zemi, zkušenosti člověka, který dlouhá léta strávil v zahraničí, nadhled i humor. Vzpomínali na něj jako na Evropana i vlastence s úctou k demokracii, který měl nezastupitelnou roli ve formování polistopadové společnosti.
Už od neděle si populárního politika a aristokrata z orlické větve Schwarzenbergů připomínají lidé tam, kde žil. Pietní místa vznikla na několika místech Jihočeského kraje, jedno je například také u zámku v Čimelicích. Muže, který v obci prožil část dětství, si tam připomenou ve středu bohoslužbou.
V Černínském paláci, Poslanecké sněmovně, Senátu či Knihovně Václava Havla se mohou lidé o své vzpomínky na Schwarzenberga podělit v kondolenčních knihách. Poslanci uctí Schwarzenbergovu památku v úvodu dnešní schůze minutou ticha. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl Schwarzenberg nejstarším členem české Sněmovny.
Letos 28. října mu prezident Petr Pavel udělil nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. Ocenění už kvůli zhoršujícímu se zdraví nemohl převzít osobně, ve Vladislavském sále ho zastoupil jeho syn Jan.
Schwarzenbergův život odráží pohnuté osudy země ve 20. století. Narodil se v Praze, po únorovém puči v roce 1948 jeho rodina pozbyla v Československu veškerý majetek a odešla do Rakouska. Do vlasti se Schwarzenberg vrátil na podzim 1989 a na začátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Po odchodu z Hradu spravoval rozsáhlý rodový majetek, později vstoupil do politiky. Sám sebe v nadsázce často nazýval lesníkem a hostinským.
