V současnosti je Zoo Jihlava jediná v České republice, která chová babirusy sulaweské. Asijský sudokopytník na vysokých nohou, kterému se říká také „prasojelen“, patří mezi klenoty jihlavské zahrady.
Babirusy zde chovají od roku 2001, nyní měli tři samice, z toho jedna je vlastní odchov z roku 2018.
Přišel nový samec babirusy
Ke skupině tří samic nyní přibyl dvouletý samec, který doputoval z německé Zoo Opel.
„Ten si momentálně zvyká na nové prostředí a brzy se bude seznamovat se samicemi. Jakmile to bude možné, budou ho moci zahlédnout i návštěvníci,“ sděluje Simona Kubičková, vedoucí marketingového oddělení.
Babirusa sulaweská (Babyrousa celebensis) je vzácným druhem v přírodě i v chovu zoologických zahrad. Vyskytuje se pouze na indonéském ostrově Sulawesi a několika přilehlých ostrůvcích.
Název zvířete pochází z indonéštiny a znamená prase (babi) a jelen (rusa).
Samec, předtím chovaný ve skupince, se potýkal s dlouhodobými zdravotními problémy. V červnu letošního roku ho museli uspat. Pár měsíců byla tedy zoo bez samce.
Nový samec jeví známky zvědavosti a ošetřovatelé doufají, že si v zoo brzy zvykne. Doufají také v další odchov mláďat.
Babirusa sulaweská je velice vzácným druhem v přírodě i v chovech zoologických zahrad. Vyskytuje se pouze na ostrově Sulawesi a několika přilehlých ostrůvcích v Indonésii, kde obývá tropické deštné lesy. Samci mají v horní i dolní čelisti hákovité špičáky, které se jim stáčí nad hlavou. Slouží jim na ozdobu a k vzájemnému imponování. Díky nim dostaly babirusy i své pojmenování, protože místním domorodcům připomínaly parohy. V indonéštině tedy prasojelen.
Babirusy jsou všežravci, živí se plody, semeny, houbami i zdechlinami. Žijí v malých skupinách do deseti jedinců. Na rozdíl od ostatních prasat se velice pomalu rozmnožují, protože samice rodí pouze jedno, vzácně po 155–160 dnech březosti 1–2 mláďata.
