V prostorách Vlasteneckého sálu Univerzity Karlovy se dnes konal slavnostní ceremoniál otevření Centra pro odolnost dodavatelských řetězců zaměřených na polovodiče.
Před více než rokem uzavřela česká delegace vedená předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) memorandum o spolupráci v oblasti školství, vědy a kultury s Tchaj-wanem. Další memoranda na ostrovním státě, který je v nelibosti Komunistické strany Číny, podepsala zhruba před osmi měsíci Markéta Pekarová Adamová (TOP09), která letěla na tuto zahraniční misi i s podnikateli a zástupci univerzit.
Projekt dodavatelských řetězců je dle Pekarové Adamové součástí tzv. multiprojektu. Mezi další tři patří Centrum pro výzkum a vývoj pokročilých čipů, stipendia pro české studenty a podpora českého exportu na Tchaj-wan.
Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR dodala, že tento multiprojekt má celkový rozpočet 33 milionů. Miloš Vystrčil během proslovu před tiskovou konferencí sdělil, že ono Centrum pro odolnost dodavatelských řetězců (dále jen Centrum) má do roku 2027 rozpočet šest milionů dolarů a do té doby bude financované Tchaj-wanem.
Centrum je společným projektem Univerzity Karlovy (UK) a tchajwanské Národní univerzity Chengchi. Dle sdělení řečníků před přestřižením slavnostní pásky pro otevření centra bude tento projekt např. prognozovat vývoj globální ekonomiky a předpovídat možné rizikové situace, navrhovat jejich prevenci a připravovat flexibilní kontingenční plány. Předmětem jeho zájmu mají být polovodiče a komunikační technologie. Centrum bude sídlit v Jinonicích.
Rektorka UK Milená Králíčková s odvoláním se na dosavadní spolupráci s tchajwanskými univerzitami sdělila, že UK dnešním dnem „přeřazujeme na novou rychlost“. Dodala také, že k rozšíření spolupráce je připravena i Česká konference rektorů.
Králíčková dále upřesnila, že Centrum coby „multidisciplinární projekt“ vede Fakulta sociálních věd a podílejí se na něm také Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta a Právnická fakulta.
Její protějšek z univerzity Chengchi, Tsai-Yen Li, pronesl tchajwanské rčení: „Napoprvé neznámí, napodruhé blízcí“. Dodal, že dnes jde už o druhé setkání, čímž považuje české zástupce za „staré dobré přátele“.
Zdůraznil, že v geopolitické situaci současné doby je potřeba využívat polovodiče rozumně a že Tchaj-wan si v tomto směru vybírá za partnery pouze důvěryhodné přátele „a Česká republika právě takovýmto důvěryhodným přítelem je“.
Miloš Vystrčil ve svém projev zmínil, že univerzitu Chengchi navštívil už v roce 2004 Václav Havel a Vystrčil pak v roce 2020. Zavzpomínal, že u té příležitosti sdělil, že „celá Evropa a tím pádem i ČR trpí diplomatickým deficitem“ vůči Tchaj-wanu. V mezičase však dle něj došlo k umazání deficitu.
Projekt centra nevnímá jako důležitý „jenom proto, že má zkoumat a zajišťovat možnosti odolnosti dodavatelských řetězců důležitých komodit, jako jsou např. čipy“. Zahájení a realizaci projektu vnímá jako „další prověrku toho, zda skutečně platí, že nejlepší slova jsou činy“.
Pekarová Adamová ve svém proslovu zdůraznila bezpečnost dodavatelských řetězců: „Stále přetrvávající následky výpadku produkce během pandemických let a zvyšující se napětí v důsledku revizionistického působení Ruska a Číny nás nutí přehodnotit zažité pravdy o globalizaci a provázanosti ekonomik.“
Dále vyzdvihla společné okolnosti obou států, coby možný důvod společného porozumění: „Oba státy si svobodu a demokracii dobili a obhájili proti větším a silnějším oponentům. Oba státy se nacházejí v regionech zatížených geopolitickými ambicemi jiných.“
„Schopnost aktivní prevence proti ekonomickému nátlaku ostatně vyžaduje i nově schválená bezpečnostní strategie ČR,“ sdělila dále předsedkyně dolní komory s tím, že „hlavní výzvou je pro nás jednoznačně Čína, která zneužívá svou ekonomickou sílu a význačné postavení ve výrobních procesech mnoha, mnoha moderních technologiích“.
Na závěr dodala, že spolupráce obou států vyústí v dohledné době ve vznik zmiňovaného Centra pro výzkum a vývoj pokročilých čipů na Masarykově univerzitě v Brně a pro české studenty se rozbíhá stipendijní program v oblasti vývoje polovodičů. Před několika dny dle ní společnost Taiwania Capital schválila „investici ve výši 132 milionů Kč do holešovického startupu VREngineers, který vyvíjí letecké simulátory“, „a tento výčet by mohl pokračovat“.
Tchajwanský ministerský rada Tsung-tsong Wu také zdůraznil, že ochota Tchaj-wanu sdílet zkušenosti a vědomosti v polovodičovém průmyslu je omezena pouze na země se společnými hodnotami. Ocenil Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která inspirovala i jiné státy, jako např. Německo.
Budoucnost mnoha oborů vidí ve spojení umělé inteligence a polovodičů, které budou ovlivňovat všechny oblasti. „Všechny země budou potřebovat upgradovat svou průmyslovou strukturu,“ naznačil důležitost Wu a dodal, že skrze obě zmíněná centra se s námi Tchaj-wan podělí o své zkušenosti.
Jako poslední promluvil proděkan Fakulty sociálních věd UK pro rozvoj David Emler. Uvedl, že „pandemie koronaviru, ruská agrese na Ukrajině, ale například i špatná dostupnost některých základních léčiv v Evropě nám totiž ukazují, jak křehké jsou nitky, které spojují naši globální obec“.
Dále sdělil, že působnost Centra se bude zaměřovat na střední Evropu a „tematicky se soustředíme na otázky spojené s geopolitikou a bezpečností dodávek nezbytných surovin, na politické a právní rámce národních států a EU, budeme také zkoumat otázku dostupnosti vysoce kvalifikované pracovní síly…“.
„Nejdůležitější vazbou, kterou však má naše Centrum ve vínku, je spolupráce se sesterským konsorciem Advanced Chip Design Research Center v rámci tzv. multiprojektu,“ dodal Elmer.
Sdělil také, že kromě identifikace problémů a doporučování se Centrum chce podílet i na formulování politik založených na faktech, myšlenku, kterou ocenil i Vystrčil.
