USA a Izrael spolupracují na vývoji systému protiraketové obrany Arrow od roku 1989. Systém se nedávno musel poprvé osvědčit proti raketě odpálené z dálky proíránskými milicemi Hútíů. S úspěchem.
V letech 1989-2007 investovaly USA a Izrael společně přibližně 2,4 miliardy USD do vývoje systému protiraketové obrany Arrow. Vláda v Jeruzalémě přispívala ročně přibližně 65 miliony amerických dolarů. První obranné rakety byly uvedeny do provozu na konci 90. let. 31. října 2023 se měly poprvé osvědčit v akci. Toho dne proíránské milice Hútíů vypálily z Jemenu na pobřežní město Ejlat u Rudého moře.
Arrow zachytil střelu mimo zemskou atmosféru
Hútíové mají zkušenosti s používáním balistických raket. Od vypuknutí války v Jemenu jich směrem na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty vypálili již desítky.
Střely byly vypáleny na Izrael ze vzdálenosti nejméně 1 600 kilometrů. Podle deníku Haaretz jde pravděpodobně o „raketový útok s nejdelším doletem v moderních válkách“. S pomocí obranné rakety Arrow 2 byla zachycena mimo zemskou atmosféru – dlouho předtím, než mohla způsobit potenciální škody.
Proíránské milice se 31. října přihlásily k odpovědnosti za několik raketových a dronových útoků od zahájení protiteroristické operace izraelských ozbrojených sil v Gaze. Americkému námořnictvu se podařilo některé z nich zachytit z lodi USS Carney ve východním Středomoří. Další se podařilo zneškodnit saúdským jednotkám s pomocí baterie Patriot.
USA tam přesunuly letadlovou loď několik dní po krvavém útoku teroristického hnutí Hamás na izraelské pohraniční oblasti. Zpravodajské informace zřejmě naznačovaly, že útok na Izrael je plánován i z tohoto směru. Při výbuchu souvisejícím s útokem v egyptském letovisku Taba bylo zraněno šest lidí.
První obranný systém speciálně navržený pro balistické rakety
Systém Arrow se od ostatních systémů protiraketové obrany liší tím, že byl od počátku navržen k zachycování balistických raket. Současné americké systémy jako Patriot, SM a Aegis byly původně určeny jako systémy protivzdušné obrany. Teprve později byly systematicky převáděny na protiraketovou obranu.
Naléhavost vývoje takového systému ukázaly útoky iráckých raket Scud během války v Perském zálivu v roce 1991, kdy se ukázalo, že 41 střel Patriot, které Bushova administrativa poskytla Izraeli, není schopno je zneškodnit. Izrael následně začal budovat vlastní vícevrstvý protiraketový štít. V roce 2019 byla v Izraeli umístěna také americká baterie THAAD.
Jak vysvětluje časopis Breaking Defence, Arrow tvoří spolu s David’s Sling a Iron Dome nejvyšší úroveň tohoto štítu. Nyní probíhají práce na sérii Arrow 4. V současnosti používaný systém 3. řady bude v budoucnu využíván také v Německu. Německá vláda údajně investovala do vybavení protiraketové obrany Bundeswehru přibližně čtyři miliardy eur.
První nasazení systému Arrow v roce 2017 v jiném kontextu
Systém Arrow byl poprvé nasazen v Izraeli v roce 2017. Tehdy však jeho skutečným úkolem nebylo zachytit raketu vypálenou na dálku. Sýrie tehdy vypálila na letouny izraelského letectva raketu země-vzduch S-200. Ta svůj cíl minula. Hrozilo však, že její trajektorie skončí v obydlené oblasti, a tak byl aktivován Arrow 2.
Provokace proti Izraeli ze strany zástupců kontrolovaných Íránem byly dosud omezené. Obávaný útok na více frontách se zatím příliš neprojevil. Ostřelování z Libanonu, Sýrie a nyní i z Jemenu má zřejmě narušit soustředění Izraele na Gazu.
„K tomu nedojde,“ sdělil médiím mluvčí ministerstva obrany. Při úspěšné operaci Arrow šlo o víc než jen o „ochranu obyvatel Ejlatu a zasazení úderu aroganci Hútíů“. Měla také ukázat Íránu, jakožto mocnosti stojící za útoky, že Izrael je schopen úspěšně zakročit proti raketovému programu Teheránu. To má mít „dalekosáhlé důsledky pro regionální konflikt“.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
