V Dubaji minulý týden začala klimatická konference COP28, která potrvá do 12. prosince 2023. Zúčastní se ji přes 80 000 lídrů z celého světa. Je to asi historicky největší konference ke klimatu vůbec. Hlavním cílem tohoto setkání je udělat vše proto, aby se planeta nadále neoteplovala.
Fiala slíbil desítky milionů korun do klimatického fondu a podepsal PPCA
Přes nepřízeň počasí přicestoval na konferenci i premiér Fiala. O víkendu vystoupil s projevem, ve kterém zdůraznil podporu dekarbonizace globální ekonomiky a další rozvoj jaderné energetiky.
„Česko je připraveno do roku 2027 dát 4 miliony amerických dolarů (téměř 90 mil. Kč) na činnost Zeleného klimatického fondu,“ řekl Fiala.
Podle premiéra by mělo být 50 % výroby elektřiny naší země do roku 2050 generováno z jaderných elektráren.
„Jaderná energie je spolehlivá a bezpečná. Věřím, že rozvoj jaderné energie je extrémně důležitou strategickou investicí pro naši budoucnost,“ uvedl Fiala ve svém projevu.
V souvislosti s tímto závazkem se Fiala svým podpisem připojil také k protiuhelné alianci s názvem „Power Past Coal Alliance (PPCA)“.
Přes padesát zemí světa chce skončit s produkcí uhlí, Česko je součástí tohoto závazku
S odvoláním se na plán Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o uhlíkové neutralitě do roku 2050, takzvaná „Čistá nula v roce 2050“, se aliance 56 zemí na COP28 zavázala okamžitě ukončit výstavbu nových uhelných elektráren a postupně odstavit stávající elektrárny do roku 2030, a ve zbytku světa do roku 2040.
K PPCA se připojily také Spojené státy americké, které hodlají zavřít všechny své uhelné elektrárny do roku 2035. Česká republika přislíbila, že se plně odkloní od spalování uhlí do roku 2033.
Tento závazek potvrdil i ministr životního prostředí Petr Hladík, když uvedl: „Podpisem PPCA jsme podnikli další důležitý krok ke globálnímu úsilí snížit emise z fosilních paliv, především z uhlí. Vláda potvrzuje svůj závazek ukončit užívání uhlí v českém energetickém sektoru do roku 2033. Naším záměrem je spolupracovat s Aliancí a sdílet zkušenosti o tom, jak transformovat regiony, které budou zasaženy restrukturalizací a úpadkem uhelného či těžkého průmyslu vůbec.“
Uhlí je u nás stále nejvýznamnější zdroj pro výrobu elektrické energie.
V České republice se v roce 2019 dle zprávy IEA vyrobilo z uhlí až 46 % celkového objemu elektrické energie. V roce 2020 pak poklesl podíl uhelné energie na 41 %. Dle srpnové zprávy ČTK se hnědé uhlí podílelo v prvních sedmi měsících letošního roku na 38,4 % z celkové vyrobené energie.
V roce 2022 vyrobily uhelné elektrárny 36 procent celosvětové elektřiny. Navíc hlavní producenti uhlí cíle PPCA ignorují.
Největší producenti uhlí, Čína a Indie, dál staví nové uhelné elektrárny. Polsko pokukuje po jádru
Čína, Indie, Austrálie či Polsko, země, které patří k největším velmocím v těžbě uhlí, členství v PPCA zatím odmítají.
„Uhlí je a zůstane důležitou součástí energetických potřeb Indie,“ uvedl novinářům Vinay Mohan Kwatra, indický ministr zahraničí, před cestou indického premiéra Narendra Modiho na COP28.
Více než polovina globální produkce elektřiny z uhlí je generována v Číně. Ta navíc rychlým tempem staví nové uhelné elektrárny a nenechává se odradit klimatickými závazky. V únorové zprávě Global Energy Monitor a Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) se uvádí, že čínská vláda schválí zahájení výstavby nebo oznámí nové projekty uhelných elektráren tak dvakrát týdně. Během roku 2022 se logicky energetická kapacita uhelných elektráren v Číně zvýšila o 50 %.
Polsko s ukončením uhelným elektráren také nijak nespěchá. Poslední uhelné doly v Polsku mají být uzavřeny až v roce 2049.
V současnosti se uhlí na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty. Nicméně i v Polsku se pozvolna přechází z uhlí na jadernou energetiku. Polské ministerstvo klimatu a životní prostředí nedávno odsouhlasilo výstavbu druhé jaderné elektrárny.
