Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal v souvislosti se šířením záhadného respiračního onemocnění v Číně informace o pravděpodobné příčině této choroby i jak přistupovat k její léčbě.
Jak jsme již informovali v uplynulých týdnech, v Čínské lidové republice se masivně šíří respirační onemocnění postihující zejména děti. K nárůstu případů dochází od poloviny října, kdy byly mnoha dětem diagnostikovány zápal plic, horečka a příznaky tzv. bílých plic viditelné v minulosti u čínských pacientů s některými variantami covidu-19. Bílé plíce je hovorové označení zdravotního stavu, kdy se plíce zobrazují na rentgenu či CT ze 70–80 % jako bílé v důsledku velkého počtu nodulů a pacient zažívá dušnost.
V listopadu došlo k dalšímu šíření epidemie „nediagnostikované pneumonie“, což vyvolalo dokonce obavy Světové zdravotnické organizace (WHO) a ProMED, globálního dohledového systému, který monitoruje epidemie nakažlivých nemocí u lidí a zvířat.
WHO oficiálně požádala 22. listopadu Čínu o podrobné informace, a to včetně hlášených zvýšených výskytů zápalů plic u dětí. Podle orgánů režimu je pravděpodobným původcem těchto infekcí kombinace různých patogenů včetně chřipkových virů, respiračního syncyciálního viru (RSV), viru způsobujícího covid-19 (SARS-CoV-2) a především mycoplasma pneumoniae.
SZÚ uvádí, že se jedná o běžnou bakteriální infekci, léčitelnou antibiotiky. „Nejedná se o žádnou novou bakterii ani virus,“ tvrdí úřad ve včerejší tiskové zprávě. Počet infekcí mycoplasma pneumoniae je v ČR v řádu jednotek a situaci lze tedy „označit za běžnou a nevymykající se standardní epidemiologické situaci“.
Místo kašle vysoké horečky
WHO je s reakcí režimu zatím spokojena. V původním prohlášení uvedla, že k některým nárůstům respiračních onemocnění dochází na začátku sezóny dříve než obvykle. To však „není neočekávané vzhledem k tomu, že byla zrušena omezení související s covidem-19, jak tomu bylo v jiných zemích“.
Organizace rovněž upozorňuje, že každé čtyři roky dochází k cyklickým epidemiím mykoplazmových infekcí. K nárůstu došlo například v letech 2011, 2015 a 2019. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci bakterií mycoplasma pneumoniae. Místo kašle se vyskytuje vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic.
WHO doporučuje, aby lidé v Číně dodržovali následující opatření ke snížení rizika respiračních onemocnění: očkování; odstup od nemocných; při nemoci zůstat doma; nechat se vyšetřit a podle potřeby zajistit lékařskou péči; nosit respirátory podle potřeby; zajistit dobré větrání; a pravidelné mytí rukou.
V Evropě je od září evidován vyšší výskyt mykoplazmového zápalu plic ve Francii, a to především u dětí ve věku 2–15 let. Dalšími zeměmi hlásícími zvyšující se výskyt je Dánsko, Holandsko a Švédsko.
Výskyt onemocnění evidují i v Jižní Koreji. Úřad pro kontrolu nemocí v Soulu oznámil, že 19. listopadu bylo diagnostikováno 226, tj. 96 % z 236 nemocničních pacientů v celé zemi s bakteriální infekcí dýchacích cest. Většina pacientů byla mladší dvanácti let, přičemž 80 % nových infekcí se vyskytlo u dětí mladších pěti let.
Japonsko zavádí od roku 2024 povinné testy na tuberkulózu u cestujících ze šesti zemí v Asii včetně Číny. Tuberkulóza vykazuje podobné příznaky infekce plic jako nediagnostikovaný zápal plic, ale také jako covid-19. Vedlejším účinkem jsou v těchto případech často také plicní uzly (noduly).
Příznaky a průběh
SZÚ upozorňuje, že infekce bakterií mycoplasma pneumoniae je „poměrně nakažlivá a příznaky onemocnění jsou dlouhodobé, kašel může přetrvávat i několik týdnů“. Nákaza se zpravidla vyskytuje v úzkých kolektivech, například školách a školkách. Šíří se kapénkově, pacienti zůstávají infekční dlouhou dobu i po odeznění příznaků s výjimkou kašle.
Příznaky infekce mycoplasma pneumoniae:
- postižení různých částí respiračního traktu
- zánět horních i dolních dýchacích cest s kašlem
- bolesti v krku
- zarudnutí hltanu
- může být i sekrece z nosu a zvětšené krční mízní uzliny
Část onemocnění probíhá jen s mírnými příznaky nebo bez příznaků. U dětí do 5 let je mycoplasma pneumoniae původcem až 5 % případů bronchiolitidy. Zánět plic se vyskytuje u 3–30 % nemocných, začíná horečkou s bolestí v krku, bolestí hlavy a suchým dráždivým kašlem, těžký průběh může mít onemocnění u chronicky nemocných osob.
Typické, ale ne příliš časté, je postižení sluchového ústrojí – zánět bubínku. Onemocnění může být doprovázeno kožní vyrážkou. Komplikací onemocnění může být postižení srdečního svalu, kloubů nebo nervového systému. Od nákazy k prvním projevům nemoci zpravidla uplynou 2–3 týdny, uvádí SZÚ.
Léčba
Většina mykoplazmových infekcí, zejména u dětí, probíhá pouze s mírnými příznaky a obvykle sama odezní. V takovém případě je dostačující symptomatická léčba – tlumení horečky, kašle, dostatečná hydratace, větrání a zvlhčování prostředí.
U těžších případů je lékařem indikovaná antibiotická léčba pomocí makrolidových nebo tetracyklinových antibiotik, případně fluorochinolonů. Doxycyklin je první volbou v léčbě, neboť nevýhodou makrolidových antibiotik je nárůst antibiotické rezistence a omezení jejich účinnosti v léčbě mykoplazmových infekcí, především v asijských zemích.
Makrolidová antibiotika se proto doporučují pouze v případech, kde není možné použít doxycyklin, například u malých dětí. Délka léčby je obvykle 7–10 dní, uvádí SZÚ, který situaci společně s lidmi z WHO nadále sleduje.
