Premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že projekt nepřinesl očekávané výsledky.
Itálie se stahuje z čínské iniciativy známé také jako Pásmo a stezka (BRI), čímž ambicióznímu projektu komunistického režimu zasadila velkou ránu.
Itálie byla jediným členem skupiny 7 předních ekonomických mocností, který se připojil k projektu v hodnotě bilionu dolarů, který čínský vůdce Si Ťin-pching zahájil před deseti lety s cílem rozšířit geopolitický vliv režimu prostřednictvím investic do infrastruktury.
Odchod z čínského projektu ve čtvrtek potvrdila premiérka Giorgia Meloniová.
„Myslím, že bychom měli … zlepšit naši spolupráci s Čínou v oblasti obchodu, ekonomiky,“ řekla podle agentury Reuters Meloniová novinářům ve svém prvním veřejném komentáři k této otázce od zveřejnění zpráv, že Řím o tomto rozhodnutí komunikuje s Pekingem.
„Nástroj (BRI) … nepřinesl výsledky, které se očekávaly,“ dodala.
Memorandum o porozumění o Nové Hedvábné stezce mezi Římem a Pekingem platilo do března 2024. Itálie se musela do konce letošního roku rozhodnout, zda se rozhodne dohodu ukončit. V opačném případě by dohoda byla automaticky prodloužena o dalších pět let.
Ve středu se objevily zprávy, že vláda Meloniové informovala čínské úřady, že od smlouvy oficiálně odstoupí.
Podle místních médií Corriere della Sera bylo formální oznámení doručeno čínskému velvyslanectví v Itálii na začátku tohoto měsíce, aniž by to bylo oficiálně oznámeno.
Na čtvrtečním brífinku čínské ministerstvo zahraničí na dotaz ohledně formálního odchodu Říma z projektu BRI tento fakt nepopřelo ani nepotvrdilo, ale uvedlo, že projekt má „obrovskou atraktivnost a globální vliv“.
Mluvčí ministerstva Wang Wen-bin, aniž by jmenoval Itálii, novinářům řekl, že čínský režim „se rozhodně staví proti pokusům očerňovat a sabotovat spolupráci v rámci Pásu a stezky nebo rozdmýchávat blokovou konfrontaci a rozdělení“.
„Velká chyba“
Si zahájil iniciativu Nové Hedvábné stezky krátce po svém nástupu k moci koncem roku 2012. Od té doby režim rozdělil více než 1 bilion dolarů v půjčkách a dalších prostředcích na výstavbu železnic, přístavů, elektráren a další důležité infrastruktury v jihovýchodní Asii, Africe a Evropě. Většina těchto půjček byla poskytnuta zemím s nízkými a středními příjmy.
V roce 2019 podepsal tehdejší italský premiér Giuseppe Conte při návštěvě Siho v Římě memorandum ohledně BRI, a to navzdory odporu Washingtonu a Bruselu. Dohoda se dokonce setkala s kritikou ze strany vlastní koaliční vlády Conteho kvůli obavám vládních představitelů, že by čínské investice mohly být „trojským koněm“, který by mohl podkopat ekonomiku země.
Conte doufal, že zapojení do projektu BRI zvýší obchod s Čínou a podpoří italskou ekonomiku, která se v té době nacházela v recesi.
„Chceme především obnovit rovnováhu našeho obchodu, která pro nás nyní není příznivá. Náš vývoz do Číny je mnohem nižší než do jiných evropských zemí,“ uvedl Conte zákonodárcům před podpisem dohody s čínským prezidentem.
Oproti očekávání mají čínské společnosti z bilaterálního obchodu stále větší prospěch. Italský vývoz do Číny se zvýšil jen mírně, ze 14 miliard dolarů v roce 2019 na 17,7 miliardy dolarů v roce 2022, ukázaly italské údaje. Čínský vývoz do Itálie se však téměř zdvojnásobil, když ve stejném období vzrostl z 34,1 miliardy dolarů na 61,9 miliardy dolarů.
Meloniová během loňské volební kampaně ostře kritizovala rozhodnutí vlády přijmout projekt BRI. V rozhovoru pro oficiální tchajwanskou tiskovou agenturu CNA v září 2022 označila Meloniová dohodu Conteho s režimem za „velkou chybu“.
Od nástupu do funkce v říjnu loňského roku Meloniová a její pravicová vláda opakovaně signalizovaly záměr opustit BRI s odkazem na to, že přínosy nesplňují očekávání.
Italský ministr zahraničí Antonio Tajani ve středu prohlásil, že čínský infrastrukturní program „nepatří mezi naše priority“.
Čínský projekt „nepřinesl žádoucí výsledky a země, které se ho neúčastnily, dosáhly lepších výsledků,“ řekl Tajani, který je zároveň místopředsedou italské vlády, na akci pořádané italskou tiskovou agenturou Adnkronos v Římě. Dodal, že odstoupení od Nové Hedvábné stezky nepoškodí vztahy s Čínou.
Rostoucí skepse
Si kdysi označil BRI za „projekt století“. Deset let po svém vzniku se však Nová Hedvábná stezka na Západě nadále setkává s rostoucí skepsí.
Kritici označují tento program za „diplomacii dluhové pasti“, protože zatěžuje menší země neudržitelnými dluhovými závazky. Příkladem je Srí Lanka, která v roce 2017 předala čínskému režimu práva na strategický přístav Hambantota v rámci 99-letého pronájmu kvůli obrovským čínským půjčkám, které vláda nebyla schopna splácet.
Vedoucí představitelé skupiny G-7 představili globální infrastrukturní program jako svou odpověď na kontroverzní projekt BRI.
Analytici varovali, že projekt BRI je součástí pokusů režimu o přetvoření globálního řádu.
Si na fóru vykreslil svůj projekt Nové Hedvábné stezky jako globální platformu pro spolupráci a prosperitu, přičemž počátkem tohoto roku v Pekingu oslavil 10. výročí projektu.
Ruský prezident Vladimir Putin, jeden z několika vysoce postavených hostů, kteří se fóra zúčastnili, ocenil iniciativu Nové Hedvábné stezky za její údajnou roli při vytváření „spravedlivějšího, multipolárního světa“.
Pozoruhodné je, že na letošní fórum ohledně BRI přijel pouze jeden vedoucí představitel ze země Evropské unie – maďarský premiér Viktor Orbán. Pro srovnání, setkání v roce 2019 čítalo sedm šéfů zemí EU.
Tento článek byl původně publikován v rámci americké edice Epoch Times.