Rodina, přátelé, spolupracovníci, politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté se dnes v katedrále svatého Víta na Pražském hradě rozloučili s Karlem Schwarzenbergem. Katolickou zádušní mši doprovázely státní pocty, podobu obřadu ovlivnila i přání zesnulého. Pražský arcibiskup Jan Graubner, kněz Tomáš Halík i prezident Petr Pavel v chrámu připomněli Schwarzenbergovu celoživotní službu vlasti, kterou musel jako dítě po roce 1948 na čtyři desetiletí opustit, jeho neokázalé vlastenectví, nadhled i pokoru.
Bývalý ministr zahraničí, senátor a poslanec, kancléř Václava Havla a příslušník starobylého šlechtického rodu úzce spjatého s historií českých zemí zemřel minulý měsíc, bylo mu 85 let.
Stovky lidí sledovaly dvouhodinový ceremoniál na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí, také oni si vážili „knížete“ za jeho humor či noblesu. Z Hradu odjel pohřební vůz s rakví na Orlík, kde rodina v úzkém kruhu uloží ostatky do hrobky v zámeckém parku.
Zádušní mši ve svatovítské katedrále sloužil Graubner, jménem rodiny v závěru poděkoval za organizaci pohřbu jeho předchůdce, kardinál Dominik Duka. Čtení přednesl synovec zesnulého Ferdinand. Přímluvy přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, která pochází z rodu Šternberků, a blízký Schwarzenbergův spolupracovník a přítel Miroslav Kalousek. V katedrále mluvil, zazpíval a zahrál na kytaru salesiánský kněz Ladislav Heryán. V katedrále na přání zesnulého zazněla československá hymna, lidové písně Ach synku, synku a Při strážnickej bráně, svatováclavský chorál či na závěr koleda Narodil se Kristus Pán.
Prezident Pavel ve smutečním projevu prohlásil, že odešla velká osobnost moderních dějin, která výrazně ovlivnila polistopadový vývoj země, laskavý, velkorysý a moudrý člověk, který bude republice chybět. Poukázal na jeho schopnost spojovat. Odešel výjimečný politik, intelektuál, obratný diplomat i lesník, jak o sobě rád s nadsázkou říkal, člověk, který miloval život a svoji zem, řekl v katedrále prezident. Připomněl, že zesnulý podporoval Česko i v dobách, kdy v zemi nemohl žít. „Karel Schwarzenberg bude této zemi chybět,“ uzavřel Pavel.
Kněz Tomáš Halík označil Schwarzenberga za vychovatele soudobé české společnosti a šlechtitele veřejného života, který nebyl povýšeným mentorem. Vyzdvihl Schwarzenbergu pokoru, humor, rodovou tradici, gentlemenství i lidovost, které podle Halíka vrátil důstojnost. „Ukázal rozdíl mezi hrdým češstvím a zatuchlým čecháčkovstvím,“ řekl Halík.
Obřadu se kromě rodiny, přátel a spolupracovníků zúčastnily stovky pozvaných hostů – prezidentský pár, ministři, členové obou parlamentních komor, bývalý prezident Miloš Zeman, někdejší premiér Petr Pithart, zástupci domácí i evropské šlechty, diplomaté, lidé z kulturní obce, představitelé významných institucí a další osobnosti veřejného života. Dorazila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i zástupci tří evropských vládnoucích šlechtických rodin – monacký kníže Albert, velkovévoda Jindřich Lucemburský a princ Alois z Lichtenštejna. Do Prahy přijel i Ferdinand Zvonimir Habsburský, pravnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Rakouského. Britskou královskou rodinu zastupoval velvyslanec Matt Field. Pozvánku na poslední rozloučení ale dostali i Schwarzenbergovi sousedé či lidé, kteří exministrovi pomáhali – například Jaroslava Valová, dcera zahradníka, který pracoval pro rod Schwarzenbergů v Čimelicích.
Po zádušní mši vynesli příslušníci Hradní stráže rakev zabalenou do modro-bílé vlajky rodu Schwarzenbergů z katedrály za společného zpěvu koledy Narodil se Kristus Pán. Zaznělo i 34 úderů největšího zvonu v zemi Zikmund za každý rok svobodné republiky po listopadu 1989. Pohřební vůz vezoucí rakev se na Hradčanech symbolicky krátce zastavil před Schwarzenberským palácem a také u Černínského paláce, sídla české diplomacie, kterou Schwarzenberg dvakrát vedl. Z Prahy zamířil pohřební vůz na jihočeský Orlík, které si vybral jako místo posledního odpočinku.
Do katedrály pozvala rodina ve spolupráci s prezidentskou kanceláří tisícovku hostů, na Hradčanském náměstí sledovaly příjezdy smutečních hostů na zádušní mši a poté přímý přenos obřadu z katedrály stovky lidí. Hradní areál zůstal přístupný, byť v omezené míře. Před konáním pohřbu – od středy do pátku – měli lidé možnost se s Schwarzenbergem rozloučit v malostranském kostele Panny Marie pod řetězem. Během tří dní se přišlo poklonit jeho památce přes 11.000 lidí. Na přání zesnulého také řada z nich přispěla na obranu Ukrajiny napadené Ruskem či na charitativní činnost maltézského řádu, jehož byl Schwarzenberg členem.
Schwarzenberg se narodil v Praze, zemřel ve Vídni, měl české a švýcarské občanství, po odchodu z vlasti žil léta v Rakousku, do vlasti se vrátil po listopadu 1989. Jeho památku už uctili lidé v sérii mší v místech spjatých s jeho životem, další se ještě uskuteční. Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána bude příští sobotu.
Odpoledne se Schwarzenbergovi přátelé a příznivci sešli v pražském paláci Lucerně, kde se na oslavu jeho života koná akce Karel žije dál. Happening zahrnuje vystoupení kapel, vzpomínky jeho spolupracovníků, výstavu či filmové projekce.
