ČTK

10. 12. 2023

Šéfka prestižní Pensylvánské státní univerzity Liz Magillová v sobotu rezignovala na svou funkci. V posledních dnech čelila sílícímu tlaku kvůli svým slovům při úterním slyšení v Kongresu, kde se podle kritiků zcela nedostatečně postavila k protižidovským výrokům. Navzdory opakovaným dotazům nebyla schopná jasně říci, zda výzvy ke genocidě Židů porušují pravidla univerzity, připomíná agentura AP.

Magillové a dvou dalších rektorek prestižních amerických univerzit se na slyšení dotazovala republikánská kongresmanka Elise Stefaniková. Všech se zeptala, jestli jsou výzvy ke genocidě Židů v rozporu s etickými kodexy univerzity a nařízeními proti obtěžování.

Sedmapadesátiletá Magillová na to odpověděla mimo jiné slovy o tom, že záleží na kontextu. Stefaniková reagovala otázkou, jestli to je skutečně její výpověď, že výzva ke genocidě Židů záleží na kontextu. „Pokud se ze slov stanou činy, může jít o obtěžování, ano,“ poznamenala pak Magillová. „Činy myslíte spáchání genocidy?“ ptala se nevěřícně Stefaniková.

Slovní výměna obou žen se stala velmi sledovanou na sociálních sítích a na univerzitě i mimo ni začaly rychle přibývat výzvy k rezignaci Magillové. Jeden z velkých dárců dokonce pohrozil, že stáhne dar ve výši 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč), pokud nebude šéfka univerzity nahrazena.

O rezignaci nakonec škola informovala v sobotu vpodvečer. Magillová na Pensylvánské státní univerzitě bude nadále učit, její nástupce se ještě bude vybírat.

Kritice, včetně té z Bílého domu, po svém vystoupení před Kongresem čelily i šéfky Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu (MIT). Ani ony totiž jednoznačně neřekly, jestli by výzva ke genocidě Židů byla porušením pravidel jejich institucí.

Jak podotýká AP, situace se vyhrotila v době války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kdy panují obavy, zda americké univerzity dostatečně reagují na projevy antisemitismu.

Související články

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.