V Egyptě dnes začalo třídenní hlasování, ve kterém si lidé zvolí prezidenta. Ve funkci s největší pravděpodobností zůstane současná hlava státu Abdal Fattáh Sísí a u moci se udrží nejspíše do roku 2030. Agentura AP v této souvislosti napsala, že volby zastínila válka v Pásmu Gazy, kde se Izrael snaží zničit militantní palestinské hnutí Hamás.
Před začátkem voleb ministerstvo vnitra nasadilo v zemi tisíce příslušníků bezpečnostních složek, aby dohlíželi na bezpečnost hlasování.
Země se 104 miliony obyvatel, z nichž skoro třetina žije v chudobě, zažívá vleklou ekonomickou krizi. Ta vznikla kvůli špatné hospodářské politice, ale i v důsledku pandemie covidu-19 a ruské invaze na Ukrajinu, která otřásla světovou ekonomikou. Egypt je třetím největším dovozcem pšenice na světě a tradičně jí většinu kupoval od Ukrajiny a Ruska.
Proti Sísímu se postavili tři kandidáti. Lídr nacionalistické strany Vafd Abdal Sanad Jamáma slibuje zlepšit ekonomickou situaci, školství a posílit justici. Druhým kandidátem je šéf Republikánské lidové strany a zámožný podnikatel Házim Umar, který je považován za Sísího stoupence. Třetím je Faríd Zahrán, předseda středolevé Sociálně demokratické strany Egypta, který slibuje, že zlepší životní úroveň Egypťanů. Také on má blízko k Sísímu a bezpečnostní službám.
Sísí odvolil na káhirském předměstí dnes hned ráno po otevření volebních místností. Hlasovali už také další kandidáti. Pokud nikdo z nich nezíská více než 50 procent hlasů, bude se mezi 8. a 10. lednem konat druhé kolo voleb.
Sísí, bývalý polní maršál a ministr obrany, se poprvé stal prezidentem v roce 2014, znovu zvolen byl na další čtyři roky v roce 2018. O rok později lidé v referendu schválili změny ústavy, na základě kterých bylo druhé Sísího funkční období o dva roky prodlouženo a díky kterým teď mohl kandidovat na třetí, šestileté období.
Za Sísího vlády úřady podnikají tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Tisíce jejích kritiků byly umlčeny nebo uvězněny, mezi nimi také mnoho islamistů i sekulárních aktivistů, včetně těch, kteří stáli za povstáním, jež vedlo ke konci dlouholeté vlády autokratického prezidenta Husního Mubaraka.
