Robert „Bob“ Rohloff z Appletonu ve Wisconsinu je holičem už 75 let a letos si ve svých 91 letech splnil sen a otevřel vlastní holičství.
Podle Rohloffa je znalost oboru jedna věc, ale 90 procent úspěchu představuje osobnost.
„Musíte být člověk, který rád pracuje s lidmi,“ uvedl pro deník The Epoch Times. „Musíte být dobrým hostem, posluchačem a člověkem, a to je to hlavní. Můj otec takový byl a já jsem v takových hodnotách vyrostl.“
Bob Rohloff se narodil a vyrůstal v nedalekém Black Creeku, kde jeho otec Erv Rohloff vedl 50 let holičství Uptown Barber Shop. Provozovna, která byla otevřena v roce 1928, se nacházela v rodinném domě, takže Rohloff trávil většinu času pozorováním svého otce při práci a později mu sám pomáhal.
„Měli jsme takový ten staromódní podnik na malém městě, kde moje matka pracovala vzadu,“ říká a dodává: „Dva večery v týdnu jsme pracovali opravdu dlouho do noci. Ona nosila sýry a krekry a bylo obvyklé, že v salonu bylo 10 až 15 lidí. … Bylo zajímavé vyrůstat v takové atmosféře.“
Rohloff se začal učit holičskému řemeslu v roce 1948 jako student střední školy. Každé pondělí navštěvoval odbornou školu a ve čtvrtek večer stříhal před holičskou tabulí. O tři roky později, v 19 letech, získal holičskou licenci.
Od vedení otcova obchodu v rodném Black Creeku se přesunul do Appletonu a později do Utahu a Arizony, kde se k němu připojil jeho bratr. Rohloff se nakonec rozhodl vrátit se s rodinou do Appletonu.
Jedenáct let pracoval v rodinném holičství ve Wisconsinu. Protože už zdaleka překročil věk odchodu do důchodu, věděl, že přijde čas, kdy bude opět provozovat vlastní holičství, ale nespěchal.
„Řekl jsem si, že až se objeví ten správný holič, který bude hledat práci, otevřu si znovu vlastní salon, a Mark přišel jen kvůli stříhání,“ řekl pan Rohloff. „Podali jsme si ruce a už to bylo.“
Společně s Markem Karweickem a Moirou Schimkeovou, bývalou majitelkou rodinného holičství v Hortonville, otevřel Rohloff 5. června Bob’s Old Fashioned Barbershop kousek od dálnice v Hortonville. Prostory interiéru zaplnil retro vybavením, aby napodobil podnik svého otce, včetně sto let starého křesla pro zákazníky.
„Mám dvě dcery, které si o mně myslely, že jsem se v 91 letech zbláznil,“ sdělil deníku The Epoch Times. „Ale já jsem jim řekl: ‚Hele, už se to rozbíhá, já to zvládnu!‘ A zvládli jsme to. … Jsem tak uvolněný. Řekl jsem své ženě, že jsem nejšťastnější 91letý chlap v zemi.“
Bob Rohloff si výsledkem získal svou 73letou manželku. Pracuje celý den ve čtvrtek a v pátek, v úterý dopoledne až do poledne a každou třetí sobotu. Jeho zákazníky jsou hlavně senioři z místní zemědělské komunity, zatímco pan Karweick láká mladší lidi svými dovednostmi při holení hlavy a studentskými slevami. Paní Schimkeová se specializuje na dámské účesy. Nájemné si dělí na tři části.
„Můžeme říct, že jsme podnik s kompletními službami,“ řekl pan Rohloff, který miluje místní komunitu, z níž se řada lidí stala jeho „skutečnými přáteli“, kteří mu ze svých farem vozí čerstvou zeleninu, med a javorový sirup.
„Lidé se ptají, jak dlouho budu pracovat, a já odpovídám: ,To nezáleží na mně. Dokud budu zdravý.‘… Prostě se cítím skvěle, takže moje teorie je, že budu pracovat dál.“
„Spousta lidí hraje golf, spousta lidí dělá jiné věci, takže já beru to, že sem chodím stříhat, jako koníček,“ řekl. „Proto držím ceny nízko. Lidé to oceňují a my odvádíme dobrou práci, takže je to pro mě opravdu uspokojující, že máme takovou situaci.“
Rohloff si uvědomuje, že nemůže pracovat věčně. Až nakonec dojde k tomu, že pověsí nůžky a hřeben na hřebík, Karweick je „připraven“ podnik převzít. Ale do té doby je tento nestárnoucí muž pevně přesvědčen, že je nezbytné zůstávat vytížený.
„Měl jsem tolik přátel, kteří odešli do důchodu, seděli před televizí a zemřeli. Nevydrží to dlouho,“ říká Rohloff. „Já se na důchod dívám tak, že můžu dělat, co chci, ale nedívám se na to tak, že bych přestal pracovat, a myslím, že by lidé měli pracovat tak dlouho, jak jen to je možné.“
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
