Počet cizinců legálně pobývajících v Česku tvoří desetinu populace, dosud nejvíc. Jejich počet ke konci loňského roku stoupl meziročně o 455 305 na 1,12 milionu lidí. Přibyli především uprchlíci z válkou zmítané Ukrajiny. Ukrajinci tvoří většinu z celkového počtu cizinců v ČR, ke konci roku 2022 jich bylo přes 630 000. Následují občané Slovenska a Vietnamu. Vyplývá to z publikace, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Občané Ukrajiny k nám začali přicházet již počátkem 90. let minulého století zejména za prací, jejich počty však byly v té době nízké. Postupem času se navýšily až na 636 000 registrovaných osob koncem roku 2022. Podíl ukrajinských občanů tak dosáhl téměř šesti desetin z celkového počtu cizinců u nás,“ uvedla Jarmila Marešová, odbornice na migraci z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.
Podíl cizinců na tuzemské populaci byl loni podle statistiků zatím nejvyšší registrovanou hodnotou. Nejvíce cizinců žije v Praze a Středočeském kraji.
V hlavním městě jich loni podle ČSÚ bylo asi 345 300, ve středních Čechách 159 000.
Na loňském přírůstku se podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka podíleli hlavně cizinci s některým z typů přechodného pobytu. Přechodný pobyt mělo ke konci loňského prosince 70 procent cizinců, asi 30 procent mělo povolení k trvalému pobytu. Zahraničních občanů, kteří mají v ČR azyl, bylo 2 456.
Loni se v důsledku příchodu matek s dětmi z Ukrajiny výrazně zvýšil podíl žen mezi cizinci v Česku. „Zastoupení žen (…) dosáhlo poprvé za celou dobu sledování migračních statistik u nás nadpoloviční většiny 51,1 procenta,“ uvedli statistici. V roce 2021 jejich podíl činil 43,5 procenta. Z 10,6 procenta v roce 2021 na loňských 16,5 procenta vzrostl také podíl dětí do 14 let.
Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se podle statistiků v poslední době výrazně nemění. Po Ukrajincích, jejichž počet meziročně vzrostl ze 196 875 na 636 282, následují Slováci a Vietnamci. Východních sousedů v Česku pobývalo 117 265, občanů Vietnamu pak 66 340. Stejně jako v předcházejícím roce byly ke konci loňska na čtvrté pozici Rusové, kterých úřady evidovaly 43 498, dále Rumuni (19 724), Poláci (17 884), Bulhaři (17 673) a Němci (14 032). Počet Rumunů se meziročně zvýšil o pět procent, Rusů ubylo asi o 1 870. Mezi cizinci s nižším zastoupením v ČR loni výraznější navýšení zaznamenali statistici u občanů Filipín, Kazachstánu či Indů.
ČSÚ uvádí, že ze statistik ministerstev práce a průmyslu vyplývá, že zaměstnání loni v ČR mělo asi 905 000 cizinců. Významnou skupinu na tuzemském trhu práce tvoří tradičně ukrajinští občané. „Ke konci roku 2022 evidovaly úřady práce na území ČR celkem 270 000 ukrajinských občanů v postavení zaměstnanců. Jejich počet se tak meziročně zvýšil o 38 procent,“ doplňuje Dalibor Holý, ředitel odboru statistky zaměstnanosti a rovných příležitostí ČSÚ. Nejvíce Ukrajinců pracovalo ve zpracovatelském průmyslu. Zaměstnání mají často také v administrativě a stavebnictví. Hojně ale pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Asi 31 000 Ukrajinců mělo ke konci loňska platné živnostenské oprávnění.
