ČTK

13. 12. 2023

Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Na začátku dnešního plenárního jednání to oznámil předseda konference Sultán Džábir. Podle agentur Reuters a AP se jedná o historický krok. Předchozí konference mluvily o snižování emisí skleníkových plynů, fosilní paliva ale výslovně nezmiňovaly. Kritici nicméně poukazují na to, že text má jisté mezery.

Více než stovka států, včetně zemí Evropské unie a USA, chtěla, aby text dohody obsahoval požadavek konce či postupného vyřazení ropy, zemního plynu a uhlí, ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií ale byly proti. Znění dokumentu je tak nakonec méně radikální.

V dohodě se uvádí, že účastnické země “budou přispívat k… přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem … tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky”.

Globální emise skleníkových plynů by měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, píše se v dokumentu. AP upozorňuje, že mezi rozvíjející se země patří i Čína, která se řadí k největším světovým znečišťovatelům ovzduší.

Dohoda také vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.

“Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,” uvedl Džábir ve svém dnešním projevu a jeho slova provázel potlesk delegátů vestoje. Předseda konference označil klimatickou dohodu za “historický balík” opatření, dodal ale, že skutečným úspěchem bude teprve její naplnění.

Některé státy i neziskové organizace byly zaskočeny oznámením dosažené dohody hned na úvod plenárního zasedání, bez možnosti diskuze o detailech, a vyjádřily k ní výhrady. Představitelka Aliance malých ostrovních států Anne Rasmussenová si například v proslovu postěžovala, že dohoda byla schválena, než delegáti přišli do jednacího státu, a text kritizovala jako málo ambiciózní. Oficiálně ale proti dohodě neprotestovala a za svou řeč byla odměněna potleskem, napsala agentura Reuters.

Představitel Číny kritizoval, že “v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí”. Podle BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. “Za klimatické změny nesou nepopiratelně odpovědnost rozvinuté země,” podotkl. Bolívie dohodu označila za novou formu kolonialismu.

Podle rozvíjejících se zemí v dohodě chybí přímý požadavek, aby bohaté státy poskytovaly chudším více financí. Dokument pouze zmiňuje “potřebu více peněz pro chudší státy pro přechod k zelené ekonomice a pro přípravu na klimatické změny”, píše BBC.

V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům. Dohoda navíc připouští, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva. To by se podle některých názorů mohlo týkat i zemního plynu, což by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050, píše BBC.

Bývalý americký viceprezident Al Gore ocenil, že konference “konečně uznala fosilní paliva jako příčinu klimatické krize”. “Vliv ropných velmocí je ale stále jasně patrný v polovičatých opatřeních a mezerách, které konečná dohoda obsahuje,” řekl.

Obecně však dokument sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky, napsala agentura AP.

Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.

Související články

Přečtěte si také

Staří odcházejí, mladí nechtějí. Jak české zemědělství zápasí s palčivým nedostatkem pracovních sil
Staří odcházejí, mladí nechtějí. Jak české zemědělství zápasí s palčivým nedostatkem pracovních sil

Malé platy, vysoký zápřah, špinavá práce, enormní byrokracie, to vše snižuje u mladých lidí atraktivitu zemědělství. Je farmařina opravdu na vymření? Jak se bude agrární sektor vyvíjet do budoucna? To vše se dozvíte v naší reportáži.

Z Německa odchází další špičkové firmy
Z Německa odchází další špičkové firmy

Počet podniků, které opouštějí Německo, je vyšší než za posledních 15 let. Známá jména jako Meyer Burger, Landliebe a Miele jsou jen špičkou ledovce. BDI předpokládá, že více než 40 % malých a středních podniků zvažuje odchod.

I když úřady tvrdí, že vakcíny proti covidu jsou bezpečné, očkovaní dárci krve mají určitá omezení
I když úřady tvrdí, že vakcíny proti covidu jsou bezpečné, očkovaní dárci krve mají určitá omezení

V ČR by dárce krve neměl jít na odběr v určité lhůtě po očkování proti covidu. V USA se dárcův očkovací stav zjišťuje, i když důvody tohoto požadavku nejsou přehledné.

Kde vzniká imunita? Možná budete překvapeni
Kde vzniká imunita? Možná budete překvapeni

Možná budete překvapeni tím, kolik různých typů imunitních buněk vaše tělo má a jak účinně navzájem spolupracují. Ještě zajímavější je, že většina těchto imunitních buněk vzniká v kostní dřeni…

Geopolitická zbraň KS Číny v hodnotě jednoho bilionu dolarů selhává
Geopolitická zbraň KS Číny v hodnotě jednoho bilionu dolarů selhává

Čínská iniciativa Pás a stezka ztrácí na atraktivitě kvůli skrytým vojenským ambicím, korupci a nedostatečným hospodářským výsledkům.