Česká republika vstoupila do nového roku 2024. Tradiční oslavy příchodu nového roku v Praze byly letos omezeny v rámci odpalování zábavné pyrotechniky, které bylo ve městě skutečně slyšet mnohem méně, než v uplynulých letech.
Policie přesto rozdala několik pokut, především cizincům. Těch podle městské společnosti Prague City Tourism přijelo okolo 90 000, zejména pak z Německa, Itálie, Španělska, Británie či USA.
Jednotlivá města v Česku se k příchodu nového roku v rámci oslav postavila různě, některá oslavy omezila v návaznosti na tragické předvánoční události v Praze, některá naopak příchod nového roku oslavila bujaře.
Níže přinášíme přehled výběru zásadních změn, které nový rok přináší.
Po deseti letech přednese prezident projev na Nový rok
Po deseti letech přednese česká hlava státu novoroční projev. Petr Pavel se totiž rozhodl nenavázat na vánoční poselství předchůdce Miloše Zemana a k národu promluví dnes. Stejně to činili prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Zeman měl projevy pravidelně 26. prosince, loni na Nový rok promluvil k Čechům premiér Petr Fiala (ODS). Televize Pavlův projev odvysílají ve 13:00.
Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve 30. letech pak Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.
Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval po svém nástupu do funkce také druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal poselství národu přednášet na Nový rok.
Novoroční projevy k národu měli také prezidenti samostatné České republiky Havel a Klaus. Tradici narušil až Zeman, který v roce 2013 vystoupil s projevem 26. prosince. Změnu termínu zdůvodnil tím, že chce navázat na zvyk z první republiky.
Česko čekají letos troje volby i největší daňové změny za poslední roky
Troje volby i největší změny v daňovém systému za poslední léta přinese v Česku právě začínající rok 2024. Padnout by mělo i klíčové rozhodnutí ohledně největší novodobé investice v Česku, tedy vítězi výběrového řízení na stavbu jaderného bloku v Dukovanech. Dění v Česku bude nadále ovlivňovat válečný konflikt na Ukrajině, který téměř po dvou letech od začátku ruské invaze znamená mimo jiné přítomnost bezmála 400.000 uprchlíků v tuzemsku.
V červnu budou voliči v zemích EU včetně ČR vybírat členy Evropského parlamentu. Rozhodnou o obsazení 720 křesel, na Česko připadá 21 mandátů. V září se pak budou v Česku konat volby do zastupitelstev krajů a do třetiny Senátu. Volby budou pro strany zkouškou před rokem 2025, na který připadá řádný termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny.
Ode dneška nabývá účinnosti většina balíčku, kterým chce vláda konsolidovat veřejné rozpočty. Zaměstnanci začnou znovu odvádět nemocenské pojištění a omezí se slevy na dani. Zvyšuje se daň z nemovitosti či firemní daň, omezuje se zvýhodnění nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Mění se i sazby DPH a s nimi i zařazení některých položek do základní či snížené sazby. Stát má letos hospodařit se schodkem 252 miliard korun.
Nabídky na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podaly na konci října severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská firma EDF. Vyhodnocování má trvat do konce února, kdy konečné pořadí nabídek dostane vláda. Podle harmonogramu by měly být letos uzavřeny smlouvy s vybraným zájemcem. Projekt nového reaktoru má stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
Důležitá rozhodnutí lze letos čekat i u Ústavního soudu, kde opoziční ANO v loňském roce napadlo některá klíčová opatření vlády. Namítá mimo jiné, že koalice předčasným ukončováním rozpravy omezuje práva opozičních poslanců. Soud již ve druhém lednovém týdnu plánuje veřejné projednání návrhu na zrušení novely, která zkrátila loňskou červnovou valorizaci penzí.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se ode dneška zvyšují všem stejně o 360 korun, průměrný starobní důchod by se měl v lednu dostat nad 20.600 korun. Minimální mzda se zvyšuje na 18.900 korun z loňských 17.300 korun. Rodiče dětí, které se ode dneška narodí, dostanou vyšší rodičovskou. Místo dosavadních 300.000 Kč mohou čerpat o 50.000 korun více.
Česko si letos připomene kulatá výročí svého vstupu do NATO z 12. března 1999 a vstupu do Evropské unie z 1. května 2004. V únoru je v plánu otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech u Písku.
Vrcholem pro sportovce budou o prázdninách olympijské hry v Paříži, čeští fotbalisté se pak kvalifikovali na mistrovství Evropy v Německu a zápasy své základní skupiny odehrají v červnu Lipsku a Hamburku. V květnu se uskuteční v Praze a Ostravě mistrovství světa v hokeji. V Česku vystoupí skupina Depeche Mode či zpěváci Bruce Springsteen a Ed Sheeran.
Část matričních poplatků se zvýšila, oddávat mohou i zákonodárci
Část matričních poplatků se až trojnásobně zvýšila. Vzrostla také platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině, a to ze 30 na 50 korun. Zdražení přinesla novela zákona o matrikách, která dnes nabyla účinnosti a obsahuje i další změny. Například oddávací právo získali vedle zástupců obcí také poslanci a senátoři. Stejnopohlavní páry budou moci moci uzavřít registrované partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako doposud. Občanské sňatky se mohou konat při splnění zákonných podmínek i bez přítomnosti matrikáře.
Zvýšení části poplatků vychází podle zdůvodnění z toho, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost vzrostl z 1 000 na 3 000 korun. Zvýšily se také platby třeba za vydání stejnopisu rodného, oddacího a úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství a za změnu příjmení. Přibyly navíc dva nové poplatky. Patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.
Do matriční knihy je ode dneška nově možné zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snížila novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Lidé už od 12 let věku dostali právo nahlížet do matričních knih. Pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, budou žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště.
Novela dále umožnila určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.
Snazší bude oddávání snoubenců. Novela totiž zrušila podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.
Do budoucna novela počítá s elektronizací matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož plné zavedení předpokládá od roku 2027. Elektronizace matrik má být dalším krokem v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice.
