Nevládní projekt Pravda o vodě přišel nedávno s přehledem cen vody v českých městech. V interaktivní mapě, kterou zveřejnil na svých stránkách, je možné zkoumat jednotlivé okresy (300 měst) a zjistit, kdo v nich spravuje vodné a stočné a jak se vyvíjí jejich cena během let, a dokonce zisk, který realizují vodohospodářské společnosti.
Například v roce 2000 se na Kladensku pohybovala celková cena vody na 34 korunách za m3 a dnes platí tamní obyvatelé za vodné a stočné 175 korun, což je více než pětinásobný nárůst. Obdobný růst vidíme například i na Frýdecko-Místecku, kde se v roce 2000 platilo za kubík vody 25 Kč a dnes skoro 133.
„Klikněte na město a získáte vývoje ceny vody v regionu a informaci, komu za vodu platíte. Městu nebo korporaci? Kde končí peníze, které platíte za vodu?“ uvádějí autoři projektu a interaktivní mapy.
Vodné platíme ze vodu, kterou odebereme z vodovodního řádu, a stočné platíme za odvod odpadní vody do kanalizace, za její zneškodnění. Odpadní vodou se myslí zejména ta, kterou odebereme a následně odteče toaletou, umyvadlem, pračkou, myčkou, sprchovým koutem a podobně.
Zatímco dnes dodávají a odvádějí (vodné stočné) vodu například Vodak Humpolec za cenu 72,70 korun a Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod za 99,9 korun, jinde například koncern Veolia účtuje 142,34 nebo Středočeské vodárny – Vak Kladno dokonce 175 korun.
Vysoké ceny se na mapě zobrazují často ve městech, jejichž vodovody a kanalizace spravují, anebo se na nich podílejí, velké koncerny, jako jsou francouzské společnosti Veolia nebo Suez, či rakouská Energie AG nebo německá Gelsenwassre.
„I když má městská vodárna cenu vodného-stočného stejnou jako koncern, kolik z těch peněz investuje koncern do obnovy a rozvoje vodovodní a kanalizační sítě?“
— Ing. Radek Novotný
Autoři projektu dlouhodobě navrhují, že úspornější a z dlouhodobého hlediska výhodnější je, aby si města spravovala dodávky vody sama vlastními (městy vlastněnými firmami) a výdělek používala na obnovu a rozvoj vodovodní a kanalizační sítě.
Na druhé straně kritizují velké zahraniční koncerny, které podle nich stále navyšují ceny a zisky odvádějí do zahraničí, aniž by se podílely na obnově a rozvoji vodovodní a kanalizační sítě.
„Až 40 % ceny skončí na účtech koncernu“
„… i když má třeba městská vodárna cenu vodného-stočného stejnou jako koncern, zamyslete se nad tím, kolik z těch peněz se investuje do obnovy a rozvoje vodovodní a kanalizační sítě,“ říká zakladatel projektu Pravda o vodě Radek Novotný.
„Zatímco město zisky investuje, koncern si je vyplatí ne svůj účet,“ upozorňuje Novotný. „V České republice podnikají koncerny, které si z peněz zaplacených za vodné-stočné vyplácejí dokonce až 40 %.“
Proto je podle Novotného lepší nedívat se jen na ceny vodného a stočného, ale také na to, kolik z té skutečně ceny půjde na obnovu a rozvoj vodovodní a kanalizační sítě a „kolik skončí na účtu koncernu v zahraničí“.
Rozhovor: Co ovlivňuje cenu vody
Všechny rozhovory deníku Epoch Times se zakladatelem projektu Pravda o vodě naleznete zde.
