Pokud odcestujete do Rakouska a navštívíte město Vídeň, kde stojí císařský hrad Hofburg, můžete se dostat až do místní císařské klenotnice. Zde je ve dvou podlažích severního traktu uchováván poklad habsburských panovníků, ale také překvapivě i české korunovační klenoty.
Korunovační klenoty, které jsou vystavovány a uloženy na Pražském hradě, nejsou podle historiků původními korunovačními klenoty. Například bývalý poslanec a advokát Zdeněk Koudelka říká, že Ferdinand I. si nechal tyto korunovační klenoty vyrobit pro svou vlastní potřebu „jako soukromé klenoty, které nebyly součástí státního symbolu“.
Korunovační klenoty, tedy gotické jablko a žezlo, které jsou podle Koudelky původními státními symboly, nejsou uchovány na Pražském hradě, ale ve zmiňované vídeňské klenotnici. Spolu s nimi je tam uložen i český kurfiřstský plášť.
„Klenoty měly být vydány podle saintgermainské mírové smlouvy České republice. České korunovační klenoty legitimně zahrnují dvě žezla a jablka.“
— doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD.
Za kurfiřta byl označován kníže Svaté říše římské, který měl právo volit panovníka Svaté říše římské.
Rakouský stát oficiálně uznává, že jde o „české korunovační klenoty“, a pod tímto názvem je také vídeňské Uměleckohistorické muzeum v klenotnici vystavuje.
V roce 2018 se Koudelka pokoušel společně se senátorem Ivem Valentou apelovat na prezidenta Zemana, aby vyzval rakouskou stranu k vrácení klenotů do České republiky.
„Klenoty měly být vydány podle saintgermainské mírové smlouvy České republice. České korunovační klenoty legitimně zahrnují dvě žezla a jablka. Jedno žezlo a jablko však není v držení České republiky,“ uváděl tehdy docent Koudelka a dodával, že Rakousko drží klenoty „neoprávněně“.
Jak se dostaly klenoty do Vídně
Matyáš Habsburský, Císař Svaté říše římské a český král, třímá v rukou původní gotické žezlo a jablko, olej na plátně, 17. století. (Volné dílo)
Karel VI., český král, třímá v rukou novodobé renesanční žezlo, olej na plátně, 18. století. (Neznámý malíř / Volné dílo)
Gotické královské jablko a žezlo Království českého byly podle historiků za třicetileté války kvůli obavám ze vpádu švédského vojska převezeny do Vídně. Do Prahy pak byly převáženy pouze u příležitosti korunovace.
Gotické žezlo a jablko jsou viditelné na malbě ze 17. století zobrazující krále Matyáše Habsburského, českého krále a císaře Svaté říše římské. (viz obraz výše)
Historický doklad o prvním použití „druhého“, tj. renesančního žezla a jablka, které jsou dnes uchovávány na Pražském hradě, je obraz Karla VI. z roku 1723. (viz obraz výše)
Právo řádné držby klenotů Habsburkům zaniklo sesazením z českého trůnu v listopadu 1918 a majetek podle historiků přešel na Československou a následně na Českou republiku.
Koudelka uvádí, že Rakousko se dodnes platnou Saintgermainskou mírovou smlouvu ze září 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému.
Do Prahy však bylo přivezeno pouze novodobé renesanční žezlo a jablko, přičemž z neznámých důvodů zůstávají dodnes původní (gotické) české žezlo a jablko ve Vídni.
Zmiňovaná Saintgermainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války. Jejím cílem bylo formálně ukončit válečný stav a právně zakotvit rozpuštění rakouské části dřívějšího Rakousko-Uherska a stanovit podmínky vzniku nového rakouského státu. Smlouvu podepsalo 10. září 1919 v zámku v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže společně s Rakouskem celkem 27 spojenců a zástupců přidružených stran.
Sada českých klenotů a oděvu v rakouské klenotnici
Fotografie českých královských a kurfiřtských insignií – plášť, rukavice, čepec, jablko a žezlo, Vídeň, hrad Hofburg, císařská klenotnice, 1. října 2007. (Gryffindor / Volné dílo)
Jak dopadly snahy o vrácení korunovačních klenotů
Zajímalo nás, jak dopadly snahy o zaslání oficiální žádosti k rukám rakouského státu o vydání českých korunovačních klenotů. Oslovili jsme tedy bývalého poslance Koudelku, ex-senátora Valentu a ex-prezidenta Miloše Zemana s žádostí o komentář.
„Snahy nedopadly nijak. Na straně České republiky se nenašel nikdo, kdo by oslovil rakouskou stranu,“ sdělil deníku Epoch Times docent Koudelka, který v této věci oslovil nejenom tehdejšího prezidenta republiky Miloše Zemana, ale také tehdejšího ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
„Zájem projevil jen ministr kultury Antonín Staněk, ale uvedl, že k tomu není kompetentní vzhledem k tomu, že jde o věci v zahraničí,“ dodává Koudelka, který celou záležitost českých korunovačních klenotů v rakouské klenotnici shrnuje ve své knize nazvané Korunovační klenoty Království českého v Rakousku.
Kniha obsahuje veškeré informace o klenotech a historickém nároku české země na jejich držení, včetně kopií odpovědí příslušných úředních míst na žádosti o realizaci jejich převezení do Prahy. Kniha je dostupná v knihovnách i knihkupectvích.
Sada klenotů na Pražském hradě (novodobé žezlo a jablko)
České korunovační klenoty s novodobým renesančním jablkem a žezlem na výstavě v květnu 2016. (K. Pacovsky / CC BY-SA 4.0)
Jak již bylo řečeno výše, podle historiků byly klenoty opakovaně uschovávány ve Vídni za třicetileté války a také při dalších historických událostech. K navrácení českých korunovačních klenotů do Prahy se uvolil císař Leopold II. V této věci vydal 26. srpna 1790 dekret, který byl výsledkem jednání zástupců českých stavů s císařem.
Klenoty byly přivezeny do Prahy následujícího roku při příležitosti Leopoldovy korunovace českým králem a byly uloženy v bývalé sakristii v chrámu sv. Víta, současné Korunní komoře. Tehdy také vznikla takzvaná „tradice sedmi klíčníků“, které uzamykají korunovačních klenoty.
Klenoty byly odvezeny do Vídně ještě v roce 1866 během prusko-rakouské války, následujícího roku však byly slavnostně navráceny zpět a uloženy ve sklepení kaple sv. Václava. Poté v roce 1868 umístěny do nově upravené české Korunní komory.
Korunovační klenoty jsou dnes trvale uloženy v těžko přístupné Korunní komoře nad jižním vchodem do chrámu sv. Víta na Pražském hradě, za mozaikou Posledního soudu. Vstupní dveře, které se nacházejí v kapli sv. Václava, jsou opatřeny sedmi zámky.
Klíče k těmto zámkům mají v držení následující státní funkcionáři:
- prezident republiky
- předseda vlády
- arcibiskup pražský
- předseda Poslanecké sněmovny
- předseda Senátu
- probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze
- primátor hlavního města Prahy.
Do komory se vstupuje po úzkém točitém schodišti. Komora je vybavena trezorovou skříní na uložení klenotů, dubovým stolem a osmi židlemi. Skříň se odemyká stejnými klíči jako vstupní dveře.
