V úterý 16. ledna 2024 se na Městském soudě v Praze 2 projednávala žaloba o ochraně pověsti, kterou podal spolek Aliance pro Rodinu na poslankyni Olgu Richterovou. Byť soud rozhodl ve prospěch Richterové, v rozhodnutí jí „vyčinil“.
Vyostřená debata a důsledky
Spor vyvolala vyostřená debata z počátku června 2022 mezi místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou (Piráti) a místopředsedou Aliance pro rodinu Janem Gregorem v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Když moderátorka pořadu otevřela téma „manželství pro všechny“, Richterová reagovala tvrzením, že ve světle pandemie covidu a Ruskem vedeného konfliktu na Ukrajině je „velice důležité“, aby Piráti legislativní změnu institutu manželství pro všechny „přinejmenším připomněli“, a nejlépe, aby se o ní v dolní komoře Parlamentu ČR i hlasovalo.
Po následném komentáři názorové protistrany a vzájemné konfrontaci Richterová svými tvrzeními navodila podezření, že Aliance pro rodinu se kloní na stranu ruského prezidenta Vladimíra Putina, či že by eventuálně mohla být spolufinancována z ruských zdrojů. Důkaz v debatě však nepředložila. Ony výroky zazněly jen několik měsíců po invazi Ruska na Ukrajině.
„Spolky, jaké zastupujete např. vy, reprezentují, bohužel, Putinův hlas v Evropě,“ tvrdila místopředsedkyně sněmovny.
„Prosím?“ reagoval očividně překvapeně s pobaveným výrazem Gregor.
„Spolkům s vámi úzce spjatým šly 4,5 miliardy korun do Evropy [z Kremlu] v posledních letech. A vy spolupracujete třeba s polským Ordo Iuris a dalšími, kteří tyto peníze obdrželi,“ sdělila dále Richterová a dodala: „Bohužel není vůbec jasné, kdo financuje vás a protipotratové agendy.“
Následně obvinila Alianci pro rodinu: „… zastíráte nějakou rétorikou to, že vám jde o omezování práv a o to, abychom byli spíše blíže Kremlu než svobodnému světu…“
Gregor se vůči obviněním opakovaně ohradil.
Kamera následně zachytila materiál Richterové s logem Pirátské strany, na kterém stálo „4 324 000 000,- mezi lety 2009–2018[.] Peníze z Kremlu organizacím proti potratům“.
Gregor na finanční stránku jeho spolku reagoval tím, že by v tomto směru byli rádi transparentní, ale „bohužel, díky nenávisti právě některých ‚tolerantních‘ aktivistů nemůžeme zveřejnit, kdo nás financuje – naši drobní dárci – protože pokud bychom je dali na transparentní účet, vystavíme je šikaně“.
Také okomentoval Ordo Iuris, který je dle něj úzce spojen s polskou stranou Právo a spravedlnost, „která je nejradikálnější ve svém postoji vůči Rusku“, a podivil se nad obviněním Richterové z vazeb organizace na Rusko.
Dalšího dne Richterová zveřejnila na svém facebookovém účtu část záznamu z pořadu s komentářem: „Tak prý cupuju středověkou Alianci pro rodinu 🙂 A přitom jsem se jednoduše zeptala: Kdo vás platí?“
Věc vyústila v mnohé komentáře a článek v Blesku, ve kterých bylo považováno spojení Aliance pro rodinu s Ruskem/Putinem či finanční vazby za pravdivé.
Smír?
Soudnímu řízení předcházela obdobná žaloba fyzických osob ze spolku vůči Richterové na Praze 10, která byla dle žalující strany zamítnuta kvůli formalitám (informaci Epoch Times neověřoval). Žalující tehdy požadovali veřejnou omluvu Richterové, s jejíž formulací žalovaná nesouhlasila.
Nynější projednávání sporu na Praze 2, tentokrát právnické osoby, tj. spolku Aliance pro rodinu vůči Richterové, vedla soudkyně Mgr. Jana Přibylová, která hned v počátku apelovala a následně tlačila na dosažení smíru mezi zúčastněnými stranami, když jedním z požadavků žalující strany byla veřejná omluva od žalované kvůli „nepravdivým tvrzením, která zasáhla do dobré pověsti spolku“.
Soudkyně stranám navrhla domluvení se na reformulaci veřejného sdělení Richterové na sociálních sítích, které Aliance pro rodinu požadovala.
Několik následných pokusů žalující o přeformulování „omluvy“ Richterové k oboustranné „spokojenosti“ však selhalo, včetně jednoho návrhu žalované, která na jednání nebyla osobně přítomná.
Dalším požadavkem žalující strany bylo stažení zmíněného facebookového příspěvku Richterové ze svého profilu. To právní zástupce spolku, JUDr. Jakub Kříž, navrhl jako další alternativu smíru. Jeho protějšek Mgr. Filip Hajný však jménem žalované odmítl i tuto možnost.
Soudkyně v tomto bodě předběžně komentovala možný výsledek svého rozhodnutí (pokud by nedošlo ke smíru) výkladem související legislativy a judikatur, a v tomto smyslu vyjádřila skepsi k úspěchu žalujících. Zároveň ale naznačila, že případné rozhodnutí může obsahovat formulaci, která se žalované „nebude líbit“.
Žalující strana následně navrhla ještě několik dalších variant smíru, včetně společné fotografie zúčastněných stran se stručným sdělením, že „věc uzavřeli smírem“, avšak žalovaná opět nesouhlasila.
Soudkyně postupně „přiměla“ právní zástupce „vyložit karty na stůl“, z čehož dovodila, že žalující strana chce „mávat papírem“ a žalovaná dle jejího advokáta zase nepřijala žádný návrh, protože by to vyvolalo spekulace „vyvolávající dojem, že na té žalobě něco bylo a dle ní na ní nic nebylo“.
Pokud jde o celkový průběh smírného návrhu, soudkyně konstatovala, že „žaloba udělala významné ústupky“, ale ze strany žalované „má reálně pocit“, že „nemá snahu“ o smír.
Rozsudek
Soudkyně poté přikročila k další fázi, ve které zhodnotila skutkovou podstatu, důkazy obou stran a vyslechla si jejich argumenty a proslovy.
Žalující strana např. poukázala na logiku výroku Richterové, když v debatě na Primě vytvořila paralelu mezi ochranou tradičního manželství ze strany Aliance pro rodinu a Putinovou veřejně proklamovanou podporou manželského svazku muže a ženy (onen „Putinův hlas v Evropě“).
Argumentovala, že „pak ale také Putinovým hlasem musí být český právní řád, neboť jeho stávající podobu žalobkyně hájí; stejně tak Putinovým hlasem musí být Polsko, které je známé svou podporou Ukrajiny… Co znamená být něčím hlasem? Pouhá shoda dílčího názoru na určitou otázku? V. I. Lenin podporoval myšlenku legálních interrupcí – tu podporuje také žalovaná. Máme proto říkat, že ona je Leninovým hlasem v českém Parlamentu?“
Žalovaná prostřednictvím svého advokáta v argumentační části negovala obvinění žalující, že by řekla přímo, že Aliance pro rodinu je financovaná Ruskem. Sdělila také, že žalující dle něj nestojí o mimosoudní dohodu, načež se soudkyně podivovala vzhledem k předešlým pokusům o smír.
Hajný mezi důkazy předložil článek polského webu resetobywatelski nazvaný „Ordo Iuris a Kreml: Důkazy prezentované Klementynou Suchanowovou“, ze kterého měla jeho klientka čerpat informace, které podala v onom diskuzním pořadu a facebookovém postu. Článek je údajně v současnosti předmětem soudního sporu v Polsku.
Soudkyně, jak již dříve naznačila, žalobu zamítla. Upozornila, že obvinění, že žalovaná „je financovaná Ruskou federací“, v pořadu na Primě nezaznělo. Co se týká ostatních výroků, šlo dle ní o kolizi svobody projevu a zásahů do dobré pověsti, kdy se Richterová pohybovala „na hraně“. Dalším argumentem pro zamítnutí bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu, které říká, že ze strany právnické osoby „není možné požadovat náhradu/reparaci nemajetkové újmy“.
„Co se týká žalované, tak ta by měla opravdu velmi vážit svá slova. Měla by je prezentovat tak, aby nedocházelo, pokud možno, k jejich jakékoliv dezinterpretaci. A pokud takto žalovaná nečiní, tak v tomto případě by se nad sebou měla primárně zamyslet,“ komentovala soudkyně výroky Richterové a dodala: „Minimálně volba slov byla na hranici toho, jakým způsobem by se opravdu reálně politik měl vyslovovat.“
Aliance pro rodinu po jednání sdělila pro Epoch Times, že se pravděpodobně vůči rozsudku odvolá.