„Peking využívá nejrůznějších prostředků k ovlivnění dění na Tchaj-wanu neustále a před volbami své aktivity o to více vystupňoval,“ sdělila deníku Epoch Times sinoložka Mgr. Karina Kapounová.
Čínský Úřad Státní rady pro záležitosti Tchaj-wanu před volbami uvedl, že kandidát Demokratické pokrokové strany (DPP) William Lai „podkopává mír v Tchajwanské úžině a provokuje konfrontaci“ a volba mezi ním a ostatními kandidáty je „volbou mezi válkou a mírem“, říká sinoložka, která působí také jako členka projektu Sinopsis.
V překladu této politické propagandy to však neznamená, že by William Lai někdy hovořil o válce s Čínou nebo ji provokoval. Ve skutečnosti to znamená, že Komunistická strana Číny vyhrožuje válkou Tchaj-wanu, což již mnohokrát demonstrovala pohybem svých vojsk za hranicemi námořního i vzdušného prostoru Tchaj-wanu. Znamená to také, že Williama Laie nechce čínský režim v úřadu prezidenta, protože zastává samostatnost a suverenitu ostrovního státu a nechce přistoupit k „dobrovolné anexi“ státu Čínou.
Kromě politických prohlášení vyvíjí Peking na Tchaj-wan také nátlak ekonomický. „Oznámil konec snižování cel na dovoz některých chemických látek z Tchaj-wanu,“ uvádí sinoložka a dodává, že čínský režim propagoval tento krok jako trest za „tvrdošíjné lpění tchajwanské Demokratické pokrokové strany na nezávislosti“.
Čínský režim a jeho vůdce opakovaně prohlašovali, že hodlají ostrovní stát připojit k pevninské Číně, a to „jakýmikoliv prostředky“ včetně ozbrojeného konfliktu.
K nelibosti Pekingu nakonec v posledních volbách získal prezidentské křeslo právě kandidát Demokratické pokrokové strany a současný tchajwanský viceprezident William Lai. Jeho DPP však v parlamentních volbách přišla o dosavadní většinu v jednokomorovém parlamentu.
„Ekonomický nátlak je zásadní také proto, že další soupeřící strany, které vyslaly do voleb prezidentské kandidáty – Kuomintang (KMT) a Tchajwanská lidová strana (TPP) – obhajovaly větší spolupráci s Pekingem právě s ohledem na hospodářský přínos pro Tchaj-wan,“ říká sinoložka Karina Kapounová.
Kromě „nezakrytě nátlakových prohlášení“ se podle sinoložky Čína snažila zasahovat do tchajwanských voleb i „skrytějšími způsoby v podobě dezinformací“. Objevilo se například deepfake video zobrazující Williame Laie, kyberútoky či pokusy o kooptaci politiků. „Pokračoval také vojenský nátlak v podobě narušování námořního i vzdušného prostoru Tchaj-wanu např. špionážními balony či Čínou odpáleným satelitem,“ dodává Kapounová.
„I přes využití všech těchto prostředků však William Lai z DPP vyšel z voleb vítězně. Ukazuje se tak, že tyto kroky ze strany ČLR mohou mít opačný efekt, stejně jako v případě minulých voleb, jež vyhrála prezidentka Cchaj Jing-wen z DPP i přes podobný nátlak z Číny,“ hodnotí zasahování čínského režimu sinoložka.
A jak se dokázal ostrovní stát s ovlivňování voleb vypořádat? „Roli v tom hraje i to, že Tchaj-wan je v odhalování takovéhoto vměšování zkušený a dokáže s ním pracovat,“ uvádí Kapounová. „Například včas odkrývat dezinformace a komunikovat s veřejností. Celkově vzato tak mohl čínský tlak dotčenému kandidátovi paradoxně pomoci.“
Politická historie ostrova
Ostrovní stát Tchaj-wan je v podstatě pozůstatkem Čínské republiky. Komunistická strana Číny vyrůstala na území Číny za finanční a mentorské podpory sovětských bolševiků. Když dostatečně vojensky zesílila, podnikla několik pokusů o ozbrojené převzetí moci.
Úspěšný puč se udál v roce 1949, kdy byla komunisty poražena tehdejší vláda Čínské republiky vedená Kuomintangem, v jehož čele stál Čankajšek, který byl od roku 1926 předsedou Kuomintangu a prezidentem Čínské republiky. Armáda a Čankajšek poražení komunisty uprchli na ostrov Tchaj-wan. Komunistická strana poté vyhlásila na pevnině Čínskou lidovou republiku (ČLR) a ustavila totalitní vládu, zatímco Tchaj-wan se postupem času vydal cestou demokratických voleb.
Čínu a ostrov odděluje 160 kilometrů široký Tchajwanský průliv.
