Světové ekonomické fórum (WEF) uvádí v seznamu „TOP hostů“ uplynulého setkání na prvním místě premiéra Čínské lidové republiky Li Čchianga (Li Qiang), blízkého spojence čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Komunistická strana Číny vyslala do Davosu početnou delegaci (140 členů) v čele s premiérem, aby přilákala zahraniční investory v situaci, kdy se její ekonomika propadá.
Podle některých odborníků tento pokus Číny přilákat zahraniční investory „selhal“. Fóra se účastnilo 10 čínských ministrů, hlavní ekonomičtí a finanční úředníci, čínští odborníci a podnikatelé.
Premiér by měl být teoreticky druhou nejmocnější osobou v Číně, v praxi je to podle zahraničního sloupkaře Jamese Palmera za posledních dvacet let „něco jako být viceprezidentem Spojených států, jen bez důstojnosti, autority a jasně vymezené role“.
Čínskou vládu, kterou má premiér Li Čchiang reprezentovat, přirovnává Palmer ke „stínu komunistické strany“, který se „pohybuje stejně jako strana, a proto na vládních rolích záleží mnohem méně než na stranických“.
Titul prezident, kterým se pyšní současný čínský vůdce, je dle Palmera pouze na okrasu, aby byl srozumitelnější pro západní svět. „Jeho skutečná moc vyplývá z jeho role předsedy komunistické strany,“ píše Palmer.
Pokus Číny přilákat zahraniční investory
Komunistické straně se však na fóru nepodařilo přesvědčit delegáty, že její ekonomika je spolehlivým místem pro investice, a to kvůli zásadním strukturálním rozdílům v ekonomikách centralizovaných a liberálních systémů volného trhu, jak upozornili odborníci.
V současné době čínská ekonomika stále klesá a čelí mnoha strukturálním krizím, jako je státní dluh, praskající realitní bublina a vysoká míra nezaměstnanosti.
Extrémně restriktivní politika „nulové tolerance“ a kontrolní opatření ČKS v prvních třech letech pandemie covidu-19 a zavedení zákona proti špionáži odradily velké množství zahraničních investorů a podnikatelů. Ve třetím čtvrtletí loňského roku došlo k prvnímu čistému odlivu zahraničních investic a očekává se, že tento trend bude pokračovat.
Čínský premiér Li však v Davosu přesto propagoval Čínu jako bezpečnou investiční destinaci.
V pečlivě připraveném projevu na fóru předložil pět neurčitých návrhů v naději na „obnovení důvěry se Západem a posílení hospodářské spolupráce mezi Čínou a Západem“, včetně makroekonomické koordinace, zachování a respektování dodavatelských řetězců zaměřených na Čínu, větší mezinárodní technické spolupráce a spolupráce na ekologických cílech.
Čínský premiér rovněž uvedl, že Čína dodržuje své sliby.
Když Komunistická strana Číny v roce 2001 vstupovala do Světové obchodní organizace (WTO), slíbila, že do 15 let důkladně dokončí tržně orientované reformy a recipročně se otevře vyspělým zemím. Po jednosměrném otevření se Západu Číně však ČKS namísto otevření svého trhu využívá jeho uzavřenosti a využívá dotací k expanzi státních podniků.
Japonsko se soustředí na snižování závislosti na Číně ve strategických oblastech, říká expert
Pan Takashi Hosoda, výzkumný pracovník z Univerzity Karlovy, v rozhovoru s deníkem The Epoch Times hovoří o současné strategii Japonské vlády pro spolupráci s Čínou a řešení bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku. Více…
Západ je skeptický
Západní podniky přesouvají své dodavatelské řetězce z Číny a investují více do demokratických nebo „přátelských“ zemí, jako je Indie, Vietnam a Mexiko. Přesto čínský režim stále doufá v návrat zahraničního kapitálu.
V lednu se Li setkal s generálním ředitelem společnosti JPMorgan Chase, Jamiem Dimonem, a dalšími vedoucími představiteli firem z Wall Street ohledně otevření Číny západním společnostem poskytujícím finanční služby. Dimon 17. ledna řekl americkým médiím, že investoři vstupující do Číny – druhé největší ekonomiky světa – se musí „trochu obávat“, protože „poměr rizika a odměny se dramaticky změnil“.
Čínský premiér v Davosu tentokrát hovořil pouze o ekonomice a nedotkl se žádných geopolitických témat. Chtěl se s ním setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ale Li podle ukrajinské strany nevyvinul iniciativu, aby se setkání uskutečnilo, což je považováno za známku toho, že se Komunistická strana Číny rozhodla nadále stát na straně Ruska.
Evropská komise již před rokem definovala průmyslovou a hospodářskou strategii EU vůči Číně, kterou od té doby přijaly Spojené státy a další země G7. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v Davosu zopakoval, že USA podporují tchajwanskou demokracii. Ani jedno není pro čínský režim a jeho očekávání přílivu kapitálu příznivé.
Čínský premiér na výroky předsedkyně Evropské komise von der Leyenové ani Blinkena nereagoval.
„Komunistická strana stále neuznává konflikt jako ruskou invazi na Ukrajinu a vždy trvala na sjednocení Tchaj-wanu s Čínou za použití sily. Během války mezi Izraelem a Hamásem navrhuje falešný mír,“ řekl deníku The Epoch Times Song Kuo-čcheng, který pracuje v Centru pro výzkum mezinárodních vztahů na Tchajwanské národní univerzitě Čcheng-čchi.
Chce-li Peking připojit Tchaj-wan ke svému území, nedokáže to mírovými prostředky, míní sinoložka
„Tchaj-wan se s Čínou za současných podmínek spojit nechce,“ říká analytička projektu Sinopsis, paní Simona Fantová. Odvolává se při tom na dlouhodobé průzkumy, jež každoročně provádí Národní univerzita Chengchi. Více…
Režim se obává pustit otěže
Yeh Yaoyuan, vedoucí katedry mezinárodních studií na texaské Univerzitě svatého Tomáše, řekl deníku The Epoch Times, že čínský režim podle něho musí „nejprve vyřešit základní problém, měl by mít alespoň transparentní a otevřený právní proces, o demokratizaci nemluvě“. Komunistická strana se touto cestou nechce vydat a naopak se „ještě více vrací zpět“.
„Komunistická strana se totiž obává, že až se celý trh stane aktivním, bude produkovat spoustu soukromých informací, které nebude možné kontrolovat. Pokud se je pokusíte kontrolovat, nebude to normální konkurenční trh. Strana se obává, že tyto soukromé informace rozvrátí její režim.“
Yeh uvedl, že většina ekonomů předpovídá pokračující klesání tempa hospodářského růstu Číny.
„Nyní je to asi 5 % [jak uvádí čínský režim], příště možná 4 % a pak klesne na 3 %,“ říká Yeh Yaoyuan. „Předchozí situace rozsáhlých zahraničních investic a hospodářského rozletu by se již neměla opakovat.“
Li Čchiangovy nedávné aktivity v Evropě
V červenci 2023 se podle projektu Sinopsis premiér Li Čchiang během Blinkenovy návštěvy v Číně vydal na cestu opačným směrem do Evropy, konkrétně do Německa a Francie, aby představitele dvou nejvýznamnějších zemí EU přesvědčil, že nemají následovat „politické provokace“ USA.
22. července se setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a o dva dny později s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Na pomyslné geopolitické šachovnici tak pokračoval v dlouhodobé snaze zabránit společnému postupu USA a EU vůči Číně.
Jeho protitah předcházel summitu evropských lídrů v Bruselu, který měl na pořadu právě vztahy s Čínou. Francie a Německo skutečně prosazovaly mírnější tón příslušných rezolucí.
Na této zprávě se podíleli Song Tang a Yi Ru.
