Podle nedávné studie Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) ztratí politické skupiny jako sociální demokraté a EPP v evropských volbách značný počet křesel. Pravicové a euroskeptické strany mohou očekávat výrazné zisky.
Evropská rada pro zahraniční vztahy na sebe nedávno upoutala pozornost velmi sledovanou prognózou pro evropské volby v červnu. Podle této prognózy ztratí křesla nejen sociální demokraté a Evropská lidová strana (EPP), ale také liberální ALDE a skupina Zelených.
Naopak pravicové skupiny EKR a ID a nezařazení mohou očekávat zisky. Poprvé tak budou mít obě pravicové skupiny dohromady více křesel než předchozí velké skupiny EPP a sociálních demokratů (S&D).
Důležitý zákon o Green Dealu by při předpokládaném rozdělení mandátů neuspěl
Podle výpočtů ECFR sníží tyto tradiční „velké koaliční“ parlamentní skupiny svůj podíl křesel ze současných 45 % na 42 %. Avšak i „supervelká koalice“ zahrnující liberální ALDE by byla schopna sjednotit pouze 54 % namísto 60 %.
Naproti tomu všechny euroskeptické strany zleva doprava by mohly zvýšit svůj společný podíl křesel v Evropském parlamentu z 30 % na 37 %. Na příkladu nařízení o obnově přírody přijatého v červenci 2023 studie ilustruje možné důsledky takového výsledku voleb. Tento právní předpis, který byl tehdy přijat poměrem hlasů 324 ku 312, by v předpokládaných volbách do Parlamentu EU od roku 2024 neuspěl s poměrem hlasů 321 ku 393.
Lze předpokládat, že hlasování o otázkách, jako je migrace, rozšíření EU nebo Green Deal, by se lišilo nejen v samotném Parlamentu EU. Výsledek by také změnil přístup národních parlamentů k legislativě EU.
ECFR vidí, že do parlamentu vstupuje řada stran kritických vůči EU
ECFR předpovídá obzvláště vysoké zisky pravicových stran v Itálii, Nizozemsku a Švédsku. „Populistické“ české ANO, Rassemblement National a belgická Vlaams Belang by si mohly udržet vysoký podíl hlasů.
Strany, které v roce 2019 nesplnily očekávání, jako AfD a FPÖ, by mohly dosáhnout výrazných zisků. Bulharské Znovuzrození by mohlo zvýšit svůj podíl hlasů z jednoho na 14 %. Se ziskem mandátů v prvních volbách by mohly počítat také například pravicové a k EU kritické strany z Rumunska, Portugalska, Lotyšska, Chorvatska, Dánska, Francie, Bulharska, Belgie a Nizozemska.
FIDESZ by ztratil hlasy – z 53 % na 44 % – stejně jako PiS z 32 % na 31 %. Dále lotyšská NA, kyperská ELAM, dánská Lidová strana, maďarský Jobbik a nizozemská FvD. To kontrastuje se ziskem nebo novým vstupem 33 stran z 22 členských států.
Le Penová se distancuje od AfD
Mezitím stále není jasné, k jakým případným změnám dojde na pravici v samotném parlamentním uskupení. Marine Le Penová například nedávno jménem Rassemblement National vyjádřila pochybnosti o setrvání AfD ve skupině „Identita a demokracie“ (ID). Oficiálně to zdůvodnila tzv. tajným plánovaným setkáním u Postupimi, kterého se zúčastnilo několik politiků AfD – ačkoli nikdo z nich nebyl poslancem EU.
Lze si však představit, že obavy z emigračních představ, o nichž se prý na schůzce jednalo, mohly být jen záminkou. Deklarovala, že odmítá politiku odebírání občanství.
Nicméně se zdá, že Le Penová se příliš nebojí kontaktů s estonskou ECRE, která je součástí skupiny ID, přestože její politika vůči tamní ruské menšině je marginální. Kromě toho se zřejmě uvažuje o možném začlenění bulharské strany Znovuzrození do ID. Tato strana je známá svou extrémně útočnou rétorikou vůči bulharským občanům z řad turecké menšiny nebo romské komunity.
Pokud jde o AfD, je možné, že Le Penová má spíše zájem o odplatu za „neloajální“ chování jejího hlavního kandidáta Maximiliana Kraha. Krah totiž před francouzskými prezidentskými volbami prohlásil, že upřednostňuje svého soupeře. Skupina ID poté proti Krahovi uvalila dočasné sankce.
Studie ECFR vidí možné přeběhnutí Bratrů Itálie k EPP
V úvahu však připadají i některé změny na pravici. Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové by mohla přejít od „Evropských konzervativců a reformistů“ (ECFR) k EPP. Není také jasné, zda maďarský FIDESZ zůstane nezařazený, bude usilovat o návrat do EPP nebo vytvoří novou parlamentní skupinu.
Připojení k ECR se stává méně pravděpodobným, neboť v čele polské PiS stojí převážně odpůrci politiky usmíření s Ruskem. V cestě vstupu by pravděpodobně stál i odpor Viktora Orbána k další podpoře Ukrajiny.
ECFR předpovídá současným členským stranám ID 98 mandátů, tj. 14 %, a EKR 85 mandátů, tj. 12 %. Kromě toho jsou zde nezařazené pravicové strany jako FIDESZ s 16 mandáty a jednotliví další zástupci, například z Řecka, Slovenska a Polska. Téměř všechny pravicové strany v EP sdílejí odpor k větším pravomocem EU, zastávají restriktivní migrační politiku a jsou skeptické vůči dalekosáhlým opatřením na ochranu klimatu.
Třecími plochami jsou postoje k válce na Ukrajině, NATO, očkování proti koronaviru a často také k Izraeli. V některých případech brání spolupráci také historická nevraživost mezi pravicovými stranami ze sousedních zemí.
Premiéra BSW Sahry Wagenknechtové – nestraníci, nebo součást nové levice?
Není také jasné, zda BSW Sahry Wagenknechtové zaujme místo v lavicích nezařazených, nebo zda chce levicová frakce oživit staré vazby se starým známým Fabiem De Masim.
Bylo by také možné pokusit se vytvořit novou levicovou skupinu, do níž by se mohl zapojit například slovenský SMER-SD, řecká KKE nebo lotyšská Strana ruské menšiny.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
