Co kdyby nakonec Komunistická strana Číny přistoupila k vojenské anexi ostrovního státu Tchaj-wan, jak již několik let slibuje, a ovládla toto území včetně jeho mořského a vzdušného prostoru? Jaké by to mělo důsledky v oblasti obchodu a bezpečnosti?
„Tchaj-wan má vysoce strategickou polohu v asijsko-pacifické oblasti, přičemž Tchajwanskou úžinou prochází stěžejní námořní trasy představující více než čtvrtinu globálního obchodu,“ sdělil deníku Epoch Times sinolog a analytik projektu Sinopsis David Gardáš.
Tchaj-wan navíc spoluvytváří takzvanou „první ostrovní linii”, tedy řetězec ostrovních států podél čínského pobřeží od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny a Borneo, uvádí analytik.
„Narušení této geostrategické linie ze strany Číny by tak ovlivnilo celou koncepci svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku, která tvoří základ ‚indo-pacifických strategií‘ řady demokratických států, včetně České republiky,“ říká Gardáš.
Tchaj-wan je současně světovým lídrem ve výrobě polovodičů, odvětví klíčového pro celosvětovou digitální ekonomiku.
„Společnosti jako TSMC stojí v čele pokročilé výroby čipů, nezbytných pro vše od chytrých telefonů po vojenský hardware,“ dodává sinolog. „Případný výpadek těchto kritických dodavatelských řetězců, či dokonce jejich plné převzetí čínským režimem, by tak mělo citelné dopady i na geograficky vzdálené země.“
Ohledně případné anexe Tchaj-wanu a přerušení bezpečnostní čáry oddělující Čínu od Pacifiku, by vznikla řada bezpečnostních rizik na straně Spojených států.
„Neschopnost bránit Tchaj-wan nebo vnímaná slabost ze strany Číny a jí nakloněným zemím by mohla podkopat důvěryhodnost závazků USA vůči ostatním spojencům, zejména pokud jde o bezpečnostní záruky,“ říká Gardáš.
Nelze opomíjet ani symbolický význam.
„Tchaj-wan jako pulzující demokracie slouží jako model pro demokratickou správu věcí veřejných, ochranu lidských práv a občanských svobod,“ míní sinolog. „Odolnost Tchaj-wanu a jeho zachování faktické nezávislosti tváří v tvář tlaku Číny slouží jako symbol odporu vůči politickému nátlaku a agresi.“
Nátlak čínského režimu se vystupňoval před nedávnými volbami, kdy si obyvatelé Tchaj-wanu zvolili nového prezidenta a zákonodárný sbor.
„Peking využívá nejrůznějších prostředků k ovlivnění dění na Tchaj-wanu neustále a před volbami své aktivity o to více vystupňoval,“ sdělila deníku Epoch Times sinoložka Mgr. Karina Kapounová.
„I přes využití všech těchto prostředků však William Lai z Demokratické pokrokové strany (DPP) vyšel z voleb vítězně. Ukazuje se tak, že tyto kroky ze strany ČLR mohou mít opačný efekt, stejně jako v případě minulých voleb. Ty vyhrála prezidentka Cchaj Jing-wen z DPP i přes podobný nátlak z Číny,“ hodnotí zasahování čínského režimu sinoložka.
„Tchaj-wan se s Čínou za současných podmínek spojit nechce,“ sdělila deníku Epoch Times sinoložka a analytička projektu Sinopsis Simona Fantová.
Většina lidí si však podle Fantové přeje „zachovat stávající stav, jenž znamená faktickou nezávislost, tedy podporuje současnou situaci, kdy Tchaj-wan fakticky funguje jako samostatný stát, který Čínská lidová republika mimochodem nikdy nespravovala“.
