Kryptologie je vědním oborem, zabývajícím se rozvojem prostředků pro ochranu informací.
Nadšenci pro skrytá tajemství, milovníci nesnadno rozluštitelných kódů a hádanek, pojďme se společně vydat na cestu sérií článků o šifrovacích klíčích naší historie, v nichž uvedeme ty nejproslulejší šifrovací systémy, podrobně je vysvětlíme a odhalíme jejich postupy a jejich stvořitele.
Transpoziční šifrovací systém
Základním postupem transpozičního šifrovacího systému je přeskupování písmen v textu podle přesně stanovených pravidel. Je to velmi starý systém šifrování. Uvádí se, že jeho první zaznamenaná forma byla popsána řeckým historikem Plutarchem. Jedná se o transpoziční systém zvaný Scytale (pozn. také Skytalé).
Scytale
Řecký historik Plutarchos popsal šifrovací systém, který používali v 5. století př.n.l. spartští vojevůdci pro utajení předávaných vojenských zpráv. Oproti steganografii (ukrývání zpráv) je tento kryptografický systém schopen zprávu účinně zašifrovat.
A tak spartští válečníci uspěli nejen v boji proti vpádu Peršanů, ale také na poli šifrovacích systémů. Používali jednoduchý, ale účinný postup šifrování psaného textu – podívejme se jak taková prastará šifra vznikne.
Systém Scytale se stává ze dvou dřevěných holí stejného poloměru, které slouží jako prostředek k zašifrování a dešifrování textové zprávy a pergamenové pásky, na kterou se zpráva zachytí. Na jednu z dřevěných holí se shora dolů navine páska pergamenu tak, aby vytvořila souvislou plochu pergamenu, na tu se potom svisle po délce hole zapíše krátká zpráva.
Poté, co se páska z hole odvine, zůstane jen dlouhý proužek pergamenu s nesrozumitelným zápisem.
Pro dekódování musí mít příjemce zprávy druhou dřevěnou hůl o stejném poloměru, na nějž si papír znovu navine a zprávu takto dekóduje. Pouze osoba, která vlastnila dřevěnou hůl o stejném průměru, mohla přečíst šifrovanou zprávu. Při pokusu o přečtení zprávy na holi o jiném průměru získáte pouze nelogickou změť různých znaků.
Je to jednoduchý, nicméně funkční systém, ale uvidíte, že další systémy již nebudou zdaleka tak snadné. Není však pravidlem, že nesnadné je také dobré, někdy je šifrování časově dosti náročná záležitost a není tedy vhodné pro použití v určitých časově omezených situacích. Proto někdo dává přednost jednoduchému elegantnímu šifrovacímu systému, jakým je například Cardanova šifrovací mřížka. K těm méně složitým transpozičním šifrám patří i ta následující.
V dalším článku nás čeká Caesarova šifra…
