Většina cestovatelů má seznam destinací, kam by se chtěli podívat. Navštívit všechny země světa se ovšem poštěstilo zatím relativně malému počtu lidí, odhadem asi 400. Toto číslo však rychle roste, jelikož ambice procestovat všechny světové země a potřebné prostředky ke splnění tohoto cíle má stále více lidí, píše zpravodajský web CNN.
Loni se na prestižní seznam lidí, kteří procestovali všech 195 zemí a území uznaných OSN, zapsalo rekordních 50 cestovatelů, vyplývá z údajů on-line platformy NomadMania.
Za prvního člověka, který navštívil všechny země světa, je pokládán finský spisovatel a zahraniční zpravodaj Rauli Virtanen. Podařilo se mu to v roce 1988, kdy OSN uznávala 170 zemí, což je méně než dnes. V posledních letech tak navštěvoval nové. Touhu procestovat všechny světové země spisovatel přičítá „extrémní zvědavosti a sběratelské mentalitě“.
„V polovině 80. let jsem zjistil, že už jsem navštívil 150 zemí, a řekl jsem si, že než umřu, možná stihnu navštívit i ty ostatní,“ říká Virtanen. Ačkoliv se mu navštívit všechny země podařilo koncem 80. let, myšlenka „sbírat země“ má mnohem delší historii. Travelers‘ Century Club (TCC), organizace sdružující lidi, kteří navštívili 100 a více zemí a území světa, vznikla v roce 1954 a funguje dodnes. Od té doby vznikly další podobné skupiny, například konkurenční cestovatelská komunita Most Traveled People (MTP) a NomadMania.
„Historicky bylo cestování omezeno na lidi s finančními prostředky, kariérní flexibilitou a skvělým zdravím,“ říká Michael O’Regan, lektor cestovního ruchu na Glasgow Caledonian University ve Skotsku. To už dnes v mnoha případech neplatí. Letenky jsou díky nízkonákladovým společnostem dostupnější, víza lze mnohdy získat po příletu do destinace a nocleh v hotelu lze rezervovat v předstihu na internetu.
Američan Patrick Gilliland se rozhodl věnovat cestování v pokročilejším věku. Stejně jako mnoha dalším cestovatelům mu návštěvu posledních zemí na seznamu zkomplikovala pandemie covidu-19, kdy země zavíraly hranice a zaváděly lockdowny. Svůj sen si 62letý Gilliland po mnoha letech na cestách splnil loni. „Až do posledních let jsem si nepředpokládal, že je možné navštívit všechny země,“ říká. „Myslel jsem si, že některá místa jsou příliš nebezpečná nebo že nebude možné získat vízum,“ dodává.
V posledních letech Američan trávil na cestách nejméně 48 týdnů v roce. Přiznává, že navštívit všechny země nebyl jednoduchý cíl a vyžadovalo to „štěstí a dobré načasování“. „Severní Koreu jsem navštívil před 20 lety, kdy byly vztahy s USA lepší,“ říká. „V průběhu let jsem se několikrát pokoušel získat íránské vízum, Nauru je tak málo navštěvované, že získání víza je obtížné a rozhodnutí závisí na rozmaru jednotlivce,“ dodává. Když v září dorazil do své poslední země, Libye, která se právě znovu otevřela občanům USA, byl mu na letišti nejprve odepřen vstup.
Zdá se, že z hrstky cestovatelů, kteří navštívili všechny země, jich většina, ne-li všichni, už před zapojením do výzvy mnoho zemí procestovala.
Slovenská blogerka Martina Šebová navštívila více než 100 ze 195 zemí a území uznávaných OSN, než se rozhodla se svou australskou partnerkou Rachel Daveyovou procestovat zbývající země. „Myslím, že by mě vyděsilo, kdybych měla začít navštěvovat všechny země a byla bych tak v deseti,“ řekla Šebová v loňském rozhovoru se CNN. Dodala, že člověk toho musí mít hodně procestováno, než se do něčeho takového pustí.
K masivnímu nárůstu počtu lidí, kteří chtějí navštívit všechny světové země, zásadně přispěl i nástup sociálních sítí. „S příchodem sociálních sítí, jako je instagram a tiktok, se někteří budou neustále inspirovat ostatními,“ říká O’Regan. „Nyní se to zdá být dostupnější a proveditelnější než kdykoli předtím,“ dodává.
V konečném důsledku však schopnost procestovat všechny země pořád závisí na financích, cestovatelském duchu a také na tom, zda má člověk pas, který mu umožní navštívit jakoukoliv destinaci si zamane.
