Ej fašanky fašanky, ej veliká noc bude,
ej kdo nemá kožúška, ej temu zima bude.
I tato píseň zazní o víkendu v rámci masopustního veselí. Pochází z obce Strání, kde jsou fašanky nebo fašank jedním z hlavních svátků v roce. Tak důležitá je zde jeho role, že mu každý rok věnují vlastní festival trvající několik dnů.
Strání společně s blízkou Komňou a Bystřicí pod Lopeníkem se v loňském roce zasloužili o zapsání na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury s tradicí mečových tanců, které se předvádějí právě na masopust.
Pokud chcete zažít autentické oslavy masopustu s průvodem maškar, Slovácko je určitě to pravé místo. Hlavní masopustní den je v sobotu, letos to bude 18. 2.
Jak probíhá fašank na vesnici
Obchůzky masek na vesnici organizují většinou místní spolky, které si tím kromě budování sousedské pospolitosti zajišťují i příjem na svůj provoz.
Průvod maškar se pohybuje za doprovodu živé hudby vesnicí dům od domu, kde jim majitelé dávají drobnou hotovost a občerstvení v podobě koblihů, božích milostí, chlebíčků, slaniny, zabíjačky a samozřejmě nesmí chybět domácí slivovice na zahřátí. Hospodáři nemají problém pohostit všechny, kdo se kolem ochomýtají.
Nejlépe proto nasajete atmosféru fašanku, když se do průvodu zapojíte sami, obzvlášť děti to uvítají, protože mohou běhat, tančit, zpívat, nechat se (z)malovat od maškar a vůbec se dosyta vybláznit. Vyplatí se obléct děti do staršího oblečení, ať nepláčete, že jsou umazané od nezvedných masek.
Ve větších obcích trvá obchůzka i celý den, v menších to může být jen pár hodin. Někde se ještě večer pochovává basa, tj. loučí se s obdobím hojnosti a radovánek. Na Slovácku zažijete masopustní obchůzku takřka v každé dědině a také v některých městech, byť tam se už nechodí dům od domu a veselí se soustředí do centra města, čímž oslavy postrádají punc autentičnosti a spontánnosti.
Abyste zjistili, zda se v obci bude obchůzka konat, otevřete si webovou stránku obce a v sekci Kalendář akcí nebo Aktuality uvidíte oznámení o průvodu.
Nemusíte však zrovna cestovat na Slovácko, abyste si masopust užili. Tady je pár tipů, kam můžete vyrazit ve vašem okolí:
Jižní Čechy
https://www.jiznicechy.cz/kalendar#query=masopust
Vysočina
https://www.vysocina.eu/aktuality/861-masopust-na-vysocine-veseli-hodokvas-a-maskarni-pruvody
Okolí Prahy
https://www.kudyznudy.cz/akce/sibrinsky-masopust-2017-15-rocnik
Co je to masopust
Názvem masopust je označován svátek předcházející půstu, který začíná popeleční středou a trvá čtyřicet dní. Tento svátek trvá tři dny a je pohyblivý stejně jako Velikonoce. Vše začínalo tzv. tučným čtvrtkem, kdy se měl člověk co nejvíc najíst a napít, aby byl při síle. Proto se během masopustu často konaly i zabíjačkové hody. Následovala zábava se zpěvy a tanci, která pokračovala až do pondělního rána. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy se konaly průvody maškar a divadelní představení.
Kdy vznikl masopust a k čemu sloužil
Podle některých historických pramenů pochází kořeny tohoto obyčeje již ze starověku. Už tehdy tanec a bujaré veselí nepřinášelo lidem pouze zábavu, ale skrývalo i magii, pověrčivé rituály a víru v zajištění plodnosti rodu a hojnou úrodu hospodáři. V tomto čase se také konaly zabijačky, oslavy, bály, svatby, společenská setkávání na přástkách a dračkách.
Veselý masopustní čas začíná na Tři krále a trvá do Popeleční středy. Poslední tzv. tučný čtvrtek masopustu v kuchyních začaly největší přípravy – peklo se, smažilo, konaly se zabíjačky a vepřové hody. Zima byla nejlepším obdobím ke zpracování masa, které se díky nízkým teplotám nekazilo, a tak se jedlo, pilo, hodovalo, aby byl člověk při síle po celý rok. Proto snad žádný svátek není natolik spojen s jídlem jako masopust.
V lednu a únoru vrcholila práce v olejnách, kde se tlačil nový olej ze semen konopí, slunečnic, lnu, máku nebo bukvic. Olej se ale rychle kazil, a tak našel využití především o masopustním hodokvasu. Velké pečení a smažení probíhalo na tučný čtvrtek, poslední čtvrtek masopustu.
V kuchyních se smažily koblihy, šišky, vdolky, listy z nudlového těsta, boží milosti, pekla se sekaná, jitrnice, jelita, klobásy a další tučné speciality. Tradiční pochoutkou bývaly samozřejmě koblihy, které se plnily višňovou, jahodovou či meruňkovou marmeládou, a polévaly se kořalkou. Co se nespotřebovalo ke smažení v kuchyni, posloužilo později ke svícení nebo v dílně k promazání strojů a nářadí.
Poslednímu masopustnímu týdnu se říkalo vostatky, ostatky nebo fašank. Název označoval jídlo a zásoby, které zbývaly v domácnostech před počínajícím půstem. O víkendu mezi tučným čtvrtkem a Popeleční středou vrcholilo nevázané veselé hodování s obchůzkami a průvody maškar.
Pod zábavnými převleky se dříve veselili pouze muži, ženám i dětem bylo přestrojování zakázáno. V průvodu se tradičně vyskytovaly postavy jako bába s nůší, kominík, cikánky, policajti, hasiči, v některých regionech slamák, medvěd a nesměl chybět strašidelný žid, který dospělé obveseloval, ale malé děti se před ním a jeho holí musely mít na pozoru.
