Především u drogové, ale i majetkové trestné činnosti dostávají na stůl soudci v Olomouckém kraji návrhy dohod o vině a trestu. Loni se podle nich počet návrhů významně zvýšil a trend pokračuje i letos. Pro soudce návrhy dohod znamenají výrazné zrychlení trestního procesu, odpadá náročné a zdlouhavé dokazování. Soudci si také uvědomují riziko ukládání příliš mírných trestů, vyplynulo z jejich vyjádření pro ČTK.
Novela trestního řádu umožňuje uzavření dohody o vině a trestu od října 2020. Například prostějovský okresní soud takových dohod za první rok schválil 16, následující rok 15 a loni jich bylo 23. „Nejčastěji bývá tento procesní institut využíván v trestních věcech, ve kterých obviněnému hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody a jde zejména o majetkové trestné činy a drogovou trestnou činnost,“ řekl ČTK místopředseda soudu Petr Vrtěl.
Vyšší počet dohod vidí i soudci olomouckého krajského soudu. „Loni jsem odhadem schválil asi pět dohod o vině a trestu a letos jsem už schválil dvě a třetí dohodu o vině a trestu jsem ve středu nařídil k projednání,“ řekl ČTK soudce Eduard Ondrášek. Podle něj šlo nejčastěji o trestné činy poškození finančních zájmů Evropské unie, podvod, zpronevěra nebo drogová trestná činnost.
Uzavírání dohod na krajských soudech pociťuje i olomoucký vrchní soud (VS). „Lze usuzovat, že v důsledku uzavřených dohod o vině a trestu došlo k poklesu věcí došlých k vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 o 3,7 procenta,“ řekl ČTK mluvčí soudu Stanislav Cik. Doplnil, že věci, které jsou VS v Olomouci předkládány a v nichž nebyla uzavřena dohoda o vině a trestu, jsou ve většině případů skutkově a právně velmi složité.
Dohoda podle soudců výrazně zkracuje trestní řízení, odpadá náročné dokazování. Pro svědky a poškozené je výhodou, že nemusejí být znovu vyslýcháni, uvedl Vrtěl. U majetkové trestné činnosti je podle Ondráška pozitivem i to, že součástí je nahrazení způsobené škody. „Poškození mají nejen závazek pachatele uhradit škodu, ale hlavně mají i rychle exekuční titul,“ doplnil.
Zásadní urychlení řízení oceňují i žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Dohody tam uzavírají především u daňových kauz a kauz hospodářského charakteru, v případech korupce a ovlivňování veřejných zakázek.
„Pravomocné potrestání krátce po spáchání trestného činu má největší efekt jak z hlediska výchovného působení na pachatele trestného činu, tak z hlediska preventivního vlivu na společnost,“ řekl ČTK olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Podle něj tyto dohody ve spojení s institutem spolupracujícího obviněného plní i významnou roli při objasňování nejsložitějších kauz organizované kriminality.
Problémy tento institut však podle soudce Martina Lýska z olomouckého krajského soudu přináší v případech, kdy je více obžalovaných, z nichž chtějí uzavřít dohodu o vině a trestu jen někteří. Obdobně to vnímá i jeho kolega Ondrášek, soud tak musí řešit, zda vést dál společný dlouhý proces s tím, že ti co dohodu uzavřeli budou čekat, nebo je vyloučit a rozhodnout samostatně.
„Ovšem v takových případech už je judikováno, že dohoda s částí obžalovaných nesmí porušit zásadu presumpce neviny, tedy je třeba popis skutku formulovat tak, aby se z něho nedal dovodit závěr o vině těch spoluobžalovaných, kteří dohodu neuzavřeli a vinu popírají. Což není v některých případech jednoduché,“ doplnil soudce Ondrášek.
Soudci uvádějí, že vnímají i kritiku veřejnosti ohledně ukládání příliš mírných trestů v mediálně sledovaných případech. „V případě zvažování takového trestu by neměl soudce podlehnout nutkání si práci za každou cenu ulehčit a přistoupit na dohodu o vině a trestu se zcela zjevně nepřiměřeně nízkým trestem. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že dohodu o vině a trestu uzavírá státní zástupce s obviněným, respektive s obhájcem a nese také odpovědnost vůči veřejnosti, na jakou dohodu přistoupil a předložil soudu,“ uvedl soudce Vrtěl.
Na druhou stranu poukazují na vysoký počet vězňů ve věznicích a snahy omezit tresty odnětí svobody. „Dohoda o vině a trestu vytváří možnost uložit trest pod sazbou, ale není to automatické a pro uložení trestu pod sazbu neexistuje při dohodě o vině a trestu nebo prohlášení viny žádný nárok,“ řekl soudce Lýsek.
Stejně to vnímají i žalobci. „Pokud dojde k výraznému snížení trestu, mělo by jít vždy o souběh více významných polehčujících okolností, tedy nejen o prosté doznání se k trestné činnosti, ale doznání obviněného by mělo mít podstatný vliv na objasnění věci, usvědčení dalších pachatelů nebo dalších případů,“ řekl Dragoun. Roli podle něj hraje i postoj obviněného k náhradě škody.
