ČTK

26. 2. 2024

Jako o poškozeném Berlinale píší německá média v hodnocení skončeného filmového festivalu. Věhlasný filmový svátek totiž zastínil skandál, kdy se na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama objevily protiizraelské slogany. Během galavečerů v pátek a v sobotu se navíc řada umělců postavila za Palestinu, nijak ale nekritizovala zvěrstva radikálního palestinského hnutí Hamás. Vedle hořké pachuti bude mít závěr festivalu i trestněprávní dohru.

„Pro kulturu byl takový závěr Berlinale ostudný,“ napsal magazín Der Spiegel, který počítá s tím, že diskutovat se bude o dění na festivalu i v nadcházejících dnech.

Největší šok vyvolala trojice protiizraelských příspěvků s antisemitským podtextem na instagramovém účtu sekce Berlinale. Za nejostudnější německá média označují anglický slogan Free Palestine – From the River to the See, což je požadavek svobodné Palestiny od řeky Jordán až po pobřeží Středozemního moře. Toto heslo nepočítá s existencí Izraele. Nyní smazané příspěvky dále označovaly izraelské vojenské akce na palestinském území za genocidu a vyzývaly Německo, aby přestalo financovat izraelský státní teror.

„Tyto příspěvky nejsou dílem festivalu a nevyjadřují postoj Berlinale. Okamžitě jsme je smazali a zahájili jsme vyšetřování toho, jak se incident stal. Podáme trestní oznámení proti neznámým pachatelům,“ uvedlo v prohlášení vedení Berlinale. Festival hovoří o tom, že za akcí stojí hackeři.

Kritika se snesla také na sobotní předávání festivalových cen. Americký filmař Ben Russell, jehož dokument Direct Action se stal nejlepším filmem sekce Encounters a získal čestné uznání v soutěži dokumentárních snímků, využil vystoupení na jevišti k obvinění Izraele z genocidy v palestinském Pásmu Gazy.

Vůči Izraeli se ostře vymezil také štáb palestinského snímku s norskou koprodukcí No Other Land, který obdržel cenu za nejlepší dokumentární film Berlinale a který jako nejlepší dokument vybralo také publikum. Filmaři uvedli, že je pro ně těžké slavit, když Izrael v Gaze vraždí desítky tisíc lidí.

„V publiku potlesk. Kritika zvěrstev Hamásu? Žádná,“ uvedl Der Spiegel. Podobně komentoval závěr Berlinale mediální dům RND. „Na pódiu zazněla jasná kritika izraelských akcí na palestinském území, ale bez zmínky o teroristickém útoku islamistického Hamásu ze 7. října 2023,“ uvedla mediální skupina RND.

Protiizraelské výroky rozdělily publikum už na pátečním předávání cen Teddy Award pro snímky s queer tematikou. Porota na ceremonii podpořila Palestince a kritizovala izraelskou operaci. Část hostů reagovala bučením, zatímco ostatní tleskali. Odpovědnosti Hamásu se ale nevěnovala, v závěru prohlášení porota jen vyzvala k osvobození Palestiny, k zastavení palby a k propuštění rukojmí. To, že rukojmí z Izraele unesli v říjnu do Pásmy Gazy členové Hamásu a dalších radikálních hnutí, ale nezaznělo.

Berlínský primátor Kai Wegner dění v závěru festivalu označil za nepřijatelnou relativizaci dění na Blízkém východě. „Antisemitismus nemá v Berlíně místo, a to platí i pro kulturní scénu. Očekávám, že nové vedení Berlinale zajistí, aby se podobné incidenty už neopakovaly,“ uvedl primátor. Dodal, že Berlín stojí plně na straně Izraele a že veškerou odpovědnost za utrpení v Izraeli a v Pásmu Gazy nese výhradně Hamás. Toto hnutí, které Evropská unie zařadila na seznam teroristických organizací, loni v říjnu zaútočilo na Izrael. Ten v reakci na teroristický útok podniká v Pásmu Gazy rozsáhlý vojenský zásah.

Berlinale doposud vedli umělecký šéf Carlo Chatrian a výkonná ředitelka Mariette Rissenbeeková, od dubna festival povede Američanka Tricia Tuttleová. Rissenbeeková a Chatrian přitom k dění na Blízkém východě přistupovali od samého počátku festivalu velmi opatrně. Na úvodní tiskové konferenci společně prohlásili, že soucítí se všemi oběťmi konfliktu. Několik desítek spolupracovníků Berlinale přitom vyzývalo vedení, aby se jasně vyjádřilo k humanitární situaci v Gaze.

Související témata

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.