Voliči v Íránu dnes ve volbách rozhodovali o novém složení parlamentu a Shromáždění znalců. Shromáždění vybírá a může případně odvolat nejvyššího íránského duchovního, jímž je od roku 1989 ajatolláh Alí Chameneí. Ten Íránce krátce po otevření volebních místností vyzval, aby šli hlasovat. Průzkumy však naznačují, že účast by mohla být nejnižší od islámské revoluce v roce 1979, což by mohlo oslabit legitimitu náboženského režimu. Definitivní volební účast zatím známá není.
Chameneí přišel odevzdat svůj hlas krátce po otevření volebních místností v 05:30 SEČ a vyzval Íránce, aby „šli volit, co nejdříve“. Podle něj svět a nepřátelé Íránu bedlivě pozorují průběh hlasování a jeho výsledky. Chameneí i představitelé revolučních gard tvrdili, že nízká účast by mohla ohrozit bezpečnost země. „Tím či oním způsobem (nepřátelé Íránu) ohrozí vaši bezpečnost,“ varoval ve středu před neúčastí nejvyšší duchovní vůdce mladé voliče.
Představitelé konzervativního režimu vnímají, že vysoká voličská účast by posílila legitimitu jejich vlády. Podle oficiálního průzkumu, který zveřejnila státní televize, se volit určitě chystalo na 41 procent Íránců. To by bylo nejméně od roku 1979. Již ve volbách před čtyřmi lety účast dosáhla historického minima, když hlas odevzdalo pouze 42 procent voličů. Od té doby však íránská vláda čelila silným protestům kvůli úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela poté, co ji zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, jímž si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt a který ženy v Íránu musí nosit na veřejnosti od roku 1979. Mezi obyvateli také vzrostla nespokojenost kvůli špatnému stavu ekonomiky.
Úřady dnes podle agentury Reuters hovořily o „dobré“ účasti a státní televize vysílala záběry front před volebními místnostmi nebo ukazovala voliče v menších městech a vesnicích prodírající se sněhem k volebním urnám. Řada svědků však vypověděla, že mnoho volebních míst v Teheránu a dalších větších městech nebylo vytížených. Volby měly původně skončit v 17:30 SEČ, dvakrát však byly o dvě hodiny prodloužené, aby mělo možnost přijít více lidí.
O 290 mandátů v parlamentu usilovalo přes 15.000 kandidátů, což je dvakrát více než v roce 2020. Úřady ale povolily kandidovat jen hrstce představitelů reformních stran, takže je téměř jisté, že si většinu v parlamentu udrží konzervativní síly. Tuto situaci kritizoval exprezident a reformní politik Mohammad Chátamí, který stál v čele země v letech 1997 až 2005. Podle něj je Írán „velmi daleko od svobodných voleb“. Kritiku vyjádřila i umírněná strana Fronta reforem, podle které volby pozbyly smyslu.
Do Shromáždění znalců, které má 88 členů, kandidovalo 144 lidí. I v tomto případě úřady zakázaly kandidovat některým reformním lídrům, například bývalému prezidentovi Hasanovi Rúhánímu, který v radě zasedal 24 let. Rúhání však voliče vyzval, aby šli k volbám a projevili svůj nesouhlas.
Íránský parlament má pravomoc dohlížet na výkonnou moc a schvaluje zákony, v praxi má ale absolutní moc v zemi nejvyšší duchovní vůdce. Nové Shromáždění znalců pak bude pravděpodobně vybírat příštího nejvyššího duchovního vzhledem k tomu, že Chameneímu letos bude 85 let.
