V nedělních Otázkách Václava Moravce se debatovalo o energetice, přičemž jak ministr Jozef Síkela, tak šéf průmyslníků Jan Rafaj poukázali na nutnost energetického pragmatismu a odklonu od ideologických rozhodnutí.
„Dříve to bylo tak, že jsme nadšeně schvalovali ideologické věci a bylo v tom málo pragmatismu,“ přiznal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Poznamenal, že v poslední době se v rámci Evropy daří „čím dál víc prosazovat určitý přechod k pragmatismu“ a odklon od ideologií i v oblasti energetiky. „A budeme v tom pokračovat,“ řekl politik v pořadu.
Síkela tvrdil, že se v rámci evropské Rady ministrů pro energetiku, orgánu, který se setkává několikrát za rok, dohodli, že „pokud budeme přijímat nějaká opatření, tak si dobře spočítáme pomocí nějaké impact studie jejich dopad na evropskou ekonomiku“.
Ceny energií hrají významnou roli v otázce konkurenceschopnosti celého kontinentu. Přísné enviromentální předpisy a drahé energie vyhánějí ze starého kontinentu rostoucí počet firem. Ty se stěhují do destinací, kde mají levnější provoz a přívětivější podmínky pro podnikání.
Firmy volají po tom, aby Evropská unie snížila náklady na energii a regulační zátěž spojenou s ekologickými pravidly a pomohla tak Evropě udržet si konkurenceschopnost při překotném přechodu na obnovitelnou energetiku.
„Výrobní průmysl v Evropě za posledních 10 let upadá ve srovnání s jeho hlavními konkurenty, kterými jsou Amerika a Čína. Proti těm dvěma ztrácíme půdu pod nohama, a to není způsob, jak dekarbonizovat,“ uvedl nedávno sir James Ratcliffe, britský petrochemický magnát, jehož holding letos naráží při stavbě obřího závodu v Belgii na neustálé průtahy.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, uvedl, že „v minulosti se přijímala ideologické rozhodnutí a věřilo se tomu, že co se přijme v parlamentu nebo v komisi v Bruselu, je správné a nemá se o tom pochybovat“.
Evropa podle něj v mnoha oblastech narazila, a je proto důležité nabrat směr racionality, který „jsme si vyzkoušeli například na normě Euro7“, prohlásil Rataj a dodal: „Státy si začínají uvědomovat, že to, co jsme dělali posledních minimálně dvacet let, bylo do určité míry bláznovství.“
Všechny výzvy a deklarace politikům EU ze strany evropských firem se dle něj shodují na jednom: „Jestli chceme být znovu konkurenceschopní, soběstační, tak musíme do těch našich rozhodnutí začít dávat racionalitu.“ Evropa má jednu z nejdražších cen energií, řekl Rataj.
Cíl mít zelenou Evropu je podle něj správný, jen k tomuto cíli volíme špatnou cestu a „děláme celou řadu obrovských chyb“. Jako příklad uvedl Německo, které odpojilo jaderné elektrárny jako nevhodný zdroj energie, a místo toho bude po roce 2030 dál masivně spalovat fosilní paliva jako uhlí a plyn, aby pokrylo poptávku.
Při hodnocení nákladovosti obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, je podle Rataje třeba započíst i náklady na modernizaci přenosové soustavy a budování záložních zdrojů. Česká republika udělala obrovské chyby, například při obřích investicích do solárních elektráren, které nám v porovnání s tím, kolik energie vyrobí, nepřinesou zdaleka takovou návratnost jako jaderné zdroje, uvedl šéf průmyslových a obchodních společností.
„Směr držme, ale začněme to dělat správně, racionálně, odborně, a ne ideologicky, politicky,“ prohlásil Rataj.
