ČTK

5. 3. 2024

Prezident Petr Pavel je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi. Nikoli bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze.

„Možností je opravdu hodně. Myslím, že je čas pro to, abychom se o nich vážně bavili. Odmítává stanoviska přisuzuji tomu, že je obava, abychom nehovořili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu, protože tím by opravdu mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. Ale o tom nebyla řeč. Bavíme se o formách asistence,“ řekl Pavel.

Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie, jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.

„Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.

„Těch způsobů je celá řada a myslím, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ řekl Pavel. „Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení a neomezovali se sami tam, kde nemusíme,“ dodala česká hlava státu.

Macron minulý týden na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině řekl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. Ruský prezident Vladimir Putin poté varoval před tím, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.

Přečtěte si také

Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu
Americký prezident Biden přijal v Oválné pracovně českého premiéra Fialu

Americký prezident Joe Biden dnes krátce po 15:30 místního času (21:30 SELČ) přivítal v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu.

„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva
„Výhružný klacek na další evropské státy“. Čeští zákonodárci reagují na „klimatické rozhodnutí“ Evropského soudu pro lidská práva

Švýcarská vláda dle evropského soudu porušila lidská práva svých občanů, protože nepřijala dostatečná opatření na ochranu před klimatickými riziky. Jak vnímají toto, pro mnohé kontroverzní, rozhodnutí česká ministerstva a politici?

Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni
Začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, uchazečů je více než loni

Dnes začínají jednotné přijímací zkoušky na šestiletá a osmiletá gymnázia, druhý termín je vypsaný na středu.

Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát
Hrozí nám Velký bratr? Vládní novela o biometrickém sledování je „krokem k policejnímu státu“, varuje advokát

Ministerstvo vnitra předložilo novelu, která se podle kritiků snaží obejít omezení evropského aktu pro používání technologií s funkcí rozpoznávání obličejů. Biometrické kamery se běžně používají v autoritářských režimech.

Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka
Výpověď bez udání důvodu? Nyní není k debatě, říká Marian Jurečka

Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s ministrem Marianem Jurečkou připravuje další novelu zákoníku práce. Novela by mimo jiné měla umožnit větší flexibilitu zaměstnanců na trhu práce.